Čtvrtek byl pro riziková aktiva černým dnem

Ve čtvrtek se rizikovým aktivům nedařilo. Například evropské akcie po čtvrté hodině klesaly o 1,1 %, když okolo jedné hodiny byly níže dokonce o 1,8 %.

Nedařilo se ovšem ani regionálním měnám, když poraženým dne byl polský zlotý, který si odepsal 0,4 %. Maďarský forint po čtvrté hodině ztrácel 0,25 %, jediná česká koruna své ztráty odpoledne vymazala a skončila tak nakonec beze změn na úrovni těsně pod 27,80 CZK/EUR. Po dvanácté hodině se dokonce krátce dostala nad hladinu 28,0 CZK/EUR (nejvyšší obchod dle agentury Reuters proběhl za 28,04). 

Důvodem výprodeje na rizikových aktivech bylo rostoucí geopolitické riziko související s hromaděním vojsk u ukrajinských hranic. Samozřejmě vývoj okolo Ukrajiny bude i nadále sledován a bude mít velký vliv na obchodování regionálních měn i dalších finančních instrumentů.    

Dnes jsme se dočkali zajímavých údajů z domácí ekonomiky, zveřejněna byla data z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. Zítřejší den bude volnější. V pátek se pak dočkáme údajů o míře v nezaměstnanosti za červenec.

Česká průmyslová produkce v červnu vzrostla o 8,1 % y/y v souladu s očekáváním trhu, když jí – mimo jiné – pomohl i vyšší počet pracovních dní (o jeden) v porovnání s loňským červnem. Po očištění o kalendářní vlivy vzrostla produkce o 5,6 % y/y. Pro nás je však červnová dynamika průmyslu do určité míry zklamáním. To je patrné především na meziměsíčních údajích. Průmysl si oproti květnu polepšil jen o 0,1 % m/m (SA, WDA), zatímco my jsme předpokládali růst o 1,5 % m/m, který měl plně kompenzovat poměrně prudký pokles květnové produkce. V květnu se totiž nakumulovaly nepříznivé kalendářní faktory a automobilka TPCA zastavila produkci kvůli přechodu na nové modelové řady. Na druhou stranu je stále potěšující mezičtvrtletní pohled na data. V porovnání s Q1 14 si průmysl v Q2 14 dále polepšil o 0,7 % q/q (SA), a měl by tak přispívat do celkového růstu ekonomiky. Růst průmyslové produkce se promítá i do zaměstnanosti v sektoru. Průmysl tak jako jeden z prvních sektorů pomáhá snižovat nezaměstnanost, která kvůli nedávné recesi vystoupala (se zpožděním) na rekordní úrovně. V samotném červnu dosáhl růst zaměstnanosti v průmyslu 1,7 % y/y a zvýšila se i průměrná hrubá mzda pracovníků v sektoru o 3,1 % y/y.

Stavebnictví v červnu mírně kompenzovalo svůj květnový pokles (o 3,7 % m/m, SA, WDA), když si meziměsíčně po očištění polepšilo o 1,0 %. Jeho meziroční růst tak zrychlil z květnových 0 % na příznivějších 5,1 % y/y. Z meziročního pohledu se výraznějšího růstu dočkalo inženýrské stavitelství (+7,6 %), což by mělo souviset – i do budoucna – s oživením veřejných investic do infrastrukturních projektů. V následujících měsících bychom se však mohli dočkat i oživení soukromých investic s tím, jak roste využití kapacit v průmyslu. Pozemnímu stavitelství by mohly prospívat i současné nízké úroky, které zlevňují úvěry na bydlení. Stavebnictví by si tak mělo letos polepšit o 6,2 % a příští rok dokonce o 10,5 %.

Zahraničnímu obchodu se stále daří a bilance letos opět dosáhne nového rekordu. Zahraniční obchod dle národního pojetí se meziměsíčně zhoršil o 0,4 mld. na 14,6 mld. CZK (SA). Bez sezónního očištění dosáhla bilance přebytku 19,1 mld. CZK, což bylo o 4,1 mld. více než v červnu 2013. Stejně jako u průmyslu nás zklamaly vývozy, které poklesly o 0,8 % m/m (SA) a zaznamenaly druhý pokles v řadě. Intervenční režim by již měl začít pomáhat zvyšovat reálnou průmyslovou produkci (a tedy i reálné exporty) díky zlepšené cenové konkurenceschopnosti domácích výrobců. Centrální banku potěšilo, že zabránila deflační periodě v české ekonomice. Nicméně mnohem důležitější efekty slabší koruny v malé otevřené ekonomice jsou zlepšení provozní ziskovosti a vyšší objem výroby u domácích nefinančních podniků, které by tak měly více investovat, nabírat pracovní sílu a tlačit na růst mezd. Tyto prvotní pozitivní efekty se pak promítnou do lepšího stavu celé české ekonomiky.      

widgety

Bohužel největší riziko současného oživení vidíme v Rusku. Prozatím se vývozy dle národní metodiky do Ruska nesnižují, v samotném červnu vzrostly o 2,6 % meziročně (v květnu poklesly o 12,6 %). Podíl vývozů do Ruska na celkových vývozech mírně klesá již od druhého čtvrtletí předchozího roku a nyní dosahuje 3,5 %, což je stejně jako v předchozím měsíci. 

Česká swapová výnosová křivka dnes následovala eurový protějšek a posunula se níže, na kratším konci přibližně o 3 bb a na delším o 5 bb.