ČR má jeden z nejnižších vládních dluhů v EU. Ne ale kvůli vládě

Hospodaření sektoru vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí 2015 skončilo ve schodku 1,48 procenta hrubého domácího produktu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo ke zlepšení salda hospodaření o 2,13 procentního bodu.

Poměr dluhu sektoru vládních institucí k HDP poklesl na konci čtvrtého čtvrtletí meziročně z úrovně 42,69 na 41,06 procenta.

Česká republika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dále zlepšila stav svých veřejných financí. Dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se dále snížil a nachází se již více než čtyři procentní body pod úrovní krizových maxim roku 2013. Na dohled je redukce dluhu v poměru k HDP pod úroveň 40 procent, kde se naposledy nacházel v roce 2011.

Poměr se redukoval i mezičtvrtletně. Přitom už ve třetím čtvrtletí 2015 jen několik zemí Evropské unie hospodařilo z hlediska daného ukazatele lépe než ČR. Konkrétně se jednalo o Bulharsko, Rumunsko, Pobaltské státy a Lucembursko.

Celoroční deficit sektoru vládních institucí, ve výši 0,42 procenta, se ocitl na své vůbec nejnižší úrovni od roku 1995. To je nepochybně další příznivá zpráva, kterou ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a která by se měla projevit dalším zlepšením ratingové pozice České republiky. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že česká vláda by opravdu mohla v roce 2017 vykazovat vyrovnané hospodaření. Takovou možnost indikuje ostatně i výhled České národní banky. Jak ovšem ČNB sama uvádí, tato prognóza nebere v potaz efekt politického cyklu, tj. fakt, že politici zvláště právě v době před parlamentními volbami neodolají pokušení uvolnit svoji fiskální politiku. Několik desetin procenta si tak deficit pravděpodobně připíše nejen v roce letošním, ale i v roce 2017, jakkoli by v příštím roce při předpokládaném vývoji ekonomiky již bylo možno hospodařit vyrovnaně (což se naposledy podařilo v polovině 90. let).

widgety

Tuzemské veřejné finance tak bez problémů splňují klíčová Maastrichtská kritéria. Dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se nachází poměrně citelně pod limitní úrovní 60 procent a schodek hospodaření sektoru vládních institucí je zase výrazně nižší než limitní hodnota tří procent.

Poměrně příznivý stav zadlužení vlády v poměru k HDP je výsledkem loňského zářného růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude se již letos opakovat. Z těchto důvodů je třeba neusnout na vavřínech a dále se snažit o redukci vládního zadlužení, zejména v hospodářsky relativně příznivých časech, jako je tento.