ČNB zřejmě znovu přepíše historii a srazí svoji repo sazbu na nové minimum

Z vyspělých zemí přichází vlna levných peněz, jejichž dopady na střední Evropu lze zmírnit jen tím, že proti ní regionální banky vyšlou vlastní vlnu levných peněz.

A tak maďarská MNB již dvakrát po sobě snížila základní úrokovou sazbu, v Polsku je redukce sazeb na spadnutí a v Čechách se bojuje stejnou mincí. Po relativně nedávném snížení repo sazby ČNB na úroveň 0,5 % zřejmě dnes bankovní rada přikročí k dalšímu expanzivnímu kroku a sníží oficiální sazbu o dalších 25 bazických bodů.

O tom, že debata o možnosti nižších sazeb není uzavřená, naznačil už výsledek minulého hlasování bankovní rady, kdy se pro pokles sazeb vyslovili dva členové ze šesti. V mezičase navíc z ekonomiky přišla další nepovzbudivá čísla v podobě rychlejšího propadu HDP, respektive spotřeby, ve druhém čtvrtletí a lehce nižšího údaje o inflaci. Z ČNB se proto začaly ozývat holubičí hlasy. Ve prospěch nižších sazeb hovoří nejen slabší výkon ekonomiky, ale i zhoršování výhledu eurozóny a vývoj euriboru.

Na nejbližším jednání bankovní rady však může dokonce přijít řeč na možnost použití nestandardních nástrojů, o nichž v nedávné době hovořil v médiích guvernér centrální banky Singer (intervence proti koruně, nákupy vládních dluhopisů, slib držet sazby nízko po delší dobu a uvolnění podmínek pro kolaterál v repo operacích). Nicméně následné odmítavé komentáře viceguvernéra Hampla potvrzují, že bankovní rada v tuto chvíli rozhodně netáhne za jeden provaz a tak by bylo velkým překvapením, kdyby se diskuse o nestandardních krocích dostala do fáze jejich konkrétní realizace.