ČNB podle našeho názoru k přímým devizovým intervencím nepřistoupí

Vnímání potřeby devizových intervencí mezi členy bankovní rady pokleslo oslabením koruny. Podle analytiků zůstane maximálně u slovního varování.

Zápis z posledního jednání bankovní rady České národní banky, po kterém ČNB ponechala beze změny nastavení sazeb měnové politiky, ukázal, že vnímání potřeby devizových intervencí mezi členy bankovní rady pokleslo s tržním oslabením koruny nad 25,70 CZK/EUR v průběhu ledna. Bankovní rada měla na svém zasedání k dispozici aktualizovanou kvartální makroekonomickou prognózu, jež sice mírně snížila odhadovaný výkon domácí ekonomiky v letošním roce (na –0,3 % pod vlivem utlumené domácí poptávky v podmínkách probíhající fiskální konsolidace), nicméně proti tomu zvýšila odhad růstu v roce následujícím na 2,1 %. Obrat k růstu by přitom podle ČNB měl být vidět v druhé polovině letošního roku a měl by být tažený růstem zahraniční poptávky. 

My se domníváme, že se po loňské mírné recesi dočkáme hospodářského růstu již letos, a to někde v rozmezí 1 – 1,5 %. Inflace se bude podle odhadu ČNB v letošním roce pohybovat na či mírně nad 2 % (střednědobý inflační cíl centrální banky), důležitější však pro rozhodování bankovní rady o případném programu devizových intervencí bude vývoj očištěné, tzv. měnověpolitické inflace. Ta se nyní pohybuje kolem 1,5 %, přičemž prognóza ČNB počítá v dalších měsících s poklesem k hladině 1 % a v druhé polovině roku s opětovným mírným růstem, nicméně neočekává dosažení úrovně 2 % v horizontu měnové politiky (1,5 roku).  

Skutečný vývoj očištěné inflace bude pro rozhodování ČNB klíčový – pokud by se kvůli hlubší recesi domácí ekonomiky či nižším globálním inflačním tlakům rýsoval její pokles pod hranici 1 %, ČNB by velmi pravděpodobně v reakci spustila program devizových intervencí s cílem řízeně oslabit měnový kurz koruny. 

My však neočekáváme, že by se tento scénář měl naplnit. Předně, v dalších čtvrtletích očekáváme cyklický obrat domácí ekonomiky, živený nejprve sílící aktivitou exportně orientovaných odvětví, následně firemními investicemi a nakonec doplněné vzmáhající se koncovou spotřebou. Tu budou podporovat záporné reálné úrokové sazby (snižují motivaci k úsporám) a později obnovený mzdový růst. Spotřebu v neposlední řadě podpoří také vypršení negativního fiskálního impulsu v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. 

Pokud tedy kurz české měny v nejbližších měsících výrazně neposílí, řekněme k hladině 24 korun za euro, Česká národní banka dle našeho názoru k přímým devizovým intervencím nepřistoupí a zůstane maximálně u slovních varování. Nicméně i ty mají v případě ČNB na finančních trzích poměrně velkou váhu.