Čína zpomaluje a může být hůř

Čínská spotřebitelská inflace se již tři měsíce po sobě pohybuje na úrovni 2,3 procenta, což je pod čtyřprocentním cílem, který si stanovila Lidová banka Číny (LBC), centrální banka nejlidnatější země světa. Po několika měsících se v lednu od hranice –5 procent odlepila i inflace producentů.

Hlavními důvody zrychlení inflace (zpomalení producentské deflace) v posledních měsících je obrat na komoditním trhu, roli hrála i uvolněná monetární politika LBC, která postupně snižovala povinné minimální rezervy bank (z 21 na začátku minulého roku na 17 procent nyní). Čínská centrální banka rovněž pětkrát snížila úrokové sazby v průběhu minulého roku, což citelně zvýšilo i objem úvěrů v čínské ekonomice. V lednu například narostly o 380 miliard dolarů, tedy asi o 4 procenta celkového výstupu čínské ekonomiky.

Čínská ekonomika se tak v současné době ocitla na poměrně složité stezce. Vysoké zadlužení hlavně státem vlastněných společností a nadbytečné kapacity především v oblasti železářství a nízká cena komodit tlačí inflaci směrem dolů. Obrat na komoditním trhu, uvolněná měnová politika a vysoký růst maloobchodních tržeb (kolem deseti procent meziročně) budou tlačit inflaci vzhůru. Roli může hrát i oslabující měna, která po několikaletém růstu zkorigovala vůči dolaru o 6 procent.

Čínská vláda má před sebou tak nelehký úkol. Na jednu stranu bude třeba uzavřít přebytečné kapacity a zároveň udržet tempo růstu. Již však nemůže jako v minulosti spoléhat na extenzivní faktory, neboť růst pracovní síly představuje rok na rok pouze 0,2 procenta. Nemůže spoléhat ani na monetární politiku, díky které udrželo tempo růstu na úrovni očekávané analytiky v prvním čtvrtletí letošního roku.

widgety

V současné době se bude muset mít čínská centrální banka na pozoru. Pokud americký Fed v červnu zvýší úrokové sazby, ochota LBC podpořit ekonomiku opačnými kroky bude výrazně nižší. Oslabení čínské měny by mělo za následek zvyšování cen potravin, což by v kombinací s uzavírání ztrátových podniků vedlo k nepokojům a to je to poslední, co si vláda Si Ťin-pchinga přeje.

V letošním roce tedy považuji za pravděpodobné, že čínská ekonomika zpomalí na tempo růstu okolo šesti procent a inflace se na konci roku bude pohybovat okolo 3 procent. Největší riziko spatřuji i nadále v realitním trhu, neboť urbanizace se nebude zvyšovat stejně vysokým tempem jako v minulosti. Zpomalení růstu poptávky a extrémní ceny by mohly způsobit prasknutí bubliny. Za významné riziko považuji rovněž nárůst objemu nesplácených půjček a tím tlak na bankovní sektor. To by vedlo k tomu, že by hospodářský růst v Číně zpomalil ještě více, což by se projevilo i na ekonomice států, které importují ve velkém do Číny, tedy například Německu a Jižní Koreji.