Hlavní navigace

Co jsou a jak fungují svěřenské fondy?

30. 1. 2013
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

S novým občanským zákoníkem, který začne platit od 1. ledna 2014, bude moci být založen první svěřenský fond s českým „rodným listem“. Pomůže třeba ochránit peníze z dědictví před jejich neřízeným utrácením.

Už tomu nebude ani celý rok a 1. ledna 2014 se v českém právním systému odehraje obrovská změna. Začneme se řídit novým občanským zákoníkem, který přinese mnohé změny do našich životů. Některé z nich, jako třeba to, že stavby se stanou součástí pozemku, jsou jistě velice zajímavé pro právníky, ale my ostatní zřejmě žádnou změnu na našich domech nezpozorujeme. To ovšem nemusí platit u některých novinek, které nový občanský zákoník zavádí. Tip: Podílové fondy svým podílníkům nadělily zvýšenou teplotu, kdo riskl, vydělal

Ilustrační obrázek
Autor: www.SXC.hu

Ilustrační obrázek

Jednou z takových zajímavých novinek je institut svěřenských fondů. Tento institut je sice běžný v zahraničí, ale v České republice jej zatím zřídit nelze. To se změní právě zmiňovaného 1. ledna 2014, kdy bude moci být založen první svěřenský fond s českým „rodným listem“.

Svěřenské fondy bývají označovány různě, někteří je nazývají také svěřenecké fondy a jiní zase trusty, stále se ovšem jedná o stejný institut. „Kouzlo“ svěřenských fondů je v tom, že umožní vyčlenit majetek a stanovit mu téměř jakýkoli účel. A právě tato možnost přinese mnohým doposud neskýtané možnosti a výhody.

Představme si nejprve tři osoby, bez kterých nemůže svěřenský fond vzniknout a existovat:

  • Zakladatel
  • Správce
  • Obmyšlený

Zakladatelem svěřenského fondu je fyzická nebo právnická osoba, která se rozhodne vyčlenit část svého majetku do svěřenského fondu.

Založení svěřenského fondu je pro zakladatele poměrně nákladná a časově náročná záležitost. Jedná se hlavně o zpracování všech náležitostí statutu svěřenského fondu. Ten je při založení fondu vydán jako veřejná listina obsahující nezbytné informace a pravidla pro jakýkoli svěřenský fond. Vzhledem k tomu, že změny ve statutu jsou velice komplikované a často také nemožné, je potřeba dbát maximální obezřetnosti při jeho tvorbě. Každý statut musí povinně obsahovat:

    • Označení/jméno svěřenského fondu
    • Označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku
    • Vymezení účelu
    • Podmínky pro plnění ze svěřenského fondu
    • Údaj o době trvání svěřenského fondu, není-li uveden, pak platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou
    • Určení osoby obmyšlené, které má být ze svěřenského fondu plněno nebo určení způsobu, jak bude obmyšlený určen

Nový občanský zákoník umožňuje, aby svěřenský fond vznikl buď vyčleněním majetku nebo pořízením pro případ smrti. Současně s vyčleněním majetku musí souhlasit alespoň jeden správce s převzetím správy nad nově vzniklým fondem. V tom smutnějším případě fond vzniká úmrtím zakladatele a statut odpovídá jeho poslednímu přání, které je sepsáno v jeho závěti.

V okamžiku, kdy zakladatel převede majetek do svěřenského fondu, ztrácí k němu veškerá vlastnická práva. Vlastnická práva přecházejí přímo na samotný svěřenský fond, ten ovšem není právnickou ani fyzickou osobou. Výhodou je, že vyčleněný majetek je tak chráněn před případnými věřiteli, kteří by si jinak mohli nárokovat majetek zakladatele. Další výhodou pro zakladatele je snížení daňového základu, a tedy i nižší daňové odvody. Tím ovšem nekončí všechny výhody. Jednou z dalších výhod je skrytí identity zakladatele, protože veškerý majetek fondu je v oficiálních registrech (katastr nemovitostí…) veden pouze pod jménem svěřenského správce, k němuž je připsáno „svěřenský správce“. Pokud tedy zakladatel fondu nechce zveřejnit svoji identitu, je velice obtížné a někdy až nemožné, jeho identitu dohledat. Pokud navíc vymyslí nějaký rafinovaný způsob určení osoby obmyšlené, tak je skoro nemožné zjistit, čí vlastně majetek fondu byl a čí bude.

Hlavní rolí správce je naplnit účel svěřenského fondu. Účel může být:

  • Soukromý
  • Veřejně prospěšný
  • Investování pro dosažení zisku

Je přípustné, aby svěřenský fond spravovalo více správců. V takovém případě může být jedním ze správců také sám zakladatel.

Činnost správce mohou kontrolovat zakladatel, obmyšlený a jiné k tomu určené osoby. Pokud by byly zjištěny pochybnosti či dokonce trestné činy spáchané správcem, je možné jej vyměnit a hnát k trestní a majetkové odpovědnosti. Je také možné, aby soud některé jednání správci zakázal nebo naopak přikázal. Trestně-právní odpovědnost mají také zakladatel a obmyšlený, v případech protiprávního ovlivňování svěřenského fondu.

Fungování svěřenských fondů mimo jiné podléhá různým evropským směrnicím proti praní peněz a zneužívání fondů k financování terorismu. Zatím zůstává otázkou, jak tyto směrnice upraví prováděcí zákony u nás.

V případě, kdy obmyšlený splní všechny podmínky stanovené zakladatelem fondu, má právo na plnění. Jak už bylo řečeno, podmínky a rozsah plnění jsou stanoveny ve statutu fondu, který je tak směrodatný. V zahraničí běžnými podmínkami jsou například: dovršení jistého věku, zajištění péče o zestárlé rodiče a jejich klidné dožití, dostudování atd. Při stanovování podmínek platí, více než jinde, že fantazii se meze nekladou, alespoň pokud jde o reálně dosažitelné podmínky.

Před uvedením příkladů si ukažme některá „pro“ při rozhodování, zda založit svěřenský fond.

  • Daňová optimalizace
  • Zajištění veřejně prospěšné činnosti
  • Vyhnutí se dědickému řízení
  • Snížení rizik při investování
  • Zamezení lehkovážného „rozfofrování“ lehce nabytých peněz z dědictví
  • Zajištění sebe a svých blízkých
  • Zajištění správy právnické osoby
  • Tyto výhody je nutné porovnávat hlavně s náklady na zřízení a správu svěřenského fondu. Mezi náklady na zřízení fondu můžeme počítat i daň z převodu nemovitostí při darování či odkupu nemovitostí do svěřenského fondu.

Příklady využití svěřenských fondů

Renta pro případ úrazu

Zakladatel fondu zajistí sebe nebo své blízké pro případ úrazu nebo dokonce smrti. Účelem takového fondu je vyplácet peníze v době úrazu a následné neschopnosti. Například pokud se zakladatel ocitne v dlouhodobé pracovní neschopnosti, začne mu být vyplácena renta a nemusí tak řešit možný nedostatek peněz, který by hrozil následkem nižší či žádné mzdy.

Dědictví

Pokud se zakladatel fondu obává, že by jeho dědicové, jak se říká, “rozfofrovali” snadno získané bohatství, založí svěřenský fond a stanoví podmínky, za kterých mohou dědicové peníze získat. Mezi takové podmínky může být zařazena povinnost dědiců starat se o klidné dožití zakladatele, dovršení jisté věkové hranice, dostudování atd. Například může být stanoveno, že dědic obdrží každý měsíc 5000 Kč, dokud bude studovat (jinak nedostane nic), dále při dovršení 25 let získá kontrolu nad 30 % majetku fondu a konečně, pokud se osvědčí při správě již získaných 30 %, tak ve věku 30-ti let obdrží zbytek dědictví a fond zanikne.

V mezidobí se o majetek fondu stará svěřenský správce, který jej musí spravovat tak, aby naplnil stanovený účel fondu. Ve zmíněném příkladu se například musí starat o to, aby majetek fondu nedošel k újmě, dokud jej nedostane do správy dědic.

Tento druh fondů může vzniknout i pořízením pro případ smrti, takže samotný vznik fondu a vložení majetku proběhne až po smrti zakladatele. Mimo jiné se takto dá vyhnout placení dědické daně.

Investování

Pokud se zakladatel rozhodne zřídit fond za účelem investování, pak se nemusí obávat, že v případě neúspěchu by si věřitelé dělali nárok na jeho zbývající majetek nebo dokonce, že by nalezli jeho jméno. Vznikem fondu oddělí svůj majetek od majetku fondu. Musí se však smířit s tím, že místo něj o majetku fondu bude rozhodovat správce či skupina správců. Nedílnou součástí svěřenských fondů v zahraničí bývá také jejich daňové zvýhodnění.

Správa společnosti

Majitel společnosti se může rozhodnout, že se chce věnovat něčemu novému, a proto vloží nebo prodá svoji společnost do svěřenského fondu, kde ji bude spravovat zvolený správce či skupina správců tak, aby naplnil účel vytyčený svěřenskému fondu. Přitom jeho jméno už není dále uváděno v katastru nemovitostí a podobných oficiálních seznamech. Toto platí u všech druhů svěřenských fondů. Daňové výhody mohou hrát opět velice důležitou roli u tohoto druhu fondů. Bohužel, u nás můžeme zatím o daňové zátěži uvalené na svěřenské fondy spíše jen spekulovat a čekat na rozhodnutí Ministerstva financi ČR.

Charita

Svěřenský fond s charitativním účelem představuje možnost, jak lze podpořit nejrůznější veřejně prospěšné činnosti. Opět zde platí, že vaší fantazii se meze nekladou a zakladatel může stanovit nejrůznější podmínky, kterými se správce musí řídit.

V případě, že by nebylo dále možné naplnit účel fondu, například proto, že obmyšlená organizace ukončila svoji činnost, rozhodne soud o novém účelu existujícího fondu, který bude co nejbližší původně stanovenému účelu, tak jak by si pravděpodobně přál zakladatel. Pokud je zakladatel stále naživu, může soudu sdělit svoji vizi o dalším fungování fondu.

Tradice svěřenských fondů v mnohých státech světa je důkazem, že existence těchto fondů má svůj smysl a jejich zavedení do českého právního systému je jednoznačně krok správným směrem. Nejenom, že se tak svěřenské fondy stanou dostupnějšími českým občanům a zvýší konkurenceschopnost České republiky, ale hlavně umožní řešit některé doposud téměř neřešitelné situace. Základní principy fungování svěřenských fondů jsou už jasné, ovšem stále nás čeká 11 měsíců, během kterých bude upravena legislativa týkající se daňové zátěže, praní peněz apod. Důležitost těchto právních úprav spočívá jak v ovlivnění míry zájmu o zakládání samotných fondů, tak i v tom, jak budou vnímány v očích veřejnosti.

skoleni_15_4

Riziko, že svěřenské fondy budou vnímány spíše jako korupční nástroj než cokoli jiného, je veliké, je potřeba s ním počítat a nejlépe předejít všem pochybnostem pomocí kvalitní legislativy. Přesto, že je budoucnost svěřenských fondů do značné míry otevřená, již nyní je jasné, že v České republice vzniká velice zajímavý institut, který nabídne plno užitečných možností.

Považujete svěřenské fondy za přínosné?

Vyplněním dotazníku pomůžete autorovi při psaní bakalářské práce.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).