ČNB v prvních červnových dnech zřejmě intervenovala na devizovém trhu

Údaje o vývoji bilance ČNB za prvních deset dní měsíce června vykazují nárůst pohledávek vůči zahraniční zhruba o 9,4 miliardy korun (necelých 350 miliónů euro).

Nárůst pohledávek vůči zahraničí znamená, že ČNB v prvních červnových dnech zřejmě intervenovala na devizovém trhu, aby zabránila posílení koruny a držela ji nad úrovní 27 za euro.

Samozřejmě: za uvedeným nárůstem pohledávek vůči zahraničí o 9,4 miliardy korun mohou být i jiné vlivy než devizové intervence: pohledávky mohou růst také z titulu konverze prostředků z evropských fondů.

Uvedený objem 9,4 miliard korun (tj. necelých 350 miliónů v eurovém vyjádření) navíc není sám o sobě nijak závratný, a to i kdyby v plném rozsahu představoval devizové intervence.

Sentiment na finančních trzích je v těchto dnech ve znamení nejistoty ohledně blížícího se hlasování o Brexitu, tj. o setrvání Velké Británie v EU.

Nervozita se projevuje mimo jiné v oslabování středoevropských měn, čemuž se nevyhnula ani česká měna, byť v jejím případě šlo o posun jen o několik haléřů.

Každopádně lze ale z vývoje na finančních trzích usoudit, že ČNB na devizovém trhu momentálně intervenovat nemusí, neboť koruna sama oslabuje od úrovně kurzového závazku 27 korun za euro.

I nadále tak lze konstatovat, že ČNB má situaci na devizovém trhu pevně v rukou, respektive že nečelí žádným výrazným tlaků směrem k posílení koruny. Objem devizových intervencí byl v uplynulých měsících nevýrazný a momentálně vše naznačuje, že ani červen nevybočí z tohoto rámce. Česká centrální banka tak momentálně nemusí na poli měnové politiky zvažovat žádné nové zásadní kroky. Pokud by zde byly výrazné tlaky směrem k posílení koruny, tak by bankovní rada zvažovala snížení úroků do záporných úrovní: takový krok ale ČNB sama o sobě nepreferuje a ani vývoj na finančních trzích ji k němu naštěstí netlačí.

widgety

Alfou a omegou pro nejbližší vývoj na finančních trzích bude výsledek britského referenda o setrvání v EU.

Hlasování o Brexitu se koná 23. června a trhy v mezidobí budou i nadále nervózní, což v případě středoevropských měn bude znamenat spíše tendenci k oslabování. Pokud by se Velká Británie skutečně rozhodla pro Brexit, tedy pro odchod z EU, zůstaly by středoevropské měny pod tlakem směrem k oslabení přinejmenším i v týdnech následujících po 23. červnu. Pokud Britové nakonec Brexit odmítnou, tak by středoevropské měny měly posílit. Pro ČNB to možná bude znamenat potřebu opět intervenovat na devizovém trhu, v takovém případě bych ale předpokládal, že objemy devizových intervencí zůstanou i nadále poměrně nízké a management kurzu koruny tak bude pro českou centrální banku i nadále bezproblémový.