Daňový výběr je horší než loni, pesimistické scénáře ale zatím nečrtejme

Státní rozpočet skončil v únoru s přebytkem 22,6 miliardy korun, což je o 27,5 miliardy meziročně méně. Proti lednu přebytek klesl o šest miliard korun.

Saldo státního přebytku dosáhlo v únoru nižšího přebytku než v loňském roce, kdy přesahovalo za stejné období 50 miliard korun. Z tohoto faktu však zatím nelze vyvozovat jakékoli dalekosáhlejší závěry, byť se na první pohled může zdát, že daňový výběr se buď zhoršuje, nebo ekonomika opět zpomaluje (pročež se na daních vybírá méně). Existují dva zásadní důvody, pročež zatím nelze črtat pesimistické scénáře.

Zaprvé, v prvních měsících letošního roku působí v oblasti příjmů státního rozpočtu hned několikerá zkreslení, která v loňském roce nebyla přítomna (či nebyla přítomna v takové míře – samo ministerstvo financí uvádí, s čímž lze souhlasit, že „meziroční pokles přebytku je způsoben mimořádnými vlivy – předzásobením tabákovými výrobky, zadrženými odpočty DPH a příjmem z aukcí kmitočtů pro LTE v únoru loňského roku“).

Zadruhé, pohled na data za uplynulá léta, na léta od roku 2005, napovídá, že loňský rok byl poměrně výjimečný. Saldo státního rozpočtu vykázalo kladné hodnoty v pěti ze šesti měsíců loňského prvního pololetí a do záporného pásma se trvale dostalo až v posledních pěti měsících roku. To je úkaz v poslední době zcela ojedinělý. Vždyť posledním rokem, kdy počet měsíců s kladným saldem dosáhl alespoň šesti, byl rok 2007, tedy poslední rok před propuknutím světové finanční krize.

Pokud zohledníme tuto skutečnost a pokud budeme celkem realisticky předpokládat, že meziroční pokles je dán opravdu spíše jednorázovými, přechodnými faktory, pak dnes zveřejněná čísla nezavdávají důvod k jakémukoli znepokojení. 

Nelze však zapomínat na to, že za celý loňský rok skončil rozpočet s pasivním saldem čítajícím 77,8 miliardy korun, a to při rozpočtovaném schodku 112 miliard. Předloni zase vykázal závěrečný účet –81,3 miliardy při rozpočtovaném deficitu sto miliard korun. Na letošní rok je opět rozpočtován deficit sta miliard korun. Jinými slovy, fakt, že únorový údaj poněkud zaostává za únorovými výsledky roku 2014, zatím vůbec nesignalizuje, že by rozpočtovaný schodek nemusel být opět poměrně výrazně „podstřelen“. I když pravděpodobnost tohoto „podstřelení“ – které může kladně působit na vnímání veřejných financí ČR z hlediska globálních investorů a ratingových agentur – je letos zatím evidentně nižší než loni.