Číně hrozí největší bublina na světě, vznikají v ní města duchů

Nejlidnatější zemi hrozí bublina, která může celou ekonomiku položit na kolena.

V předkrizovém roce 2007 vzrostl hrubý domací produkt o 11,7 procent, čímž se jednalo o jeden z největších hospodářských růstu na světě. Zdálo se, že Čínu nemůžeme nic zastavit. Byl to omyl, krize se postupně rozšiřovala do celého světa a továrny v zemi postihl výrazný pokles odbytu. Růst hrubého domácího produktu se zastavil. Vláda začala bleskově jednat a zahájila obrovský program infrastrukturních investic. Přebytkový rozpočet se dostal do deficitu a celkové zadlužení narostlo na současných 20 % HDP. Společně s tím došlo k uvolnění měnových kohoutků státním bankám, bylo jim přikázáno více půjčovat. Nepřehlédněte: Evropské banky se bojí a hromadí hotovost u ECB

Zdálo se, že si čínská vláda může gratulovat. Recesi se podařilo vyhnout a hrubý domací produkt vyrostl v roce 2009 o 8,7 procent. Na druhou stranu si někteří analytici pokládali otázku, zdali vůbec lze čínským statistikám věřit: růst importu poklesl, spotřeba elektřiny měla stejný trend. Pokud byl zde nějaký ekonomický růst, byl postaven kvantitativně, nikoliv kvalitativně. Obrovské infrastrukturní projekty spolykaly stovky miliardy dolarů, peníze se vyhazovaly oknem. Železnice se budovala při nesplnění bezpečnostních parametrů, stavba byla předražená a její návratnost je nejistá.

Velkoměsta bez lidí

Čínská vláda ve snaze oživit zaostalé regiony v zemi (především na východě) řešila situaci výstavbou obrovských měst, kde nikdo nebydlí a nejspíše bydlet nebude – procentuální obsazenost se počítá na prstech jedné ruky. Vláda nebyla jediná. Města se předháněla, která budou mít honosnější radnice, větší metro nebo sofistikovanější dálniční síť. Výsledek byl jediný – gigantický dluh. Podle profesora Victor Shiha z Northwestern University si jednotlivé nezávislé regiony vypujčily od roku 2004 do 2009 1,6 bilionů dolarů!

Místní dluhy tak představují většinu devizových rezerv čínské národní banky. Ani centrální banka nemá moc důvodu k radosti - její rezervy se tenčí a investoři začínají na Čínu nahlížet mnohem střízlivěji. Nedůvěra se projevuje i na akciovém trhu, kde indexy míří strmě dolů. Úvěrová bublina k tomu vytvořila iluzorní představu, že spekulativní investice budou jednou zlatým dolem. Obchodní centra na špatném místě bez jediného nájemce? To nevadí, on už se nějaký objeví. Dobře to vystihuje přiložené video pojmenované přízračně - město duchů.

Krize je velice hluboká a prasknutí nemovitostní a finanční bubliny bude mít drastické následky. Zatímco ve Spojených státech stačila desetina špatných úvěrů pro rozpoutání krize, v případě Číny se odhaduje, že státní politika půjčování způsobila, že se banky nedostanou zaplaceno za třetinu veškerých úvěrů. A to jsou děsivá čísla. Podrobně: Proč čínská ekonomika zpomaluje a jakým směrem se dále vydá?

Současná pozice čínské ekonomiky je velice nejistá. Na jedné straně podnikatelé, kteří úspěšně prorážejí na další trhy. Ve svých továrnách zvyšuji pomocí nových strojů a metod výroby produktivitu práce – vyrovnávají se tím jak s dražšími vstupy, tak i se mzdovými požadavky pracujících. Na druhé straně je zde vláda, která působí řadě podnikatelů velké problémy a svými kroky nejspíše pošle ekonomiku do bolestivé recese.

Čínské vedení si uvědomuje, že by to mohlo ohrozit jeho vedoucí pozici. Někteří aparatčnící si stále čerstvě pamatují rok 1989, kdy se začala projevovat ekonomické zpomalení. Na povrch vypluly dávno potlačováné politické problémy. Toho využili studenti, kteří na náměstí Nebeského klidu požadovali kroky směrující k demokratizaci země. Místo toho dostali střelbu tvrdými náboji, vedoucí představitelé byli posláni za katr nebo rovnou zastřeleni.

Nepohodlní jdou do vězení

Současná situace je dlouhodobě neudržitelná a bude zajímavé sledovat, jak se s tím vyrovná čínská vláda. Objevuje se zde i další významný problém. Politická a ekonomická svoboda jsou spojené nádoby a jedna bez druhé nemůžou existovat. Oboje je však na velmi nízkých úrovních. O demokratickém deficitu není pochyb – v zemi vládne jedna strana vyznávající kult osobnosti šílence, existuje cenzura a politický aktivismus proti straně se nedoporučuje.

Ta ekonomická je taktéž nelichotivá - podle Heritage Foundation měřící ekonomickou svobodu se Čína umístila na 135. místě. Další zvyšování ekonomické svobody by mohlo zmobilizovat chudinu kvůli kleprokratické povaze ekonomiky, kterou reprezentuje jak vysoká korupce, tak velká provázanost čínských představitelů s podnikatelským sektorem. Není divu, že Čína nejvyšších příjmových nerovností na světě. Z toho by soudruh Mao radost neměl.

cestovko

Co je však důležité, že už nyní dochází k omezování ekonomické svobody. Vláda nastoluje atmosféru, ve které se úspěšní nepolitičtí podnikatelé necítí v zemi bezpečně -  občas nějakého vláda zavře. Něco jako mnohem drsnější podoba Ruska, kdy se zavíral Chodorkovskyj. Není divu, že někteří z nich emigrují do zahraničí. Oblíbenou destinací je Kanada, kde kvůli výrazné čínské poptávce explodovaly ceny luxusních nemovitostí.

Čína nemá politickou ani ekonomickou svobodu a pokud se ekonomika dostane do výraznější recese, nejspíše nastanou výrazné celospolečenské nepokoje – lidé přestanou věřit vládě při řešení současných problémů. Koneckonců sama vláda nese odpovědnost za krizi. Rok 2012 proto bude pro Čínu přelomový a bude zajímavé sledovat další vývoj.

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 1. 2012 7:32