Co letos udělat s úsporami?

Slavná Havlova charakteristika o blbé náladě před 15 lety jakoby se chopila nejen znovu Česka, ale rozlévá se po širém ekonomickém světě. Jenže kam teď s penězi?

Částečně je na vině kocovina z toho, jak jsme si žili nad poměry, určitá apatie je tedy na místě. Nejistota jakbysmet, což se pochopitelně promítá i do očekávání. Lépe vidíme i rizika, která jsme ještě nedávno nepovažovali za hrozby.

Žádný konec světa se nekonal a nepřijde ani kolaps ekonomického systému. Co tedy s tou blbou náladou? Dokonce i viceguvernér se diví, proč se úsporné chování rozlilo i do dalších sektorů ekonomiky, které v zásadě žádný problém s předlužením nemají: Když se podíváte na chování domácností a podniků, tak vidíte téměř neuvěřitelnou věc – i v časech, kdy části populace klesají reálné příjmy, vytvářejí nové úspory.

Co by za to jiní dali

Podle viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla má tuzemská ekonomika velmi zdravé základy, jen si to často nepřipomínáme: Kolik vyspělých zemí by dnes bylo šťastných, kdyby bylo v takové kondici.

Naše peněženky to však nijak necítí a reálné příjmy (po započtení inflace) loni dokonce nejvíc (o téměř 3 %) za posledních 20 let klesly. I proto můžeme pochopitelně uspořit méně než v předchozích letech. Ukazují to zejména data z bank, kam domácnosti předloni uložily 58 miliard (v roce 2009 dokonce dvojnásobek, tedy 120 miliard, v roce 2010 pak 71 miliard) korun, zatímco loni šlo do konce listopadu jen o 35 miliard korun. 

V bance to moc nevynáší, řeknete, a máte pravdu, ani v ostatních produktech se však žádný boom nekonal. Tradiční stavební spoření pomalu vysychá (–14 miliard), penzijní připojištění drží (snad až +17 miliard), kolem 12 miliard přibylo na rezervách životních pojistek. Stále jen pomalu zachází hvězda kočkopsa jednorázových životních pojistek, do kterých opět lidé uloží možná až 25 miliard korun. O jednorázovkách bylo popsáno mnohé, snad jen pro zajímavost – na Slovensku nemají zdaleka podobnou žeň, …že by Slováci byli chytřejší?

Vítězství spořicích účtů

Již předloni nastoupily na vítěznou sérii (+35 mld. Kč) a loni získaly další klienty tzv. spořicí vklady (do listopadu +42 mld. Kč), s nimiž se vrhla do zatuchlého bankovního rybníčku skupina mladších štik. Jejich sláva se ale také již postupně „okoukává“, když třeba za listopad došlo k prvnímu miliardovému poklesu jejich objemu (možná jen na vánoční dárky). 

Proti tomuto produktu lze mít jedinou námitku: jejich úročení půjde nevyhnutelně dolů, což část klientů nepostřehne a další část s povzdechem akceptuje. V těchto účtech/vkladech najdeme určitou logiku, protože de facto nahradily či absorbovaly příliv úspor, který dosud mířil na běžné účty a další desítky miliard přebraly i termíňákům (–15 mld. Kč). Likvidita je u nás holt velmi žádané zboží.

Anketa

Jakou částku máte obvykle na spořicím účtu/účtech?

Takže přehledně a zaokrouhleně:

Prostředky uložené na vkladových produktech
Produkt Změna 
Bankovní účty + 23 mld. Kč
Spořicí účty + 42 mld. Kč
Termínované účty – 15 mld. Kč
Stavební spoření – 14 mld. Kč
Celkem + 35 mld. Kč

Fondy v rekonvalescenci

Že dvoudenní likviditu mají i podílové fondy, lidé zatím nevzali za své, možná ale skutečně preferují tu „okamžitou“. Mnohem větší roli ovšem nesporně hraje kolísavost, od níž běžného klienta třeba právě spořicí účty „ochrání“. Že tam prodělá, protože úrok po zdanění neporazí inflaci, většina z klientů jaksi možná i chápe, ale nedbá.

Majetek našich fondů se začal postupně zotavovat na současných 230 miliard korun. A protože počet jejich podílníků se odhaduje na něco přes milion, každý z nich by tam měl mít průměrně přes 200 000 korun. Úspěch loni slavily hlavně dluhopisové fondy s nárůstem o 15 miliard korun (půl na půl nové investice a výnosy), ale naopak (poměrně překvapivě) zůstaly v nemilosti zajištěné fondy, ze kterých odešlo přes 7 miliard korun. Celý fondbyznys se však citelně uklidnil.

Labutí píseň dluhopisů

Přestože již během roku znělo často varování před nepěknou budoucností dluhopisů, výnosy vyhloubily další a další minima, zatímco jejich ceny zákonitě další a další historická maxima. Dál to však jít nemůže, leda by sazby šly do záporných hodnot, což si nikdo nedokáže představit.

Korunové standardní dluhopisové fondy se tedy i za loňský rok chlubí dvouciferným zhodnocením 10 až 12 %, a ty s rizikovými bondy vynesly dokonce přes 20 %. 

Dluhopisové složky pomohly i většině smíšených fondů, kde tak vidíme nadinflační výnosy i u těch konzervativních (kolem 5 %) a až dvouciferné u vyvážených fondů (i 10 %), ještě lepší pak u dynamických (13 až 15 %).

widgety

Akcie ožily

Akciové trhy sice nijak nezářily, ale ani ten průměrný výnos nezklamal: americký S&P 13,4 % a Nasdaq skoro 16 %, Eurostoxx 50 přidal 13,7 %, Pražský PX 14 %, německý DAX přes 20 %. Turecký ovšem předvedl přes 50 %, Thajsko či Indie přes 30 %. I evropský bankovní sektor přidal víc než 30 %, zatímco komoditní fondy ztratily.

Konečně se tak dostaly do normy i akciové fondy: náš největší skoro 8miliardový ING Český akciový přidal 13,5 %, ISČS Akciový mix FF 14 %. A bonbónek na závěr: ČSOB Český Akciový (PX) je indexový fond s pouze 1% poplatkem za správu, za rok 2012 vynesl 17,2 % (už po započtení poplatku). Jak je to možné, ptáte se, když samotný index vzrostl jen o 14 %? Reinvestice dividend, přátelé, umí udělat divy a náš PX je dividendově velmi bohatý – jen pouhé dividendy vynesou víc než spořicí účty. 

Reálný výnos (při inflaci kolem 3 %)
Investice Reálný výnos
Běžné účty – 3 %
Penzijní připojištění – 2 %
Spořicí účty – 1 %
Stavební spoření + 2 %
Zlato + 3 %
Dluhopisové fondy 10 %
Rizikové dluhopisové fondy 20 %
Smíšené fondy 5 – 12 %
Akciové fondy 10 – 20 %
Rizikové akciové fondy 30 – 50 %
8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 6. 2013 22:51