Další úsporný španělský balíček už trhy neošálí

Španělsko už trhy dalším úsporným balíčkem neuchlácholí. Obzvlášť ne v situaci, kdy zdejší guvernér potvrdí, že domácí banky budou potřebovat více kapitálu.

Španělsko

Španělsko se pokusilo uchlácholit trhy a k nedávnému úspornému balíčku ve výši 27 mld. Eur přihodilo dalších 10, tentokrát se bude škrtat ve zdravotnictví a školství. Bondům to však nepomohlo, výnosy těch 10-tiletých se včera dostaly přes 6%.

Svou roli sehrálo i prohlášení guvernéra španělské CB, který oznámil, že domácí banky budou potřebovat více kapitálu, pokud se bude stav ekonomiky dále zhoršovat (a něco jiného asi čeká málokdo). Španělsko je tak zase o krok blíž tomu, stát se čtvrtou zachraňovanou zemí EMU.

ECB

A ECB považuje svoji roli v řešení krize za splněnou, tedy minimálně E. Nowotny nevidí v této chvíli potřebu dalšího LTRO, v budoucnu ho ale nevylučuje.

Německo

Německé exporty v únoru rostly o 1,6%, čekal se naopak propad. Hlavní driverem jsou země mimo EMU, hlavně USA, UK a Čína. Ještě rychleji ale rostly dovozy, takže obchodní přebytek dál klesá. Celkový obrázek německé ekonomiky tak možná nebude až tak chmurný, jak ukázal předchozí propad průmyslové produkce (také za únor).

Japonsko

Japonsko těží z obnovy po loňském zemětřesení. Dnes ráno oznámená čísla za únorové objednávky strojů (ukazatel investiční aktivity) byla o dost lepší než se čekalo +4,8%

Inflace

Včera vyšla v ČR březnová inflace, v souladu s očekáváním poskočila o 0,2% na 3,8%. Nejde ale o nic, co by mělo ČNB znepokojovat. Hlavním viníkem zůstávají nepřímé daně a regulované ceny, poptávková inflace je podle všeho stále záporná. Vzhledem k pomalému růstu ekonomiky a stále vysoké nezaměstnanosti není aktuální ani riziko sekundárních inflačních tlaků.

Česko

Včera byla v ČR také vyřešena další vládní krize. Vláda se tak mohla dohodnout na „finální“ podobě úspor. Penze tedy porostou, ale pomaleji, sazby DPH zůstanou dvě, ale porostou na 15% resp. 21%, zaveden bude „solidární příspěvek“, tedy daň z příjmu nad 100 tis. atd. Pro trhy to jsou dvě dobré zprávy. Vláda přežila a v narovnávání veřejných rozpočtů se pokračuje.

Na první pohled pozitivní je také zpráva ČSU, podle které nebyl loni deficit 3,7% HDP, ale jen 3,1%. Důvodem je nižší investiční aktivita municipalit, veřejných VŠ a státních příspěvkových organizací. A v tom je ten háček, úspory na straně investic ekonomice neprospějí, raději bychom je viděli na straně mandatorních výdajů. Trhy ani na jednu zprávu nijak výrazně nereagovaly. Tohle je ale určitě další důvod, proč si myslíme, že aktuální úrovně spreadů 10Y bondů k německým jsou nesmyslně vysoko (180 – 190 bps).

Polsko

Polsko už profinancovalo 56% letošních potřeb a do poloviny roku chtějí mít dvě třetiny. MinFin aktuálně zvažuje emisi bondů v CHF. Náměstek ministra financí Radziwill také uvedl, že je vláda připravena v případě potřeby intervenovat na trhu ve prospěch zlotého. Zatím to ale není potřeba a EU fondy tak bude směňovat u CB. Tím si bude vytvářet buffer pro případnou intervenci. To také trochu snižuje rizika prudkého oslabení zlotého v případě znovuvyhrocení evropské dluhové krize (aktuálně viz Španělsko).