Co jsou a jak fungují kreditní deriváty?

Představte si úhledný balíček, jehož obsahem je třeba vysoký dluh nějaké společnosti. Dluh se rozporcuje na menší kousky a ty se dál „prodají“ na finančním trhu.

Nejvíce dynamický rozvoj trhů s deriváty v posledních dvou dekádách byl právě v oblasti derivátů kreditních. Kreditní deriváty jsou kontrakty, u kterých odměna závisí na úvěrové schopnosti (kreditní neboli úvěrové riziko) jednoho nebo více subjektů – společnosti nebo země. 

Kreditní deriváty dovolují společnostem s velkým úvěrovým zatížením zabalit toto riziko a „prodat“ ho po menších částech investorům. Slůvko „prodat“ může být poněkud matoucí, protože „prodejce“ kreditního rizika musí platit za přesun rizika na investory, proto raději mluvíme o úvěrové ochraně či pojištění.

Kreditní deriváty jsou výhradně OTC (Over-The-Counter) kontrakty, protože nejsou nijak regulované, což indikuje, že v případě kreditní události nemáme jistotu, že protistrana prodávající kreditní derivát bude mít opravdu finanční prostředky pro zaplacení (splnění) svého závazku. 

V článku si představíme čtyři finanční produkty, které s tímto tématem přímo souvisejí a nemusejí být všem čtenářům úplně známé.

Swap úvěrového selhání (Credit Default Swap)

Podstata Credit Default Swapů (dále jen CDS) spočívá v tom, že se subjekt A chce zajistit proti defaultu (který musí být přesně definován například jako nesplacení pohledávek v podobě dluhopisových kupónů, bankrot, fúze, snížení ratingu a podobně) referenční entity, pod kterou si můžeme představit třeba obchodního partnera, ke kterému se váže naše pohledávka. 

Zajištění se provede ve spolupráci se subjektem B, kterému se v pravidelných intervalech platí fixní částka, což ve své podstatě představuje prodej kreditního rizika tomuto subjektu. Pokud dojde k definovanému defaultu dlužníka (= úvěrová událost), subjekt B zaplatí odměnu (například odkoupí nepoužitelné dluhopisy) subjektu A a CDS kontrakt je ukončen.

Standardní CDS jsou vydávány na dluhopisy a kupující „pojištění“ má právo tyto dluhopisy prodat za jejich nominální hodnotu v případě, že se objeví úvěrová událost. V současné době existuje trh s CDS téměř pro každou společnost nebo zemi vydávající dluhopisy.

Swap veškerých výnosů (Total Return Swap)

Total Return Swap (dále jen TRS) je prostředkem pro přenos celkové ekonomické expozice podkladového aktiva, což zahrnuje tržní a kreditní riziko. 

Prodávající TRS (vlastník aktiva) může odstranit veškerou ekonomickou expozici vybraného aktiva, a to vše bez nutnosti jeho prodeje.

Kupující TRS na druhé straně může získat přístup k tomuto aktivu, aniž by jej musel kupovat. 

Mezi typická referenční aktiva pro TRS můžeme zařadit například indexy, korporátní dluhopisy, úvěry nebo akcie. I když se nejedná o běžný typ kreditního derivátu, stále jde o důležitý mimobalanční nástroj zejména pro hedge fondy a banky, které hledají dodatečné výnosy.

Kupující TRS obdrží veškeré příjmy plynoucí z podkladového aktiva spolu s výnosy, které souvisejí se změnou jeho ceny v rámci zhodnocení. Na druhé straně musí kupující zaplatit plátci nastavenou sazbu (např. plovoucí sazbu LIBOR + spread) v průběhu „života“ swapu za využití této možnosti. Pokud však cena aktiva klesne během životnosti swapu, kupující TRS bude muset zaplatit prodávajícímu (majiteli) aktiva částku, o kterou aktivum kleslo v rámci ceny během stanovené časové periody.

Příklad

Dvě protistrany vstoupí do jednoročního TRS, kde strana A (prodávající TRS = vlastník aktiva) obdrží LIBOR + 2 % fixní marže a strana B (kupující TRS) získá celkový výnos plynoucí z S&P500. Vše bude předem nastaveno na jistinu ve výši 1 mil. CZK. 

Pokud bude po roce LIBOR na úrovni 3,5 % a S&P500 se zhodnotí o 15 %, strana A zaplatí straně B 15 % a obdrží 5,5 %. 

Platba bude vykompenzována (netting) v závěru swapu a strana B obdrží platbu ve výši 95 000 CZK (= 1 mil. CZK * [15 – 5,5 %]).

Úvěrový dluhopis (Credit Linked Note)

Credit Linked Notes (dále jen CLN) jsou dluhové cenné papíry nesoucí úrok, jejichž úroky a splátky jsou závislé na platební schopnosti podkladového dlužníka – například stát nebo obchodní společnost. Pokud nenastane úvěrová událost, držitelé dluhopisu obdrží atraktivní úrokové platby, které jsou zpravidla vyšší než v případě srovnatelných vládních či korporátních dluhopisů.

V době splatnosti je jistina CLN splacena v nominální hodnotě. V případě, že však úvěrová událost nastane, CLN je splacen předčasně a slouží jako úhrada závazků podkladového dlužníka. Obecně lze říci, že CLN představují určitý předstupeň CDO (Collateralized Debt Obligation), takže se jedná o určitou formu sekuritizace CDS. CLN jsou ve své podstatě stejné jako CDS, ale hlavní rozdíl spočívá v tom, že prodávající kontraktu své riziko podstupuje dále. Úvěrové riziko tudíž nesou drobnější investoři, kteří nakoupili poukázky (notes).

Pro úplnost článku uvádíme, že podstatou CDO je sekuritizace aktiv (dluhopisy, úvěry, hypotéky a podobně) a balení těch aktiv do balíčků, které jsou následně nabízeny dále investorům v takzvaných tranších podle rizikovosti – senior, mezzanine a junior. Jednotlivé tranše mají svůj vlastní rating (mimo junior tranše) a nutno podotknout, že například junior tranše jsou nejvíce rizikové, což znamená, že se kupóny z poukázek vyplácejí až jako poslední = k výplatě nemusí vůbec dojít. Díky tomu, že existuje více rizikových kategorií, sami investoři si mohou vybrat, které tranše nejvíce odpovídají jejich investičním záměrům.

Opce úvěrového rozpětí (Credit Spread Option)

Credit Spread Option (dále jen CSO) může být vydána držitelem konkrétní pohledávky například za nějakou firmou, aby došlo k zajištění proti riziku nastání negativní úvěrové události, pokud by druhá protistrana nedostála svému závazku splatit dluh. Opce je realizována, pokud by se kreditní spread (realizační úvěrové rozpětí) mezi firemním dluhem a úrovní benchmarku (například LIBOR nebo dva kreditní instrumenty) zvýšil nad předem stanovenou úroveň (kupní opce) nebo klesl pod předem stanovenou úroveň (prodejní opce).

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 7. 2015 17:11