Další z řady osudových týdnů pro eurozónu

Začíná týden, kteří mnozí označují z pohledu eurokrize jako osudový. Na jeho konci má totiž proběhnout další ze série summitů EU, který má stejně jako ty předešlé rozhodnout o bytí a nebytí eurozóny.

Kancléřka Merkelová a francouzský prezident budou prý údajně i dnes intenzivně dolaďovat svoje pozice před páteční schůzkou, kde chtějí ostatním členům unie představit plán, který by měl původně jen měnovou zónu posunout k fiskální unii. V té mají pravidla hry určovat ti rozpočtově odpovědní (čti Němci), přičemž ostatní dostanou výměnou za svoji poslušnost možnost čerpat levnější úvěry od některé z institucí eurozóny.

Aniž bychom chtěli již předem jakkoliv shazovat snahu čelních představitelů eurozóny rychle položit základy fiskální unie, přece jenom se domníváme, že je tento projekt během na dlouhou trať s nejistým cílem. A proto čistě pragmaticky doporučujeme daleko více pozornosti věnovat všem opatřením s cílem ulevit eurozóně, v nichž bude nějakým způsobem namočená ECB.

V poslední době se totiž objevilo několik zajímavých spekulací, které naznačovaly, že by se věci v eurozóně mohly pohnout správným směrem. Jde například o možnost protažení operací na dodávání likvidity bankám z dosavadního maxima jednoho roku na dvoj či trojnásobek takové doby. Zajímavou úvahou je i spekulace, že ECB půjčí peníze (stovky miliard eur) MMF a fond tyto peníze výměnou za úspory a strukturální reformy poskytne Itálii a Španělsku. Neboli, velkým zemím unie, jež mají problémy s likviditou a nikoliv solventností.

A tak spíše než summit EU a tedy i konec týdne, doporučujeme zaměřit pozornost již na čtvrteční zasedání ECB, které může být velmi podnětné a to nejen proto, že by centrální banka měla podruhé v řadě snížit svoji refinanční sazbu o 25 bazických bo­dů.

Autor je analytikem ČSOB