Daňová reforma zpřísní prodej cenných papírů u fyzických osob

Podmínky prodeje cenných papírů u fyzických osob se od ledna 2008 změní. Na osvobození prodeje akcií od daní se budou vztahovat podstatně přísnější pravidla. Jaký politický a ekonomický příběh za tím stojí?

Až doposud platilo, že fyzická osoba prodávající akcie měla příjem z jejich prodeje osvobozený od zdanění, pokud mezi dobou nabytí a prodejem akcií uplynulo alespoň 6 měsíců. Od 1.1.2008 má být tento tzv. „časový test”, čili minimální doba držby nutná pro osvobození od daně, prodloužen na 5 let. Pokud tedy podnikatel založil akciovou společnost v lednu 2007 a v září 2007 prodal všechny její akcie, příjem z tohoto prodeje měl zcela osvobozený od daně. Pokud však založí a.s. v lednu 2008 a prodá ji v listopadu 2008, zdaní zisk z prodeje akcií 15% sazbou daně.

Prodloužení časového testu z 6 měsíců na 5 let lze vnímat v několika rovinách. Můžeme stroze konstatovat, že se jedná o harmonizaci osvobození, neboť časový test bude od r. 2008 stejně dlouhý jako v případě prodeje podílů u s.r.o., u kterých jsme na časový test 5 let byli již zvyklí. Můžeme se utěšovat tím, že prodloužení časového testu přinese podle odhadů vládních expertů dodatečné daňové příjmy ve výši cca 500 miliónů Kč ročně. A konečně lze interpretovat realitu tak, že stát připravil českého daňového poplatníka o jednu z posledních výhod, na které se mohl doposud spolehnout.

Fyzická osoba – systém zdanění prodeje akcií a podílů:
Zdanění příjmů FO Prodej akcií české a.s. Prodej podílů v s.r.o. Prodej účasti v zahraniční společnosti
Do konce r. 2007 Osvobozeno po 6 měsících držby Osvobozeno po 5 letech držby Zahraniční společnost je buď charakteru a.s. nebo s.r.o. a podle toho spadá pod daňový režim jako česká a.s. nebo s.r.o.
Od 1.1.2008 Osvobozeno po 5 letech držby * Osvobozeno po 5 letech držby

* z tohoto pravidla existuje jedna výjimka pro investiční cenné papíry a cenné papíry kolektivního investování, která zachovává 6měsíční test v případě, že poplatník vlastní max. 5% podíl na společnosti.


Motiv vládou realizované změny je jasný – navýšit příjmy státní pokladny ze zdroje, kde to není příliš vidět a nezpůsobí to masivní odpor poplatníků. Na jednu stranu vláda mírně snižuje zdanění práce zaměstnanců a zdanění výdělku podnikatelů, což je velmi medializované, a vláda za to sklízí pozitivní ohlasy. Na druhou stranu však kabinet někde musí sebrat dodatečné prostředky, aby na realizované reformě státní rozpočet příliš neprodělal.

Jsou změny koncepční?

Když se podíváme na celý reformní balík komplexně, zjistíme, že většina pozitivních změn je doprovázena nějakým „ale”, které jde ruku v ruce s příznivou novinkou. Na jedné straně máme sjednocenou sazbu daně fyzických osob na 15 %, na straně druhé se mzda vypočítává z vyššího (superhrubého) základu, který je zvýšen o pojistné. Stejně tak se základ daně na mnoha místech zužuje a osvobozuje poplatníka, aby se naopak opět rozšířil a přidal mu povinností.

Teorie a praxe řízení veřejného sektoru říká jasně, že velký počet drobných změn vyvolává zvýšené náklady daňového systému a že by bylo lepší realizovat jednu jasnou a jednoznačnou reformu než dělat každý rok deset novel zákona o daních z příjmů. Otázkou tedy zůstává, jestli vláda skutečně má jasnou koncepci. Vláda říká, že chce zatraktivnit Českou republiku pro zahraniční investory a zjednodušit daňový systém. Snížení daní tomuto cíli slouží. Jak však zdůvodníme prodloužení testu pro osvobození prodeje akcií pro fyzické osoby? To lze vysvětlit pouze snahou vybrat další daně. Bude to ale mít restriktivní dopad na podnikatele a ekonomiku, neboť podnikatel ví, že když si založí akciovou společnost a bude ji chtít v horizontu 1–3 let prodat, realizovaný výnos zdaní. Bude tedy méně motivován k ekonomické činnosti.

Jak budou reagovat podnikatelé?

Nekoncepční změny a protichůdné zásahy do daňového systému snižují jistotu daňových poplatníků České republiky. Popsanou změnou daňových vlastností navíc stát demotivuje české podnikatele od toho, aby své akciové společnosti drželi na fyzickou osobu. To znamená evidentní rozpor s deklarovaným cílem zatraktivnit a zjednodušit podnikatelské prostředí v Česku. Jak na budoucí změnu zareaguje poplatník? Pravděpodobné jsou dvě možnosti:

  1. Poplatník využije českých akciových společností založených v roce 2007
    Pro prodej akcií nabytých v roce 2007 se uplatní starý režim s osvobozením po 6 měsících držby. Pokud tedy poplatník získá akcie v roce 2007, má jistotu, že budoucí prodej bude po 6 měsících držby akcií osvobozen od zdanění. V obchodní praxi existují případy, kdy vlastník z rozličných důvodů prodává celou akciovou společnost namísto toho, aby postupně rozprodal její majetek (zisky z prodeje majetku by společnost zdanila 24% sazbou v roce 2007 nebo 21% sazbou v roce 2008).
    V případě, že vlastník (fyzická osoba) prodává akciovou společnost z roku 2007 (fyzická osoba nabyla akcie v roce 2007), má jistotu budoucího osvobození příjmů z prodeje akcií. Z toho důvodu lze očekávat masivní zakládání akciových společností ještě do konce roku 2007 nebo zájem o koupi tzv. ready-made akciové společnosti, které umožní fyzické osobě stát se vlastníkem akciové společnosti do 24 hodin.
  2. Poplatník využije zahraničních holdingových společností
    Český podnikatel může také držet své společnosti pod zahraniční holdingovou matkou (např. holdingové společnosti na Kypru nebo v Nizozemí), která zaručuje osvobození z prodeje cenných papírů bez jakékoliv minimální doby držby. Legislativa zahraničních holdingových destinací je navíc velmi stabilní a nehrozí zde právní nejistota panující v České republice.

Prodloužením časového testu osvobození prodeje akcií u fyzických osob tedy český stát opět zvýšil pravděpodobnost, že čeští podnikatelé budou podnikat prostřednictvím zahraničních společností (nejčastěji přes tzv. offshore společnosti). Opravdu se státu vyplatí kvůli dodatečnému výnosu 500 mil. Kč zbavovat poplatníky jedné z mála výhod, která jim ještě zbyla, a působit negativním způsobem na podnikatelské prostředí?

Možná by bylo lepší raději dohlédnout na systém přidělování peněz ze státní pokladny (např. na miliardové projekty výstavby dálnic a silnic), kde dochází ke zjevnému mrhání zdroji. A udělat si pořádek ve výdajových programech státního rozpočtu než násilně dolovat každou korunu ze soukromého sektoru. Platí to o to víc, že v současné době nelze zcela domyslet důsledky jednotlivých změn.

Pavel Stehno, daňový analytik poradenské společnosti Akont, která se zabývá mezinárodním daňovým plánováním a offshore podnikáním

Anketa

Souhlasíte s pětiletým „časovým testem“ u akcií?

25 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 10. 2007 11:12