Detroit zacouval do bankrotu

V záplavě dobrých zpráv přichází jedna špatná, byť ne zcela překvapivá informace. Město Detroit včera vyhlásilo bankrot a požádalo soud o ochranu před věřiteli.

S ohledem na závazky města ve výši 18 miliard dolarů jde o největší městský bankrot v dějinách. Máme-li jej zasadit do měřítek předlužených států eurozóny, tak detroitskou blamáž by šlo svojí velikostí přirovnat k eventuálnímu bankrotu Kypru, kterému tento ostrov unikl díky intervenci EU a MMF na počátku tohoto roku.

Smutný příběh Detroitu je ukázkou toho, kterak negativní nabídkový šok a neadekvátní reakce politiků na něj může vyústit ve fiskální katastrofu. Detroit, který byl po většinu dvacátého století průmyslovou chloubou USA díky tomu, že zde sídlila slavná automobilová trojka – GM, Ford a Chrysler – čelil v posledních 20 letech hospodářskému útlumu, který právě souvisel s upadající konkurenceschopností amerických automobilek. Dvě z nich (GM a Chrysler) musela dokonce v průběhu velké recese zachránit federální vláda, která nad nimi dočasně převzala kontrolu a zahájila jejich restrukturalizaci.
Ta však jen dále urychlila deindustrializaci Detroitu a tak městská pokladna, kterou rozhodně nevytrhly stavby nových stadiónů pro baseball a fotbal uskutečněných na přelomu století, dále strádala. Fiskální situace města se následně dostala do spirály, kdy si klesající ekonomika dále snižovala příjmy a detroitské radnici již nezbylo, než si začít půjčovat na pokrytí běžných výdajů jako jsou např. platy policistů apod. Vše nakonec skončilo, tak jak skončilo…

Kromě toho, že Detroit může pro ČR fungovat jako odstrašující příklad toho, co může přinést jednostranná orientace ekonomiky na jeden sektor (v tomto případě automobilový průmysl), pak z hlediska okamžitých dopadů je třeba se i ptát, zdali bankrot jednoho velkého amerického města může přinést i nějakou formu finanční nákazy do regionu. Tipujeme, že možná bude cítit lehké nervózních chvění na periferiích eurozóny, avšak z Detroitu je do střední Evropy přece jenom daleko.