Devizové intervence: (s)prosté zdražení nebo udržování stabilních cen?

ČNB vyslala signál: Nedovolíme, abyste nakupovali levněji. Proto brzy zdraží paliva, potraviny a spotřební zboží. Přitom své kroky obhajuje a vysvětluje mýty, kterými odborná i široká veřejnost žila.

Protože se aktuálně ceny nezvyšují, jak by podle představ tvůrců české měnové politiky měly, úřad centrální banky aktivisticky přistoupil k devizovým intervencím. Inflace prostě klesá a leccos naznačuje, že trend poklesu cen by mohl pokračovat i nadále. Ceny klesají nejenom u nás, ale i ve světě. Důvodů je mnoho, od zdrženlivé poptávky, klesajících světových cen komodit, až po působení globální konkurence na ceny obchodovatelného zboží. Vypadá to, že s tím, jak aktuálně klesá růst cen potravin, pohonných hmot a jak kupující své nákupy krotí, cenová inflace by bez intervencí klesla k nule. Tvůrci měnové politiky se obávají, že ceny budou klesat, což podle jejich komentářů znamená deflační spirálu.


Autor: Radovan Novotný

Deflační spirála

Úřad české centrální banky ve světle těchto skutečností nedávno zahájil devizové intervence, aby oslabil korunu a zajistil, že domácí cenová hladina bude růst podle jejich představ. Je to důsledek měnové politiky, strategie cílování inflace, která ovlivňuje kupní sílu korun v našich peněženkách a na našich účtech. Za stejné množství peněz si toho díky souvisejícím politickým opatřením budeme moci koupit zase o něco méně. Ceny spotřebitelského koše totiž mají být v důsledku přijatých opatření cíleně zvýšeny, protože je používána inflační politika, která snižuje kupní sílu našich úspor denominovaných v korunách.

Intervence proti koruně

Cílování inflace aneb Nechť ceny rostou

Úkolem centrální banky, tedy úřadu stojícího v čele centralizovaného bankovního systému, je správa měny. Podle Ústavy ČR má být hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu, čímž stávající tvůrci měnové politiky rozumí tzv. „cílování inflace“. Představitelé úřadu centrální banky se prostřednictvím svých jedinečných pravomocí snaží, aby cenová inflace, měřená indexem spotřebitelských cen, dosahovala kladných hodnot. Dokud budou ceny sledovaného košíku zboží a služeb každoročně rozumným tempem růst, pak to bude podle uplatňované politiky dobré. Pokud by však tyto ceny začaly klesat, nebo stagnovaly, bylo by to špatné.

Celková inflace se bude letos pohybovat pod 2% cílem ČNB, a to i přes zvýšení nepřímých daní. Po dalším snížení počátkem roku 2014 zvolna poroste (meziročně v %).
Autor: Česká národní banka

Prognóza celkové inflace. Celková inflace se bude letos pohybovat pod 2% cílem ČNB, a to i přes zvýšení nepřímých daní. Po dalším snížení počátkem roku 2014 zvolna poroste (meziročně v %).

Cílováním inflace se úřad centrální banky snaží o dosažení stavu, kdy cenová hladina každoročně poroste o stanovený cíl. Inflačním cílem České národní banky jsou aktuálně 2 %, přičemž je tolerována i inflace ve výši 3 %. Centrální bankéři v uskutečňované měnové politice pak hledají opatření, aby ceny neklesaly – případně příliš moc nerostly. Používají k tomu tradiční nástroje, jako je vyhlašování měnově-politických úrokových sazeb, případně devizové intervence nebo netradiční experimenty, například kvantitativní uvolňování nově emitovaných peněz formou nákupu dluhopisů.

Celková inflace se ve druhém čtvrtletí 2013 nacházela
pod cílem ČNB (meziročně v %).
Autor: Česká národní banka

Plnění inflačního cíle. Celková inflace se ve druhém čtvrtletí 2013 nacházela pod cílem ČNB (meziročně v %).

Chybné, riskantní a nesmyslné rozhodnutí?

Úřad centrální banky je rozhodnut intervenovat v takovém objemu a „tak dlouho, jak bude potřeba k plnění inflačního cíle“. Lidé se mají obávat, že leccos bude dražší, čím dříve nakoupí, tím udělají lépe. Protože ceny vyváženého zboží díky oslabení koruny v zahraničí zlevní, mělo by to podpořit vývozy. Poněkud se ale zapomíná, že negativní nálada a nejistota může ještě více podseknout spotřebu a ovlivnit investice. Ti, kdo mají již tak hluboko do kapsy, budou nakupovat ještě méně a více myslet na přežití v budoucnu.

Václav Klaus, který jako prezident stávající členy Bankovní rady jako tvůrce měnové politiky jmenoval, ve svém komentáři rozhodnutí intervenovat proti koruně označil za chybné a riskantní opatření, princip cílování inflace je prý mylný. Centrální banka by neměla zvyšovat nejistoty pět let trvající ekonomické stagnace, a neměla vytvářet inflaci – každá inflace je špatná, i inflace dvouprocentní. Odvolávání se na skutečnost, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je podle Klause nesmyslné. Devizová intervence bude znamenat zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu. Zdraží zejména paliva, potraviny a spotřební zboží, což může dále prohloubit útlum domácí poptávky. I když by slabší měna měla pomoci exportu, bude vzhledem k vysoké dovozní náročnosti a podílu subdodávek pozitivní efekt na růst vývozu minimální.

Inflace je skrytou daní a součástí uplatňování inflační politiky

Americký ekonom Murray Rothbard (1926 – 1995), kritik centralizovaného bankovnictví a autor knihy Peníze v rukou státu (What Has Government Done to Our Money?), konstatoval, že centrální banka si udržuje rozhodující pozici díky udělenému monopolu na emisi peněz. Nárůst nekrytých peněžních náhražek podle něj nemůže být nikdy užitečný, ve skutečnosti vede pouze k obohacení jedněch na úkor druhých. Rothbard tvrdil, že  (…) inflace je mocným a rafinovaným prostředkem k tomu, aby si vláda opatřila zdroje od veřejnosti. Jedná se o bezbolestnou a navýsost nebezpečnou formu zdanění.

Rothbard inflaci kritizuje: Namísto toho přerozděluje bohatství ve prospěch prvních držitelů nových peněz na úkor lidí, kteří jsou v tomto závodě na posledních místech. (…) Duchovní, učitelé a lidé s pevnými mzdami v procesu získávání přístupu k novým penězům za ostatními skupinami pravidelně zaostávají. (…) Příjemci plnění z životních pojistek, důchodci na penzi, vlastníci nemovitostí, kteří uzavřeli dlouhodobé nájemní smlouvy, držitelé obligací a ostatních dluhů, lidé držící hotovost – ti všichni budou inflací poškozeni. Všichni tito lidé budou patřit mezi ty, jež budou zdaněni.

Rothbard svůj rozbor inflačních jevů uzavírá úvahou o tom, že inflace naštěstí nemůže pokračovat do nekonečna. Lidé si nakonec existenci tohoto druhu zdanění a nepřetržité snižování kupní síly jejich peněz uvědomí, a přizpůsobí tomu své chování.

Přizpůsobili jste své chování snižování kupní síly korun? Věříte v českou korunu? Myslíte si, že si koruny dlouhodobě uchovají kupní sílu?

Zdroj grafů: Zpráva o inflaci – III/2013

Česká národní banka svůj krok obhajuje

V reakci na překvapenou odbornou i spotřebitelskou veřejnost napsala Česká národní banka vysvětlení, proč zvolila takové kroky. Najdete je v textu Mýty opřádající intervence ČNB. V prezentaci níže je další vysvětlení ČNB.

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 11. 2013 17:14