Co takhle trochu exotiky do portfolia? Exkurze po arabských a afrických burzách

O dovolené v exotických krajinách sní v těchto dnech spousta z nás, málokoho ale asi napadne, že třeba i na Mauriciu či v Keni mají burzu cenných papírů, kde je také možno investovat. Investice na exotických rozvojových trzích může dobře vynášet, bohužel ale v době turbulencí na trzích i velice rychle ztrácet. Provedeme vás exotickým zeměmi a jejich investiční nabídkou.

Rusko bylo hitem, ale pravá exotika mluví arabsky a svahilsky

Mezi klasické rozvojové trhy se řadí státy východní Evropy, země Jižní Ameriky jako je Brazílie, Argentina, Kolumbie či Mexiko. V jihovýchodní Asii pak investorům nejsou neznámé Filipíny, Jižní Korea, Indie, Čína nebo Indonésie. Hitem před vypuknutím krize byly také investice v Rusku. „Pravou“ exotikou jsou ale arabské trhy a africké země (kromě Jihoafrické republiky, která se spíše řadí k rizikovějším, ale klasickým rozvojovým trhům s dostatečně rozvinutým finančním systémem). Mezi tyto země se řadí především Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuwait, Katar, Omán, Jordánsko, Egypt nebo Maroko.

Akciové burzy se nacházejí ale snad v každém koutě světě – v Botswaně, Namibii, Nigerii, Keni, Libanonu, na Mauriciu nebo na Srí Lance. Pro běžného investora ale nebývají tyto končiny tak lehce dostupné.

Cena ropy tlačí dolů arabské burzy

V posledních letech byl velký zájem o arabské země, které jsou významnými producenty ropy. Tamní akciové burzy rostly neuvěřitelným tempem. Například burza v Saudské Arábii tzv. Saudi Stock Exchange rostla mezi lety 2004–2006 o neuvěřitelných 300 %. Stejně tak od počátku roku 2006 do počátku roku 2007 zaznamenala růst o 60 % a až do poloviny roku 2008 dokázala díky vysokým cenám ropy mírně růst nebo stagnovat. V současnosti se ale burza nachází na několikaletém minimu, což se dá připsat prudkému poklesu cen ropy od poloviny loňského roku. Dalším významným centrem na Arabském poloostrově je finanční burza v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Dubajská finanční burza zaznamenala taktéž výrazný růst mezi lety 2007–2008 o cca 60 %, zatímco jinde ve světě burzy padaly. Ve Spojených arabských emirátech se dále nachází burza cenných papírů v Abu Dhabi. Významné burzy se pak nacházejí také v Kuvajtu, v Bahrajnu, v Doha v Kataru nebo v Ománu. Všem těmto burzám v posledních letech pomáhaly vysoké ceny ropy, silný růst tamních ekonomik a růst ziskovosti společností.

Nejvýznamnější burzou na africkém kontinentu je bezesporu burza v Johannesburgu v Jihoafrické republice, která již funguje jako místo pro obchodování s finančními produkty několik desítek let. Index zahrnující 40 společností s vysokou tržní kapitalizací vzrostl jen od roku 2004 do května 2008 o 200 %, kdy dosáhl svého vrcholu, následoval pokles o přibližně 45 % k současným hodnotám blízko tříletých minim. Ve srovnání s Dow Jones indexem je to stále dobrý výsledek, neboť ten si v posledních týdnech sáhl na 12leté minimum.

Investory v posledních letech ale také lákají burzy například v Maroku a Egyptě. Největší rozmach zažila egyptská burza v letech 2002–2006, kdy vzrostla asi o 1000 %! Po menším poklesu asi o 40 % v první polovině roku 2006, burza opět rostla až do dubna loňského roku, ročním tempem asi o 45 %. Bloomberg index sledující vývoj cen nejlikvidnějších akcií na Blízkém východě a v severní Africe vykazuje masivní nárůst o více než 70 % jen v roce 2007. V první polovině roku 2008 se index vyvíjel celkem stabilně, se změnou trendu na ropě v polovině roku 2008 ale burza otočila a klesla do dnešního dne asi o 60 %.

Žirafy

Výnos versus riziko

Rozvojové trhy přinášely v posledních několika letech daleko vyšší zisky než vyspělé trhy, ovšem krize je zasáhla, stejnou ne-li vyšší mírou. Za normálních tržních podmínek investoři sledují co nejvyšší výnos s pro ně přijatelným rizikem, přesouvají proto kapitál za vyššími úrokovými sazbami, vyššími dluhopisovými výnosy, vyšším potenciálem růstu akciových trhů… Právě akciové trhy byly s vypuknutím krize zasaženy všeobecnými výprodeji rizikových investic, v první řadě tedy akcií rozvojových trhů, které jsou považovány na akciovém trhu za nejrizikovější.

Pro rozvojové trhy jsou typické atraktivnější úrokové sazby, tedy vyšší výnosy u dluhopisů. Tržní úrokové sazby se za normálních podmínek odvíjí od úrokových sazeb nastavených centrální bankou (CB). CB cíluje inflaci, popřípadě v některých zemích měnový kurz (Rusko). Inflace v rozvojových zemích je většinou podpořena zahraničními investicemi, silným ekonomickým růstem, rostoucí zaměstnaností a domácí poptávkou. Inflaci také výrazně ovlivňuje měnový kurz. Oslabení domácí měny zdražuje dovážené zboží, z čehož nejvyšší vliv na inflaci mají energie a potraviny, které zaujímají ve spotřebitelském koši podstatně větší podíl ve srovnání s vyspělým světem. Navíc výkyvy měnového kurzu neboli volatilita, je díky nižší likviditě podstatně vyšší než u hlavních měnových párů.

Na dluhopisovém trhu jsme byli v důsledku světové finanční krize svědky nízké likvidity (nedostatek nakupujících a prodávajících), rozšíření rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou a rizikové averze, která se promítla do výrazného navýšení rizikové prémie emitentů (požadovaného výnosu do splatnosti).

Rizika spojená s investicemi do exotiky

Investoři často investují na zahraničních a například i exotických trzích také proto, že sledují posilování tamní měny k jejich hlavní měně (pro českého investora by to byly české koruny, ale častěji se samozřejmě jedná o dolary či eura). Posilování měnového kurzu je většinou spojeno s příznivým vývojem ekonomické a například i politické situace v zemi, a posilující tamní měna právě dále zvyšuje výnosnost investice do tamních aktiv. Měnový kurz ale může také investici ohrozit, a to v případě opačném, tedy prudkého oslabení. Kupříkladu když turecký dluhopis se obchoduje s výnosem do splatnosti okolo 11 % p.a. a dojde za rok k oslabení turecké liry k hlavním světovým měnám o desítky procent, eurový či dolarový investor o výnos z dluhopisu v podstatě kvůli měnovému riziku přijde (jen za poslední rok oslabila turecká lira k euru o 14 %). Měnové riziko neboli pohyby měnových kurzů patří mezi ty nejvýznamnější. Profesionální investoři, fondy a podobně ale často měnové riziko zajišťují (hedging).

Další je riziko pohybu úrokových měr, které může mít značný dopad na výnosy dluhopisů ale i na akciové trhy. Rozvojové trhy se vyznačují tím, že centrální banky nemají tak precizní měnovou politiku, někdy je proto těžké odhadnout, o kolik například centrální banka v dané zemi sníží nebo zvýší referenční úrokovou sazbu, od které se potom odvíjí úroky na trhu. Není výjimkou, že centrální banka pohne sazbami nahoru o 3 %, aby například bránila propadající se domácí měnu, což může zapříčinit vysoké výkyvy v cenách a výnosech státních dluhopisů.

Dalším příkladem může být konání centrální banky v JAR. Na posledních několika měnových zasedáních centrální banka pokaždé snižovala úrokové sazby o 100bps, tedy 1 %, a to i přesto, že prudce oslabující domácí měna doléhá na jádrovou inflaci v zemi, která se stále drží blízko meziročních 10 % (referenční úroková sazba k 19.3. byla 10,5 %). Trhy proto tyto kroky jen zřídka očekávaly. Centrální banka ale dala přednost podpoře hospodářského růstu na místo udržení inflace.

Neméně podstatným rizikem je riziko kreditní, tedy dostání svým závazkům, které se vztahuje k dluhopisům. Zde lze například sledovat ohodnocení kreditního rizika ratingovými agenturami, které hodnotí jednotlivé společnosti i státy. Za indikátory kreditního rizika se považují také na trzích obchodované CDS kontrakty (Credit Default Swaps). Neméně důležité je také geopolitické riziko – politická situace v zemi, schvalovaná legislativa a také mezinárodní vztahy dané země – hrozba válečných konfliktů apod.

Saúdská Arábie

Způsob investování je přes fondy

Nejjednodušším způsobem investování na exotických trzích je prostřednictvím fondů. Téměř každá investiční společnost nabízí fond se zaměřením na rozvojové trhy, převážně jsou to ale akciové fondy. Pro českého investora je mimo jiné důležité, jestli se jedná o fond v CZK nebo v USD či EUR. V případě denominace fondu v cizí měně je zde opět měnové riziko, jelikož výnosy se budou z velké míry odvíjet od měnového kurzu koruny k dolaru či euru.

Za bezpečnější investici je všeobecně považována investice do dluhopisů, proto také většina dluhopisových fondů se zaměřením na rozvojové trhy vykazuje za posledních 5 let stále kladný výnos. Nevýhodou dluhopisových fondů v současnosti je již zmíněná nízká likvidita, kdy v případě menších emisí se úplně vytratili nakupující a prodávající na trhu, fondy proto mohou mít problémy s jejich oceněním v portfoliu. Většina investičních společností nabízí akciové fondy investující na rozvojových trzích, zejména v Číně, Brazílii, Indii a Rusku nebo globálně. Pro náročnější investory jsou k dispozici i fondy investující právě na exotických trzích, zdaleka jich ale není tolik jako ostatních, je nutno se poohlédnout u zahraničních investičních společností či bank působících na českém trhu.

Kde hledat informace

Pokud se investor rozhodne investovat do exotických fondů nebo fondů investujících na rozvojových trzích obecně, měl by mít představu, jaké je složení portfolia daného fondu, které oblasti na zeměkouli zaujímají nejvyšší podíl, jakým rizikům se vlastně vystavuje. Země jihovýchodní Asie jsou exportně závislé na Číně a USA, Jižní Ameriku ovlivňují např. výrazné výkyvy v cenách zemědělských plodin, investice na Arabském poloostrově naopak z velké části cena ropy. Dobré je také určitě sledovat dění na finančních trzích. Rozvojové trhy nežijí vlastním životem, pokud neexistuje chuť investorů riskovat, rozvojové trhy na tom s velice velkou pravděpodobností nebudou dobře. Dobré zpravodajství nabízí stránky finance.yahoo­.com, poté agentury Bloomberg a Reuters, nebo periodika jako Wall Street Journal, Financial Times a jejich webové stránky. Na českém trhu je možno najít časopisy zaměřené na investování do fondů, zpravodajství o dění na trzích lze sledovat i v denních periodikách.

Anketa

Lákají vás investice v exotických zemích?