Dědění investic: Nespoléhejte jen na notáře

V investování jde o čas a při úmrtí to platí dvojnásobně. Protahování dědictví může způsobit nevratné škody, zvláště u spekulativních investic. Dá se tomu snadno zabránit.

S tím, jak roste počet lidí, kteří svůj majetek zhodnocují různými formami investic, množí se i dotazy na to, jakým způsobem jednotlivé formy investic přecházejí v případě úmrtí investující osoby, tj. zůstavitele, na jeho dědice. Investic je velké množství, v tomto případě se zaměříme na investování do cenných papírů a z nich vycházejících investičních nástrojů.

Pro případ smrti lze majetkem nakládat pouze závětí

Základní povědomí o dědění je již poměrně rozšířené, připomínáme proto ve stručnosti, že podle naší zákonné úpravy je možné nakládat se svým majetkem pro případ úmrtí výhradně formou bezpodmínečné závěti (nejlépe sepsané u notáře), přičemž  jakákoli jinak učiněná ujednání o přechodu práv či povinností na jinou osobu v případě úmrtí jsou zcela neplatná. Pokud není o majetku pořízeno závětí, může přejít na tzv. zákonné dědice, přičemž jejich okruh je přesně vymezen do čtyř dědických skupin postupně přicházejících v úvahu. Čtěte více: Jak napsat závěť

Preferováni jsou potomci zůstavitele, kteří společně s jeho manželem (registrovaným partnerem) dědí v první skupině. Nad to jim bez ohledu na obsah případné závěti náleží polovina zákonného podílu, resp. zákonný podíl celý, pokud jsou nezletilými. Pokud v první skupině potomci nedědí (např. zůstavitel neměl žádné děti), manžel (registrovaný partner) sám v této skupině dědit  nemůže a jako dědic přichází v úvahu až ve druhé skupině společně s rodiči zůstavitele a osobami minimálně jeden rok žijícími s ním před jeho smrtí ve společné domácnosti.

Nesezdaní partneři mají problematickou pozici

Z výše uvedeného je patrné, že postavení druha či družky zůstavitele je při dědění poměrně slabé. Pokud např. druh či družka nežili se zůstavitelem alespoň jeden rok před jeho úmrtím ve společné domácnosti, či jestliže zůstavitel zanechal potomky, nedědí druh či družka ze zákona vůbec. Hodno pozornosti je i to, že pokud má zůstavitel pouze nezletilé potomky, nedědí druh či družka zůstavitele, a to ani kdyby byli jakkoli zaopatřeni v závěti.

Naopak manžel zůstavitele nejenže ze zákona dědí s jeho potomky v první skupině, ale pokud by dědil ve druhé skupině, náleží mu nejméně polovina dědictví. Vedle toho pokud byl majetek nabyt zůstavitelem za trvání manželství, je součástí společného jmění manželů, a to pokud se neprokáže opak (např. investice byla zůstavitelem pořízena před uzavřením manželství nebo ze zdrojů mimo společné jmění jako jsou restituce nebo dědictví). Společné jmění smrtí zůstavitele zaniká a je nutné je vypořádat zásadně rovným dílem, tj. manžel zůstavitele má nárok na polovinu z majetku ve společném jmění k datu úmrtí zůstavitele a druhá polovina se stává předmětem dědictví. Podobné téma: Daň dědická a darovací: Jak je to v rodině?

Dědictví přechází na dědice ze zákona již okamžikem zůstavitelovy smrti, české právo nezná institut tzv. ležící pozůstalosti. Problémem bývá, že o takovémto nabytí dědictví se rozhoduje v řízení před notářem určeným soudem, a to nezřídka s velkým časovým odstupem od úmrtí zůstavitele v řádu mnoha měsíců.

Anketa

Hodláte někdy v budoucnosti napsat závěť?

Dědění cenných papírů

Zde se dostáváme k vlastnímu tématu tohoto článku, k dědění investic do cenných papírů a investičních nástrojů vůbec. Investice je v nejširším slova smyslu odložením okamžité spotřeby s cílem dosáhnout dříve či později zhodnocení takto investovaných majetkových hodnot. Cenné papíry jsou pak abstraktním formalizovaným vyjádřením majetkových hodnot, do nichž bylo investováno. Vlastností cenných papírů je i to, že práva, jež vyjadřují (např. u akcie právo na výplatu dividendy), lze od nich oddělit a nakládat s nimi samostatně. Míra abstrakce cenných papírů od jimi vyjadřovaných majetkových hodnot velmi pokročila a začasto nejsou ani vázány na listinnou podobu, proto budeme zjednodušeně hovořit o investičních nástrojích. Čtěte více: Jak se dědí investice

Z hlediska dědění je i při jejich výše uvedeném velmi povšechném vymezení zásadní následující charakter investic do investičních nástrojů. Především jde jednoznačně o majetkové či přímo věcné právo (v případě materializovaných cenných papírů), které mohou být bez dalšího předmětem dědění.

To je rozdíl oproti podílu ve veřejné obchodní společnosti, podílu ve sdružení, pojistného plnění či odbytného z pojistné smlouvy, naspořené částky a dalších práv ze stavebního spoření, které buď dědit nelze (dědicům vzniká nárok na vypořádací či likvidační podíl ve veřejné obchodní společnosti či sdružení) nebo jen za zvlášť zákonem stanovených podmínek (zůstavitel ze stavebního spoření nezanechal manžela a někdo z dědiců převezme práva a povinnosti ze smlouvy; pojištěný zůstavitel neurčil pro případ nedožití příjemce pojistného plnění či odbytného).

Hodnota investice se stanovuje ke dni úmrtí

Hodnota investic do jednotlivých investičních nástrojů se pak v čase mění, a to oběma směry vzhledem k jejich počáteční výši či k jejich hodnotě v libovolném jiném okamžiku. Při dědění je tedy pro dědice velmi podstatnou okolností, jakou mají investice zůstavitele hodnotu ke dni jeho úmrtí, ale také jakou hodnotu budou mít v okamžiku, kdy bude dědicům dědictví investic potvrzeno a přejde na ně právo k investicemi nakládat. Je zcela zřejmé, že pokud bude rychlost změn hodnoty investičních nástrojů pořízených zůstavitelem vyšší, mohou dědici během projednávání dědictví snadno vydělat na jejich růstu, nicméně též podstatně prodělat. Čtěte také: Kdo dědí stavební spoření

Se shora uvedeným souvisí i způsob investování zůstavitele. Jestliže se jako investor rozhodl dlouhodobě uložit volné zdroje do určitého typu investice, např. do akcií konkrétní veřejně obchodované společnosti, podílových listů investičního podílového fondu či do zlatých nebo stříbrných mincí, zamýšlel obvykle takovou investici dlouhodobě držet, a tak lépe uchovat naspořené hodnoty a ochránit je před inflačními vlivy. Mohl také kalkulovat i s pravidelnými výnosy z takové dlouhodobé investice ve formě dividend či výnosů z podílových fondů.

Úskalí spekulativních investic

O tom, jak a kam takto dlouhodobě investor investuje, rozhoduje jeho znalost určitého oboru či tzv. fundamentální analýza předmětu investice, ale též rodinná tradice nebo prostě jen osobní preference. Je v logice věci, že takovéto dlouhodobé investice obvykle nepodléhají prudkým výkyvům své hodnoty a spíše sledují déletrvající trend. Většinou jsou také méně likvidní a náklady s jejich pořízením a prodejem jsou vyšší. Jde o prostou směnu jedné hodnoty za druhou a není vyloučena její přímá realizace samotným investorem. Proto je i časový rámec rozhodování o pořízení či prodeji takové investice většinou minimálně v řádu týdnů či měsíců a nevybočuje příliš z doby obvykle potřebné k projednání dědictví. Čtěte více: Naučte se pracovat s vysoce volatilními akciemi a fondy

Svým charakterem velmi odlišnou formou investic jsou tzv. krátkodobé spekulativní investice, které v současnosti hýbou světem investic. S rozvojem výpočetní techniky a internetu se radikálně rozšiřuje přístupnost krátkodobého investování více méně pro každého. Podstata této formy investic velmi zjednodušeně spočívá ve spekulaci na růst (ale i pokles) ceny pořizovaného investičního nástroje s tím, že tyto nástroje mohou být snadno a bez větších nákladů pořízeny i prodány (mají tzv. vysokou likviditu a nízký spread) a k jejich pořízení není třeba mít ekvivalentní finanční prostředky, ale je možné do nich investovat i při vynaložení zlomku jejich hodnoty (tzv. margin), který slouží k pokrytí transakčních nákladů a případného rizika propadu jejich hodnoty. Z toho je patrné, že uvedené krátkodobé investice není možné provádět přímo (nikdo neprodá cenný papír či investiční nástroj za zlomek jeho hodnoty), ale pouze prostřednictvím autorizovaných obchodníků s cennými papíry a ve specifických systémech takové investiční nástroje obchodujících.

Pro rozhodování o krátkodobých spekulativních investicích je zásadní tzv. technická analýza a zcela nezbytnou podmínkou je možnost sledovat průběžně hodnoty zainventovaných investičních nástrojů a rychle komunikovat se svým obchodníkem či mít přístup k online systémům obchodování. Při tomto způsobu investování je tedy předpokladem pokročilejší znalost fungování krátkodobých investic a zejména soustavnost jejich sledování a možnost rychlé reakce na probíhající změny. Krátkodobé investice tedy ze své povahy v sobě nesou možnost relativně velkého zhodnocení vzhledem k objemu vložených prostředků, ale též eventualitu jejich rychlého poklesu či ztráty. Čtěte také: Dostali jste za akcie málo? Zkuste to přes fórum okradených

Krátkodobé investice tak neslouží primárně k uchovávání hodnot a mohou být zmařeny i v řádu dnů, což může mít v případě jejich dědění pro dědice zásadní následky.

Rychlost změn hodnoty investic a zejména způsob, jakým zůstavitel do investičních nástrojů investoval, jsou tedy pro dědice velmi důležité a podle způsobu investování by měl pro případ svého úmrtí zvážit určité kroky i sám investor.

Akcie a podílové fondy počkají, forex ne

Co tedy mohou pro bezproblémové nabytí investice z dědictví a uchování její hodnoty učinit dědicové? V prvé řadě je dobré mít přehled o samotné existenci takových investic. Dále je důležité vědět či zjistit alespoň základní údaje o charakteru investic.

Co se týče dlouhodobých investic, obvykle se nic zásadního nestane, jestliže budou standardně projednány v dědickém řízení. Je ale dobré zjistit jejich hodnotu k datu úmrtí zůstavitele (většinou jsou tyto hodnoty snadno veřejně přístupné na internetu) a alespoň občas sledovat jejich aktuální hodnotu. Pokud jsou v rámci dědictví takové investice vypořádávány asymetricky (nikoliv podle dědických podílů) a dědicové, jimž takové investice připadly, jsou povinni ostatním dědicům vyplatit vyrovnávací rozdíl v penězích, může se stát, že v době schválení dědické dohody bude hodnota děděných investic odlišná od doby úmrtí zůstavitele, a některý z dědiců tak na vyrovnání podílů v penězích vydělá či prodělá, což může způsobit „zlou krev“. Tomuto lze zabránit rozdělením děděné investice v poměru podle dědických podílů, je-li je to možné. Čtěte více: Jak porozumět měnovému trhu?

V případě krátkodobých investic mají naopak dědici „poplach“, neboť téměř vždy hrozí jejich zmaření. Zvláště v případech, kdy nemají v úvahu přicházející dědici ani ponětí o takových formách investic, je zásadní, aby si ihned zvolili v rámci dědického řízení zástupce, který je schopen charakter a stav děděných investic posoudit. Nejdůležitější ale je neprodleně přikročit k ochraně takové krátkodobé investice před jejím znehodnocením. Dědicům zde právní řád v podstatě nabízí jen dvě možnosti: buď s nejvyšším urychlením žádat jmenování věci znalého správce dědictví, který bude schopen krátkodobé investice dále obhospodařovat, nebo přikročit k realizaci (zpeněžení) takové krátkodobé investice.

Osvícený notář je spásou dědice investic

Dědicové do pravomocného ukončení dědického řízení samozřejmě nemohou s dědictvím nakládat přímo, ale mohou požádat notáře, aby jako neodkladné opatření v jejich zájmu zajistil prodej krátkodobých investic v dědictví, které nelze držet bez nebezpečí jejich zmaření či znehodnocení, a to s využitím § 175e občanského soudního řádu. S tímto postupem však nejsou velké zkušenosti a předpokládá nejen rychlý a jednotný postup dědiců, ale též určitou investorskou „osvícenost“ příslušného notáře. Podobné téma: Společný účet v bance, výhoda v životě i po smrti

Z pohledu investora je možné zajistit bezproblémový přechod investic na jeho dědice zejména pečlivým uchováváním související dokumentace a průběžným informováním svých nejbližších o jejich stavu. U krátkodobých investic však ani taková opatrnost nemůže vyloučit v případě úmrtí investora znehodnocení investice během dědického řízení.

Jak tedy může investor zajistit i pro případ úmrtí své krátkodobé investice před znehodnocením? Pokud to umožňují podmínky obchodování s příslušnými investičními nástroji či smluvní vztah s obchodníkem s cennými papíry, je možné sjednat pro případ úmrtí instrukci (zmocnění), realizovat veškeré držené investice a takto získaný výnos poukázat na účet investora. Ten pak bude standardně projednán a vypořádán v rámci dědického řízení.

Najděte si správce dědictví ještě během života

Uvedený způsob nebude pro investora, resp. jeho dědice vždy nejvýhodnější, a existuje zde i možnost, jak zachovat kontinuitu krátkodobého investování i během dědického řízení, popř. realizovat držené investice ve výhodnější dobu než při úmrtí investora. Touto možností je ustanovení věci znalého správce dědictví již za života investora. Institut určení správce dědictví zůstavitelem byl včleněn do občanského zákoníku (§§480e 480d) relativně nedávno. Jeho výhody jsou nasnadě. Správce se může bez všech formalit ujmout správy dědictví ihned po smrti zůstavitele a může jím být fyzická i právnická osoba. Správce lze určit ke správě jen části dědictví, a to např. právě ke správě investic. Ustanovit správce lze pouze písemně ve formě notářského zápisu, který musí obsahovat i souhlas takto určeného správce.

Lze tedy uzavřít, že pokud hodláte odkázat či můžete potenciálně dědit dlouhodobé investice, nemusíte se budit ze sna, že budou děděním ztraceny. Naopak, jestliže spekulujete na burze nebo investujete s využitím pákového efektu do sofistikovanějších investičních nástrojů, měli byste se zaobírat i eventualitou přechodu takto tvrdě vybojovaných hodnot na vaše blízké, a to právě s využitím institutu správce dědictví či instrukce pro vašeho obchodníka s cennými papíry. Dědicům krátkodobých investic je pak namístě zdůraznit, že v jejich případě je rozhodující vyloučit, popř. minimalizovat stav, kdy jsou zůstavitelovy krátkodobé investice ponechány bez efektivní správy, přičemž rozhodující je rychlost jednání, přičemž je lépe investice realizovat, tj. převést na peníze, pokud není možné jejich efektivní správu zajistit prostřednictvím fundovaného správce dědictví.