Čtvrtý rok fiskální diety

Na konci března zveřejnil Český statistický úřad pravidelnou notifikaci financí vládního sektoru. Podle ní loni schodek veřejného sektoru dosáhl 168,3 miliard korun, tj. 4,4 procenta HDP a dluh stoupl na 1,759 bilionu korun 45,8 procenta HDP.

Bez zahrnutí církevních restitucí by ovšem schodek dosáhl 2,8 procenta HDP. Korekce EU dotací předfinancovaných ze státního rozpočtu by jej dále snížila na 2,5 procenta HDP. Poprvé od roku 2008 by se deficit vešel pod hranici tří procent HDP. V tomto ohledu je úsilí vlády konsolidovat veřejné rozpočty úspěšné. Možná až příliš.

České veřejné finance hospodařily vyrovnaně naposledy v roce 1993. Přiblížení dlouhodobé udržitelnosti fiskální situace je jistě nezbytné. Otázkou však je zvolený okamžik a tempo snižování schodku. V posledních čtyřech letech byla ekonomika polovinu doby v recesi a její výkon na konci loňského roku byl o jedno procento nižší než na konci roku 2008. Vláda v tomto období poskytla ekonomice pozitivní fiskální stimul pouze v roce 2009, další roky jednoznačně převažuje restriktivní přístup a snaha o snížení schodku. V roce 2010 snížila fiskální dieta HDP o 0,1 procenta, v roce 2011 o 0,3 procenta a loni negativní dopad zesílil na 0,5 procenta. Druhou stranou mince překvapivě nízkého loňského deficitu je výrazně silnější negativní fiskální impuls. Bez něj by byla recese mírnější. Zvyšování daní a pokles celkových výdajů (zejména výrazné snížení investičních výdajů) v prvních třech měsících letošního roku ukazují, že rozpočtová dieta pokračuje čtvrtým rokem.

Ekonomická logika by vedla k pozvolnějšímu snižování strukturálního deficitu a ponechala určitý prostor pro proticyklickou práci automatických stabilizátorů. Česká republika není ve stresu kvůli svým veřejným financím nebo bankám jako některé jiné evropské země a riziková prémie i státních dluhopisů je stále relativně nízká. Spread mezi výnosy 10letých českých a německých státních dluhopisů se pohybuje mezi 40–60 bazickými body, což je méně než například u Francie či Belgie.

Fiskální politika samozřejmě nemá jen makroekonomický rozměr. Současná vláda si při svém zrodu dala fiskální disciplínu do vínku a spojuje s ní svou kredibilitu. Nicméně do voleb zbývá ještě více než rok a otázkou je, co bude s veřejnými rozpočty po nich.