Co se stane v tomto týdnu u trhů?

Tento týden bude z hlediska dat relativně klidnější. Nejdůležitější budou první údaje o vývoji HDP v eurozóně (Německu i některých dalších státech EMU).

Makro data: Tento týden bude z hlediska dat relativně klidnější. Nejdůležitější budou první údaje o vývoji HDP v eurozóně (Německu i některých dalších státech EMU). Měly by potvrdit pomalé zvedání výkonu ekonomik. V USA budeme mít data o průmyslové produkci a maloobchodních tržbách. Po opětovně slabších datech z amerického trhu práce budou tyto údaje sledovány velmi pozorně kvůli posouzení, jestli a nakolik americká ekonomika zpomaluje. Určitě velmi pozorně bude sledováno první vystoupení J. Yellen před Kongresem v roli prezidentky Fedu. Toto vystoupení může zásadně ovlivnit pohled trhu na budoucí vývoj měnové politiky Fedu a tedy i dění na trzích. Zajímavé informace může obsahovat i pravidelný měsíční bulletin ECB.

FX a FI: Dolaru moc nepomohla data z trhu práce ani neaktivita ECB, stále je však v posilujícím módu. Tento týden ho může ovlivnit především vystoupení J. Yellen, částečně i data z USA a EMU. Náš odhad je, že v posilujícím módu vydrží. Slabší data drží výnosy dluhopisů relativně nízko, čekáme, že nízko zůstanou i tento týden. U rizikových aktiv by měla přetrvat zvýšená volatilita související jak s nejistotami ohledně vývoje vyspělých ekonomik tak s napětím na rozvíjejících se trzích.

Makro data: Na data bude tento týden opět poměrně bohatý. Sledované budou především předběžné údaje za HDP ve 4Q13. V ČR očekáváme slabší mezičtvrtletní růst. Výsledek mohl být i o něco lepší, než námi predikovaných +0,7% q/q, ale staťák v minulosti „překvapoval“ spíše směrem dolů, což velí k opatrnosti. Podobně se další urychlení růstu čeká i v Polsku. Zpět ale ještě k ČR. Dalším důležitým údajem bude středeční inflace. Ta by měla skokově klesnout především díky bazickému efektu (daňové změny na začátku loňského roku) a nižším cenám energií. Nezaměstnanost lehce vzroste díky sezónnosti, pomoci by ale mohl teplý prosinec.

FX a FI: Regionální měny jsou jak na houpačce, citlivě reagují na světová data. Minulý týden prudce oslabily po zveřejnění amerického ISM. Zlotý se například dostal až na 4,25. Následně byly ale ztráty poměrně rychle umazány. Zvýšená volatilita je to co čekáme i pro nejbližší týdny, bez výraznějšího trendu. Podobně reagovaly výnosy, které oslabily již v závěru ledna a minulý týden si prošly částečnou korekcí.

CZ+Region

(CZ) Prezident Zeman jmenoval bývalého premiéra Jiřího
Rusnoka členem bankovní rady ČNB. Rusnok ještě v roli
předsedy vlády vyjádřil souhlas se zahájením devizových
intervencí a je znám jako zastánce vstupu České republiky
do eurozóny.

(CZ) České PMI v lednu zrychlilo na 55,9 (z 54,7), jde o
maximum od května 2011 a pozitivní výhled pro průmysl i
pro další měsíce potvrzuje růst nových objednávek. Tento
rok potáhne českou ekonomiku průmysl: růst HDP 2%,
příspěvek průmyslu cca 1pp. Akcelerace průmyslu zvýší
vývozy a tudíž poptávku po CZK, což přispěje k postupné
konvergenci CZK/EUR k 27.

(PL+HU) PMI bylo silné nejen v ČR, ale v celém regionu. Polský PMI rostl na 55,4 (více než se čekalo) a ukázal také na silný růst zaměstnanosti. Maďarský PMI narostl na 57,9 a je výrazně nad průměrem posledních tří let. Stejně jako ČR prospívá i dalším státům regionu oživení ekonomik eurozóny (zejména Německa), kam směřuje většina jejich vývozu.

(CZ) Maloobchodní tržby vzrostly v ČR v prosinci o 5,2% meziročně, o něco méně než se čekalo, i tak se ale stále jedná o solidní výsledek. Lidé začali více utrácet. Zvýšila se důvěra domácností, respektive došlo k její normalizaci z velmi nízkých úrovní z loňského roku. Důvěře pomohlo oživení v průmyslu, což uklidňuje zaměstnance. Rovněž se vytratila rétorika vlády, že je potřeba šetřit. K vyšším tržbám pomohly i intervence. Lidé se samozřejmě snaží nakoupit zboží dříve, než do cen prosákne slabší koruna. Oslabení koruny o 7–8% a očekávané zdražení o toto procento je dostatečnou motivací uspíšit nákupy. A je to vidět především na velkých položkách. Například na prodejích aut. Ty meziročně vzrostly o více než 17%.

(PL) Polská centrální banka ponechala základní úrokové sazby beze změny (2,5%). Nejedná se o žádné překvapení. Na základě dosavadních vyjádření členů bankovní rady v současné době panuje konsenzus, že sazby by měly zůstat stabilní minimálně do poloviny letošního roku. Polská ekonomika v roce 2013 vzrostla o
solidních 1,6%, letos se navíc čeká další akcelerace (3,1%). Co však odrazuje centrální bankéře od myšlenek na možné zvýšení sazeb je přetrvávající nízká inflace (0,7% v prosinci). Právě inflační výhled bude dle guvernéra Belky tím top indikátorem, který bude mít vliv na rozhodování o možném zahájení zvyšování úrokových
sazeb.

(CZ) V České republice byla zveřejněna průmyslová produkce, která v prosinci reálně vzrostla o solidních 9,3% (po očištění o rozdílný počet pracovních dní 6,7%). Český
průmysl roste především díky zahraniční poptávce, jejíž koncentrace je zřetelná především v odvětví výroby motorových vozidel (meziroční nárůst o 17,8%). Neméně potěšující informací je údaj o hodnotě nových zakázek, které v prosinci vzrostly o 20,5%, zde se však projevuje efekt nízké základny z roku 2012.

(CZ) Pokračující hospodářské oživení v ČR tažené zahraniční poptávkou potvrzuje i obchodní bilance, která za prosinec skončila v plusu 9,6 mld. Kč (o rok dříve 5,4
mld. Kč). Není překvapením, že na dosaženém přebytku se nejvíce podílela třída stroje a dopravní prostředky s přebytkem 33,2 mld. Kč (podíl na celkovém exportu 56,4%). Zahraniční obchod by měl ve čtvrtém čtvrtletí 2013 opět být jedním z hlavních tahounů růstu ekonomiky.

(CZ) Zasedání bankovní rady ČNB dle očekávání nepřineslo žádná výraznější překvapení. ČNB potvrdila stávající závazek udržovat měnový kurz nad intervenčním
prahem 27 korun za euro až do začátku roku 2015, sazby zůstaly na stávajících úrovních. Zároveň došlo ke zveřejnění nové makroekonomické prognózy, podle které
centrální banka počítání s o něco nižším růstem inflace na začátku roku 2015 (aktuálně 2,8%). To je podle nás příliš optimistický scénář. Je proto možné, že pokud inflace
poroste o poznání pomaleji, bude ČNB muset z důvodu hrozby výrazného posílení koruny prodloužit intervenční režim hlouběji do roku 2015. Pokud se ČNB nepodaří ke konci roku 2014 dostat inflaci o něco výše než je 2% inflační cíl, mohlo by být jeho opětovné dosažení po zahájení intervenčního exitu problematické.

Svět

(GER) Německé průmyslové objednávky v prosinci nečekaně poklesly o 0,5% při očekávaném růstu o 0,2%, paradoxně se však v souhrnu jednalo o pozitivní zprávu. Součástí zveřejnění prosincových dat byla rovněž pozitivní revize údajů z listopadu, která prosincový pokles více než vyrovnala. Jako pozitivní se jeví výrazný nárůst průmyslových objednávek ze zemí eurozóny, což potvrzuje probíhající téměř celoevropský rozměr hospodářského oživení.

(EMU) ECB nepřekvapila a ponechala sazby beze změny. Podle prezidenta Draghiho chce počkat, jak se vyvine nervozita na rozvíjejících se trzích a také co ukáže nová prognóza, která bude zveřejněna na březnovém zasedání a která bude poprvé obsahovat také odhady na rok 2016. Březnové zasedání tak může být podstatně živější a může přinést i poměrně zásadní kroky.

(EMU) Finální údaje o indexech nákupních manažerů byly ještě poněkud lepší než předběžné (výrobní PMI eurozóny 54,0 oproti předběžnému 53,9). Jak už naznačovaly předběžné údaje je silné zejména Německo, zatímco druhá největší ekonomika eurozóny Francie zřetelně zaostává.

(GER) Německý ústavní soud podle agentury Reuters zpochybnil legalitu plánu ECB na podporu slabých států EMU v případě vážných problémů (OMT), když ve svém rozhodnutí uvedl, že tento plán „překračuje mandát měnové politiky ECB, čímž zasahuje do pravomoci členských států EMU a porušuje zákaz měnového financování státních rozpočtů“. Ústavní soud však zároveň uvedl, že „je možné, že v případě restriktivního výkladu OMT by tento mohl být v souladu se zákonem“. Německý ústavní soud neučinil definitivní rozhodnutí, pouze ho přesunul na Soudní dvůr EU. Důsledky tohoto rozhodnutí německého ústavního soudu mohou být potenciálně velmi vážné, protože by mohly znamenat konec záchranného mechanismu OMT, jehož navržení zásadně přispělo k uklidnění situace v evropské dluhové krizi. Zatím je však bezprostředním důsledkem pouze trvající až zvýšená nejistota. Pokud by se však k názoru německého ústavního soudu připojil i Soudní dvůr EU, znamenalo by to zásadní riziko obnovení dluhové krize se všemi negativními důsledky. Reakce trhu je jen poměrně mírně negativní, euro lehce oslabilo.

(USA) Americký výrobní ISM se nečekaně propadl z 56 na 51,3 (čekal se růst na 57) a navíc nepotěšila ani jeho struktura. Prudce klesly hlavně subindexy nových objednávek (z 64,4 na 51,2) a zaměstnanosti (z 55,8 na 52,3. Na druhou stranu výrazně narostl cenový subindex (z 53,5 na 60,5), což potvrzuje, že by se měla inflace zrychlovat. To omezuje Fedu prostor pro případné ponechání kvantitativního uvolňování. Dolar v reakci oslabil, státní dluhopisy rostly (výnosy klesaly), akcie prudce oslabily.

(USA) Americké tovární objednávky klesly v prosinci o 1,5 % m/m, o něco méně než se čekalo (-1,8 %). Částečně tak tlumí pesimismus, který zavládl po pondělním indexu ISM. Po očištění o volatilní dopravní techniku tovární objednávky dokonce vzrostly o 0,2 % m/m. Mírné snížení dynamiky amerického průmyslu ke konci roku 2013, které bude zřejmě pokračovat i letos, lze zdůvodnit jako korekci nadmíru silného růstu z předchozích čtvrtletí. V případě prosincových dat se navíc jedná o jednorázové výkyvy z důvodu extrémně chladného počasí. Z hlediska budoucího nastavení měnové politiky bude hrát roli především trh práce a inflace, u kterých se výraznější pokles prozatím neočekává.

(USA) Z americké ekonomiky poslední dobou v souhrnu nepřichází nikterak oslnivá data, na což reagují měny rozvíjejících se zemí, které korigují své ztráty z posledních týdnů. Jakýkoliv náznak, že by FED mohl v budoucnu zpomalit snižování tempa odkupu dluhopisů, má za následek opětovný nárůst rizikového apetitu investorů. My si však nemyslíme, že by Fed zpomalil ukončování kvantitativního uvolňování a náš názor včera dost silně podpořilo vystoupení činitelů Fedu – Evanse (holubice) a Lackera (jestřáb), kteří se shodli na tom, že na to, aby Fed zastavil ukončování kvantitativního uvolňování, by byly potřeba opravdu vážně důvody (určitě ne jeden slabý ISM index nebo zatím poměrně mírný pokles akcií). Neshodli se však na odhadu začátku zvedání úrokových sazeb. Lacker ho vidí na začátek roku 2015, Evans hluboko v roce 2015.

(USA) V americké ekonomice bylo podle agentury ADP v lednu v soukromém sektoru vytvořeno 175 tisíc nových pracovních míst. Ačkoliv se jedná ve srovnání s odhady (185 tis.) o mírně nižší číslo, s ohledem na nedávné nepříliš povzbudivé zprávy z amerického výrobního sektoru (propad ISM) přináší na trhy i tak uklidnění.

(USA) Lepší než očekávaný výsledek navíc zaznamenal index ISM ve službách, který za leden stoupl na 54 bodů (odhad 53,8) oproti 53 vykázaným v prosinci, V rámci struktury pozitivně překvapil především subindex zaměstnanosti, který dosáhl na nejvyšší metu od listopadu roku 2010. Předběžná data z amerického trhu práce tak ukazují na jeho pokračující stabilizaci. Lze proto očekávát, že FED prozatím nebude měnit stávající jízdní řád pro ukončování kvantitativního uvolňování (aktuálně se počítá s ukončením ve čtvrtém čtvrtletí 2014). Ortodoxní jestřáb Plosser se sice nechal slyšet, že by s ohledem na předpokládaný brzký pokles US míry nezaměstnanosti k 6,5 procentům (hranice, nad kterou FED nehodlá zvyšovat úrokové sazby, aktuální míra nezaměstnanosti je 6,7 %) rád ukončil kvantitativní uvolňování ještě v první polovině letošního roku. Většina členů rady guvernérů včetně šéfky Janet Yellenové se však hlásí k zachování současného stavu (ukončení QE ve 4. čtvrtletí).

(USA) Počet vytvořených pracovních míst opět zklamal, i když poněkud méně výrazně než před měsícem a zároveň pokračuje v poklesu míra nezaměstnanosti. Větší reakci patrně vzbudí opakované zklamání u tvorby pracovních míst, zde je však třeba vzít od úvahy možný podstatný negativní vliv mimořádně chladného počasí ve východní části USA (tomu však neodpovídá velmi solidní přírůstek pracovních míst ve stavebnictví). Pro Fed je důležitější pokračování trendu k poklesu míry nezaměstnanosti, ta je už těsně nad hranicí, pod kterou by teoreticky mohlo dojít k růstu sazeb. Proto si nemyslíme, že by Fed kvůli trhu práce přerušil ukončování kvantitativního uvolňování. Z tohoto hlediska je významným pozitivem i prudký pokles (13,1% na 12,7%) z širší míry nezaměstnanosti (U-6), která zahrnuje i lidi, kteří vypadli z pracovní síly, protože nehledají práci a adjustuje zaměstnané na částečný pracovní úvazek z ekonomických důvodů. Prvotní reakce byla všeobecně prudká a negativní (akcie dolů, dolar slabší, výnosy dolů), ale velmi rychle odezněla a trhy se vrátily téměř k rovnováze.