Hlavní navigace

ČNB by se měla zrušit, nepomáhá ekonomice, tvrdí ekonom

14. 1. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Snižování úrokových sazeb má demotivovat spotřebitele, aby peníze nechávali v bankách. Hrát si s úrokovými sazbami ale podle některých ekonomů není dobrý nápad.

Ekonomice České republiky se nedaří, v tomto roce se nejspíše dočkáme stagnace a ekonomika neporoste. Možná to ale nakonec bude mnohem horší, protože se údaje neustále revidují, a to směrem dolů.

Česká národní banka se snaží ekonomiku podpořit snížením úrokové sazby na nulu (0,05 , která je označována jako „technická nula“). K tomu chce také centrální banka znehodnocovat korunu, a tím pomoci českým exportérům. Jsou opravdu tyto kroky rozumné a pomůžou ekonomice? A neovlivní to úspory obyvatelstva?

Souboj ekonomických škol

Ani ekonomové na to nemají jednoznačnou odpověď, především díky existenci několika ekonomických škol. Jedna strana ekonomů, reprezentovaná současnou mainstreamovou a v praxi praktikovanou keynesiánskou (podle ekonoma Johna Maynarda Keynese) ekonomickou školou, současné kroky centrálních bank podporuje.

Podle této školy by v dobách krize měla centrální banka stimulovat ekonomiku expanzivní měnovou politikou, stejně jako stát, který by měl utrácet. Poukazují především na období Velké hospodářské krize, kdy FED vedl restriktivní měnovou politiku na zachování zlatého standardu. Výsledkem podle nich bylo jen prohloubení krize.

Opačnou odpověď nám však nabízí rakouská ekonomická škola, do které patří například ekonomové Friedrich August von Hayek nebo Ludwig von Mises, kteří naopak nabízí komplexnější výklad. Podle této školy jsou krize důsledkem očistění, a to především kvůli špatným investicím, které vznikly v minulosti.

Za propuknutí krize tedy může právě z velké části centrální banka, která vedla uvolněnou měnovou politiku a stimulovala levnými penězi vznik těchto špatných investic, především akciových a nemovitostních bublin. Tím, že centrální banka dále zasahovala a zvýšila úrokové sazby, jenom situaci zhoršila. Podle některých „rakušanů“ by centrální banka neměla vůbec existovat. 

Jak takový souboj škol vypadá? Více ve velmi povedeném videu (lze v něm zapnout titulky): 


O Velké hospodářské krizi se také můžete dočíst v článku: Spojené státy dvakrát zbankrotovaly. Stane se to potřetí?

Co dělá ČNB?

Inflační tlaky jsou nízké a centrální banka proto hodlá podnikat expanzivní měnovou politiku. V krocích tedy vidíme převahu keynesiánství, které si také dává za cíl ovlivňovat svobodné chování lidí.

To dokazuje i vyjádření guvernéra ČNB Miroslava Singera, který v rozhovoru pro Hospodářské noviny zdůraznil, že by rád omezil držení peněz u občanů: Lidé se nemusí chovat tak konzervativně. A proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách. A proto jim svým způsobem hrozíme, že kdyby ceny měly klesat, tak to nebude tak rychlé, aby se jim vyplatilo dávat peníze do banky za nulový úrok, uvedl Singer.

Jaroslav Brychta, hlavní analytik X-Trade Brokers, s tím nesouhlasí: Pan guvernér nám svým výrokem v podstatě sděluje, že ví lépe než my všichni, co máme dělat se svými penězi. Výsledky centrálního plánování prostřednictvím podobné manipulace s úrokovými mírami svět pociťuje dnes a denně. Nejprve krátkodobý růst na dluh, který je vydáván za úspěch měnové politiky. Poté epizody typu hypoteční krize v USA nebo dluhová krize v Evropě, která však najednou s dřívější měnovou politikou nijak nesouvisí, uvádí. 

Podle guvernéra je nutné především podpořit nemovitostní trh: Ceny nemovitostí klesly, teď jde hlavně o to, aby lidé neměli pocit, že budou klesat věčně. To se někdy může stát, a to by pro nás mohl být důvod, který bychom museli intervenovat, uvedl také pro Hospodářské noviny. Současnou inflaci také pan guvernér pokládá za nízkou: Už teď se nám zdá, že na některých segmentech začíná spotřebitelské chování i investiční chování ovlivňovat hodně negativní sentiment, bavíme se hlavně o těch velkých položkách, ať už jsou to nemovitosti, byty, auta, dražší investiční zboží – a to se bude dále prohlubovat, uvedl Singer.

Na současnou uvolněnou měnovou politiku, stejně tak snahu omezovat spoření, jsme se chtěli zeptat osobně guvernéra Miroslava Singera. Bohužel, pan guvernér nemá kvůli pracovnímu vytížení čas.

Jak se ČNB o devizové rezervy stará?

Podle nejnovějších zpráv je Česká národní banka dokonce připravena nakupovat v tomto roce devizové rezervy, a tím znehodnotit korunu, což by mělo pomoci českým exportérům. Je skutečně rozumné, aby ČNB zvyšovala devizové rezervy?

Česká národní banka přitom už vygenerovala ztrátu více než 200 miliard korun, která je spojená s držbou devizových rezerv, uvedl na přednášce sdružení Reformy Jan Havel, který pracoval jako poradce bývalého člena bankovní rady a ekonoma Roberta Holmana. Já bych měl výrazněji příjemnější pocit, kdyby Česká národní banka držela místo devizových rezerv zlato. A ještě příjemnější pocit bych měl, kdyby tato instituce vůbec neexistovala, řekl také na přednášce Havel.

S nakupováním devizových rezerv nesouhlasí také Brychta: ČNB zastává názor, že více dluhu a slabší koruna pomůže v české ekonomice znovu nastartovat růst. Je to možné. Růst však bude za cenu snížení kupní síly naší měny a opět pouze na dluh, který jednoho dne budeme muset zaplatit nebo odepsat, uvedl.

skoleni_15_4

Na přednášku Ing. Jan Havla, Ph.D o devizových rezervách se můžete podívat ve videu: 


Nalijme si čistého vína a buďme pragmatičtí

V poslední době byly směrem k ČNB doslova slyšet oslavné ódy, a to z celého politického spektra. Je však nutné se na danou problematiku dívat pragmaticky a poukazovat také na rizika, ke kterým může směřování České národní banky a současné expanzivní měnové politiky vést, stejně tak jako nákup devizových rezerv.

Považujete měnovou politiku ČNB za rozumnou?

  • Ano, ČNB dělá vše, co je v silách centrální banky
    8 %
  • ČNB respektuji, současné směřování však nepokládám za rozumné
    20 %
  • Ne, ČNB nás žene k vysoké inflaci a znehodnocující koruně
    72 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).