Co se udalo v minulém týdnu?

E. Zamrazilová z ČNB potvrdila svou ostře jestřábí povahu, Maďarská centrální banka podle očekávání snížila svou základní sazbu o 25 bodů nebo polský statistický úřad revidoval růst ekonomiky za 1Q z +0,4 % na +0,5 % r/r.

CZ+Region

(CZ) E. Zamrazilová z ČNB potvrdila svou ostře jestřábí povahu: nesouhlasí s politikou nízkých sazeb, která se prý ukázala jako neúčinná.

(HUN) Maďarská centrální banka podle očekávání snížila svou základní sazbu o 25 bodů na 4,5%. Rozhodování asi nebylo moc složité, ekonomika v recesi, inflace pod cílem, riziková přirážka na vládních bondech nižší než nedávno bývala a forint silnější. V prohlášení po zasedání pak CB uvedla, že další snížení sazeb je na cestě, pokud to to situace na trhu dovolí.

(PL) Polský statistický úřad revidoval růst ekonomiky za 1Q z +0,4 % na +0,5 % r/r. Zároveň byla zveřejněna i struktura. A nejde o žádné překvapení: největší negativní příspěvek dodaly investice (klesly o 2 % r/r) a při stagnaci spotřeby se tak domácí poptávka celkově meziročně propadla o 0,9 %. Nepřekvapí ani fakt, že jediným pozitivním přispěvatelem k růstu je čistý export. Podle našeho názoru by se měla ekonomika v tomto kvartále stabilizovat (růst ve 2Q by měl být lehce vyšší). Nečekáme ale, že půjde o rychlé oživení jako v roce 2009, kdy ho táhla domácí poptávka. Ta tehdy měla prostor ve snižování míry úspor.

(PL) PLN se koncem týdne dostal ze 4,24 až na nejslabší hodnotu (4,28) od konce června 2012. Finální HDP za 1Q13 zřejmě umocnil očekávání na snížení sazeb, což zlotému uškodilo.

(CZ) OECD doporučila ČNB přistoupit ke QE, to však dle nás vzhledem k tomu, kolik likvidity v českém bankovním sektoru je, vůbec nedává smysl (více str.1 zde)…
Svět

(EMU)

Člen ECB J. Asmussen zareagoval na dění okolo Fedu a jeho QE3 (po slovech B. Bernankeho se začalo více mluvit o jeho postupném útlumu). Asmussen řekl, že ECB se bude své expanzivní měnové politiky držet tak dlouho, jak bude potřeba. Zároveň ale přiznal, že není takový fanoušek záporných sazeb, jako někteří jeho kolegové (Draghi po posledním zasedání mluvil o tom, že je ECB technicky připravena poslat depozitní sazbu do záporu).

(EMU) Další z členů ECB, B. Coeure, se zase vyjádřil k dani z finančních transakcí. ECB o ni evidentně dost stojí. Nabízí totiž evropským představitelům pomoc s její implementací tak, aby nevedla k destabilizaci trhů. K jejímu zavedení se zatím přihlásilo 11 států EU a podle plánů by k tomu mělo dojít od ledna 2014.

(EMU) I OECD se rozhodla vstoupit do diskuze „ECB, kam dál?“. A to poměrně rázně. Bance doporučila, aby se inspirovala u Fedu a vyzkoušela odvážnější nákup aktiv. Cílem je vytáhnout Eurozónu z recese. OECD zároveň revidovala svojí prognózu pro EMU a to směrem dolu. Celá EMU by se měla letos propadnout o 0,6 % a například Francie o 0,3 % (ČR o 1%, evidentně v důsledku slabých předběžných dat za HDP v 1Q13). Očekávání EK a jednotlivých vlád jsou o něco optimističtější.

(EU) Evropská komise v duchu svého odhodlání klást menší důraz na úspory a více se zaměřit na prorůstová opatření rozhodla, že některé země dostanou více času na snížení svých schodků pod stanovené limity. Týká se to např. Francie, Španělska, Portugalska, ale třeba i Polska.

(EMU) Spotřebitelská důvěra dle EK v EMU v květnu vyrostla více než se čekalo (89,4 vs. 89). Dobrou zprávou je, že došlo k růstu nejenom u všech 4 největších ekonomik (GER, FRA, ITA, SPA), ale i u zemí jako Řecko (nejvyšší hodnota za 5 let) a Portugalsko. To dává naději, že s tím, jak se zmírňuje fiskální restrikce, dochází ke zlepšování vyhlídek ekonomik, které byly dluhovou krizí postiženy nejvíce. Tato data jsou tak dalším malým pozitivním bodem pro EMU – zlepšení důvěry je totiž v situaci, kdy fiskální restrikce ustává, kriticky důležité pro nastartování růstu.

(EMU) Nezaměstnanost v EMU povylezla na další rekord, v dubnu si připsala 12,2 %. Nic se nemění ani na „struktuře“. Německo (5,4%) a Francie (11,0%) stagnovaly na březnových hodnotách, jih rostl. Španělsko je na 26,8 %, Portugalsko 17,8 % a Itálie 12,0 %.

(EMU) Inflace v Eurozóně podle očekávání vzrostla o 20 b.b. na 1,4 %. Jde o korekci po dubnovém propadu z 1,7 % na 1,2% a čeká se ještě další normalizace v červnu.

(USA) Ceny nemovitostí v USA měřeny indexem Case-Shiller rostly v březnu o 1,1% m/m. Jde o čtvrtý měsíc v řadě, kdy ceny rostly ve všech 20 sledovaných regionech a o další potvrzení toho, že oživení amerického realitního trhu nepolevuje.

(USA) Také důvěra amerických spotřebitelů v květnu překonala očekávání. S výsledkem 76,2 se dostala na nejvyšší úroveň za posledních 5 let. V dubnu byla ještě 69,0 a čekal se růst jen na 71,0. Po poklesu důvěry ze začátku roku (odraz vypršení slev na dani a následně „sekvestru“) jde o povzbudivou zprávu, vzhledem k důležitosti domácí spotřebitelské poptávky pro americkou ekonomiku.

(USA) USA revidovaly data za HDP v 1Q13 – ekonomika dle posledních dat tedy rostla o 2,4% anualizovaně (předchozí odhad 2,5%). Vláda byla brzdou růstu (růst daní v lednu, snížení výdajů v březnu), poptávka domácností – zůstala překvapivě solidní (3,4%, +0,2 p.b. proti předchozímu odhadu). V dalších kvartálech čekáme zvolnění tempa růstu – fiskální restrikce by měla pokračovat, blíží se rozhodnutí o stropu zadlužení a i měsíční data na to ukazují.

(USA) Chicagský PMI výrazně předčil očekávání. Po dubnovém propadu do pásma kontrakce (49) se čekala jen lehká korekce na 50 bodů. Skutečnost byla 58,7. Lepšily se všechny subindexy (výroba, objednávky, zaměstnanost). I když jde o „lokální“ index, je historicky dobře zkorelován s celostátním ISM, pro který je tak teď výhled o něco pozitivnější.

(USA) V pátek ještě vyšla čísla za příjmy a výdaje domácností. V obou případech o něco pod konsenzem. Zatímco příjmy stagnovaly, výdaje se propadly o 0,2 % m/m. Svou roli sehrál deflátor (jde o nominální čísla). V reálných číslech bylo obojí více méně in-line.

(Čína) MMF snížil výhled růstu čínské ekonomiky pro tento rok z 8 % na 7,75 %. Za posunem stojí slabší globální ekonomika a z toho plynoucí nižší exporty. Podobně revidovala v poslední době svůj výhled většina analytiků. Cíl vlády je 7,5 %.

(JAP) Šéf CB v Japonsku Kuroda koncem týdne oznámil, že se banka bude snažit snížit volatilitu japonských dluhopisů. Nevíme, jestli je „volatilita“ to správné slovo – prostě vyrostly na roční maximum výnosy dlouhých JP bondů, což, podobně jako např. u německých, mohlo být pod vlivem obav, že FED přistoupí ke snížení objemu QE. V každém případě vyšší výnosy jdou proti záměru Kurody nastartovat ekonomiku snížením výnosů (a dalšími věcmi jako strukturální reformy a fiskální expanze)