Devizové intervence povedou k dražším úvěrům a hypotékám

Co devizové intervence znamenají pro lidi s hypotečním úvěrem? A jaké zboží nám zdražuje?

Více než 100 miliard korun vydala Česká národní banka jen za jediný den, kdy probíhaly devizové intervence, což je například několikanásobek průměrného denního objemu devizových obchodů na měnovém páru CZK/EUR. Přesné výsledky budeme vědět až v měsíčním bulletinu o devizovém trhu. ČNB je připravena podle guvernéra ČNB Miroslava Singera udržovat kurz 27 Kč za euro nejméně rok a půl. Chce také vytvořit prostředí, ve kterém si trh na novou hladinu 27 Kč za euro „zvykne“. Znamená to, že by po skončení devizových intervencí nemělo nastat prudké posilování koruny.

Zdražení hypoték a úvěrů

Devizové intervence také paradoxně můžou vést ke zvyšování úroků, výrazně si připlatí lidé s hypotékou. Česká národní banka by totiž podle původní prognózy začala plnit inflační cíl až počátkem roku 2015 a ke zvýšení sazeb by nejspíše přistoupila výrazně později (nejspíše koncem roku 2015). Místo toho však inflace vzroste, podle prognózy ČNB na 2,2 % už v 1. čtvrtletí roku 2014 a v roce 2015 bude už ve výši 3 %. Znamená to, že pokud chce ČNB dodržet inflační cíl, pak už v roce 2014 bude nejspíše muset přikročit ke zvyšování úrokových sazeb. Pokud vám bude končit fixace úrokové sazby, pak očekávejte v nových nabídkách výrazně vyšší úrokové sazby, než je tomu dnes.

Na druhé straně bude také docházet k růstu cen nemovitostí, neboť nově vytvořené koruny se budou nejspíše znovu alokovat v nemovitostech či akciích. Pokud tedy uvažujete o koupi bytu, pak svoje rozhodnutí raději neodkládejte. A úrokové sazby raději fixujte: Zatímco v minulosti bylo možné kvůli nízkým úrokovým sazbám a protiinflačnímu působení ekonomiky spíše doporučovat plovoucí úrokové sazby, nejistota, kterou ČNB tímto krokem vytvořila, tak spíše vyznívá ve prospěch delších, alespoň 5letých fixací. Dlouhodobě predikovat úrokové sazby bude nyní velmi obtížné. 

Švýcarsko jako příklad?

Švýcarsko má také zkušenosti s devizovými intervencemi. Centrální banka je zahájila 6. září 2011, a to poté, co frank posílil na takovou úroveň, že se téměř dostal do parity s eurem. Takové posilování mohlo ale výrazně poškodit tamější ekonomiku – uvrhnout ji do deflace a výrazně ovlivnit exportní průmyslovou základnu, která by nebyla schopná za vyšší ceny exportovat. Švýcarská centrální banka proto stanovila kurz 1,2 CHF za euro, pod který nesměl frank posílit, centrální banka údajně byla k tomuto účelu použít veškerých prostředků. Zatímco ve Švýcarsku měly devizové intervence určité opodstatnění, v ČR však o tom lze spekulovat.

Švýcarsko se totiž během hospodářské krize stalo bezpečným přístavem v rozbouřeném moři evropské krize. Švýcarsko není členem EU a neomezují ho nejrůznější regulace. Tato země má také ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, Švýcarsko tedy během hospodářské krize v eurozóně dále snižovalo své zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Švýcarsko je také velice otevřenou ekonomikou produkující výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Země tak mohla těžit z nárůstu poptávky po luxusních výrobcích, především v asijských zemích. 

V ČR však v minulých letech vznikaly montovny, které využívaly investičních a daňových pobídek. Tato pracovní místa, která využívají levné pracovní síly, jsou značně závislá na cyklickém vývoji, proto propad české ekonomiky byl podstatně vyšší, než v jiných zemích západní Evropy. Investoři proto na českou korunu „zaútočili“ jen v roce 2008, kdy začala prudce posilovat, v posledním roce se však udržuje na stabilní hranici 25–26 Kč za euro a před devizovými intervencemi téměř oslabila na horní hranici 26 Kč (25,8 Kč). Trh tedy vhodně ocenil korunu a nejspíše by i bez devizových intervencí, vzhledem k dnešním a velmi nepříznivým, makroekonomickým datům, zamířila koruna nad hranici 26 Kč za euro. Devizové intervence tedy nebyly zapotřebí.

Co zdražuje z elektroniky?

V obchodech můžeme v těchto dnech sledovat, jak dochází ke zdražování zboží, především elektroniky. V segmentu počítačů, kde jsou marže obchodníků nejnižší, bylo zdražení okamžité a velice patrné. Na grafu je procesor Intel Core i5–4570, kde můžete podle vývoje cen na srovnávači Heureka.cz vidět, že zdražování rozpoutaly právě devizové intervence. U domácích počítačů totiž Intel nemá důstojného konkurenta (AMD je pořád pozadu), marže obchodníků jsou také nízké, zdražení vlivem devizových intervencí je tak vidět v „plné nahotě“. U jiných výrobků to ale nemusí být tak zřetelné. Čtěte: Devizové intervence ČNB přinesou zdražování, varují obchodníci


Autor: Heureka.cz

Vývoj cen nejoblíbenějšího procesu společnosti Intel ( Intel Core i5–4570)

Například u tabletů byla ale situace opačná. U tabletu Google Nexus 7 II bylo průměrné zdražení jen mírné a nejnižší cena dokonce poklesla. Trh tabletů je v současnosti místem, kde je vysoká konkurence (klesají tedy v čase ceny) a i marže obchodníků jsou zde o něco vyšší.

widgety


Autor: Heureka.cz

Vývoj cen tabletu Nexus 7 II

Jelikož ale zdražení bylo téměř okamžité, pak zběsilé nákupy tedy smysl nedávají. Výhodu mají ale jen obchody, které se stihly dostatečně zásobit: Zákazníci velmi rychle zareagovali a nakupují za původní, výhodné ceny. Alza.cz je dostatečně zásobena, podařilo se jí skoupit podstatnou část zásob distribuce, uvedl Oldřich Kurz z e-shopu Alza.cz. Existují navíc metody, jak můžete v tomto obchodu ušetřit. Čtěte také: 5 způsobů, jak ušetřit při nákupu v Alza.cz 

Může to například vzbuzovat naději, že obchodní řetězce část oslabení koruny absorbují do svých marží. Předpokládám pozvolný růst cen potravin, které se vyrábějí z dovozových surovin. Zde bude hrát, domnívám se, pozitivní roli i zdravé konkurenční prostředí, které u nás panuje, a to jak mezi výrobci, tak zejména mezi obchodníky, uvedl Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který také upozornil, že žádný obchodní řetězec nemá více než desetiprocentní podíl na českém trhu. Toto tržní prostředí zdravě působí na vývoj inflace a samozřejmě i na vývoj maloobchodních cen, dodal. Tento předpoklad však nemusí být správný, neboť vlivem silné konkurence se například obchodní řetězec Tesco ČR v minulém roce propadl do miliardové ztráty, ve ztrátě je také Ahold. Prostor pro „absorbování“ zdražení do svých marží je tedy velmi malý. Dražším potravinám, především z dovozu, se proto určitě nevyhneme.

Anketa

Jaký je váš názor na devizové intervence ČNB?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 11. 2013 0:56