Data z trhu práce a o inflaci podpořila dolar

Poté, co v minulém týdnu dolar korigoval své zisky vůči euru, začal posilovat. Podpořila ho dobrá data z trhu práce USA i údaje o sílící inflaci.

Zprávy a události

Počet nově zahájených prodejů domů v USA v září vzrostl o 0,2 % m/m (trh –6,8 %) na 467 tis., srpnový údaj však byl revidován směrem dolů.

Důvěra spotřebitelů v Německou ekonomiku podle institutu GfK se pro listopad zvýšila o 0,1 bodu m/m na 8,5 bodu (trh 8,0 bodu).

Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu zvýšila ze zářijových 8,4 bodu na 8,8 bodu díky růstu sentimentu mezi spotřebiteli (na –2,0 bodu z –5,8 bodu). Důvěra mezi podnikateli naopak mírně o 0,5 bodu poklesla (na 11,5 bodu).

Dolar po dobrých makro údajích posílil

Dolaru se v minulém týdnu začalo opět dařit. Poté, co během první poloviny října americká měna korigovala svoje posílení vůči euru návratem směrem k 1,28 USD/EUR, se dolar posunul opět k silnějším úrovním. Na konci minulého týdne se tak kurz pohyboval kolem hodnoty 1,267 USD/EUR. Za posílením dolaru stály především zveřejněné makroekonomické údaje v USA: rychlejší než očekávaná inflace a opětovně dobrá data z trhu práce (nízký počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti). V Evropě byl kalendář makroekonomických údajů prázdnější, a tak se investoři zaměřili na čtvrteční říjnové PMI indexy z hlavních evropských ekonomik. Především německé indikátory dopadly nad očekávání, což pravděpodobně zabránilo dalším eurovým ztrátám.

Na konci týdne trhy s napětím vyčkávaly na výsledek zátěžových testů evropského bankovního sektoru, které v neděli zveřejnila ECB. Celkem 24 bank nesplnilo kapitálové požadavky v případě rizikového scénáře v rámci zátěžových testů, přičemž k jejich rekapitalizaci by bylo potřeba 24 mld. EUR. Část z těchto bank už ale během letošního roku kapitál doplnila, a tak se počet opravdu problematických bank snižuje na 14 s potřebou 10 mld. EUR dodatečného kapitálu. Z toho 3 mld. EUR tvoří kapitál pro řecké banky, kterých se týká mimotržní plán doplnění kapitálu. Zbývá tak pouhých 7 mld. EUR (především u bank jižního křídla eurozóny), což je v rámci celoevropského bankovního sektoru zanedbatelná částka. Zátěžové testy tak dopadly velmi dobře, když ukázaly odolnost evropských bank. Naplno však odhalily jiný problém v rámci současného, jen velmi pomalého ekonomického oživení. Tím je nízká poptávka po úvěrech, nikoliv nabídka. A právě poptávku po úvěrech může jen těžko ovlivnit ECB svou akomodativní politikou. Nutností jsou strukturální reformy v eurozóně – jen ty mohou opětovně nastartovat rychlejší a zároveň udržitelný růst.

Tento týden bude pozornost investorů zaměřena především na Spojené státy. Kromě důležitých ekonomických dat (čekají se slušné objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, první odhad HDP za Q3 14 by měl podle SG ukázat na solidní tempo 3,5 % q/q anualizovaně) bude zasedat Fed. Američtí centrální bankéři by podle konsenzu ukončit program nákupů aktiv QE3. Důležité ale také bude, jak se ve svém vyjádření po zasedání postaví k současnému trendu zpomalující globální ekonomiky. Pokud naznačí obavy ze zpomalení i v USA, mohlo by to znamenat revizi tržních očekávání ohledně zvyšování sazeb a zřejmě i citelné oslabení dolaru. 

Koruna proti euru na měsíčním minimu

Uplynulý týden se koruně nevydařil. Po zhruba měsíci nízké volatility kolem hranice 27,50 CZK/EUR se kurz koruny vůči euru od této úrovně v první polovině týdne výrazněji odpoutal. V celotýdenním hodnocení si česká měna odepsala zhruba sedm desetin procenta, když se její kurz v závěru týdne stabilizoval kolem 27,70 CZK/EUR. Za tímto pohybem však nestály žádné fundamentální faktory, protože kalendář makroekonomických údajů byl až do pátku prázdný. Důvodem tak mohla být větší klientská objednávka či spekulace na oslabení koruny v souladu s pohybem na ostatních regionálních měnách. Forint a zlotý totiž pokračovaly v oslabování, které zahájily v předchozím týdnu. Maďarská měna si odepsala téměř půl procenta (v pátek uzavírala nad úrovní 308 HUF/EUR), polský zlotý nakonec své týdenní ztráty umazal, když se obchodoval na 4,218 PLN/EUR.

Z české ekonomiky jsme se minulý týden dočkali jen říjnového konjunkturálního průzkumu. Důvěra v hospodářství se stejně jako v září a srpnu meziměsíčně zvýšila o 0,4 pb na 8,8 bodů a vystoupala tak na své maximum od března 2011. Tentokrát byl ale tento nárůst tažen lepší spotřebitelskou důvěrou, která v minulých měsících klesala kvůli negativním zprávám spojeným s rusko-ukrajinskou krizí. Naopak důvěra podnikatelů po dvou měsících mírně klesla o 0,5 bodu, stále je však na druhé nejvyšší úrovni od poloviny roku 2011. Spolu s průmyslovým PMI indexem nadále signalizují pokračování ekonomického oživení. Rizikem je však vývoj v zahraničí, především v eurozóně.

Tento týden bude v České republice zveřejněn jen zářijový měnový přehled. Pro vývoj na regionálních trzích budou nejzásadnější události v zahraničí. V Německu se bude jednat o zveřejnění indikátoru podnikatelské důvěry institutu Ifo pro říjen, který by měl zaznamenat opětovný pokles v souladu s nedávnými horšími daty z největší evropské ekonomiky, což je negativní zprávou i pro středoevropské ekonomiky a trhy. Naopak americké údaje by mohly opět ukázat na solidní základy ekonomického oživení. Otázkou je, jak dopadne zasedání Fedu. Američtí centrální bankéři sice podle očekávání analytiků ukončí nákupy aktiv v programu QE3, je ale možné, že budou kvůli zhoršujícímu se vnějšímu prostředí opatrnější co do náznaků prvního zvyšování sazeb. Holubičí tón zasedání by mohl naopak regionálním měnám prospět. Koruna by tak nakonec mohla setrvat kolem současných úrovní 27,70 CZK/EUR, kde ji v naší nové prognóze očekáváme i na konci roku.

V pátek jsme vydali novou čtvrtletní zprávu Ekonomické výhledy. Dynamiku HDP jsme revidovali dolů, když letos i příští rok očekáváme růst o 2,3 % (zhoršení o 0,6 pb letos a 1,0 pb v 2015). Důvody jsou dva – revize historie ze strany ČSÚ a zhoršený vývoj v zahraničí (například růst HDP v Německu ve srovnání s červencovou prognózou je nižší o 0,8 pb letos a 0,9 pb pro příští rok). Inflaci letos stále očekáváme v průměru na 0,4 %, nicméně příští rok jsme revidovali dolů o 0,3 pb na 0,7 %. Hlavním důvodem je očekávaný nižší růst cen potravin a pohonných hmot. Kurzový výhled pro Q4 14 a Q1 15 jsme posunuli ke slabším úrovním 27,70 respektive 27,80 CZK/EUR, když vnímáme kumulující se rizika zhoršujícího se vnějšího prostředí a slábnoucí růstové dynamiky v tuzemské ekonomice. Opuštění intervenčního režimu v Q2 16 implikuje pouze mírně posilující trend koruny vůči euru ve druhé polovině roku 2015 směrem k hladině 27,30 CZK/EUR.