Dánská centrální banka má plné ruce s udržením podhodnoceného kur­zu

Dánská centrální banka má s udržením podhodnoceného kurzu stále plné ruce práce. V únoru musela na trhu nakoupit devizové rezervy v objemu zhruba 29 mld. euro.

Start kvantitativního uvolňování v eurozóně srazil značnou část evropských výnosů do záporu a přitáhl spekulativní kapitál do uměle podhodnocených měn, jako jsou dánská koruna nebo švýcarský frank. Logika je jednoduchá – když už musí nést investoři záporný výnos, vsadí raději na uměle podhodnocené měny, které mohou časem posílit. A jejich sázky nemusí být marné. To ukázala nedávná zkušenost se švýcarským frankem. Švýcarská centrální banka nechtěla dál kumulovat devizové rezervy, které přesahují 80 % HDP. Dánské devizové rezervy jsou zatím sice nižší, v roce 2015 ale vystřelily vzhůru rychle jako raketa – z 25 % na 45 % HDP během dvou měsíců.

Podhodnocený kurz drží i Česká národní banka. Její politika stejně tak jako situace koruny je v mnoha ohledech rozdílná. Podhodnocenost kurzu je o poznání nižší, stejně tak jako úroveň devizových rezerv (cca 30 % HDP) a kurzová politika ČNB je transparentněji vázaná na plnění inflačního cíle. I tak startující kvantitativní uvolňování v eurozóně může nakonec přitáhnout pozornost ke koruně, které se v nejbližších týdnech může dařit.