Český PMI index slibuje pokračování ekonomického oživení

Česká koruna až do poloviny uplynulého týdne proti euru oslabovala, když ve středu zaznamenala dokonce své šestitýdenní minimum 27,47 CZK/EUR. Na kurz koruny pravděpodobně pořád působí dividendová sezóna a s ní spojené převažující klientské objednávky eur, ve středu se navíc projevil i celosvětový efekt růstu rizikové averze spojený s výrazným zklamáním z údajů pro americký HDP v Q1 14 (růst jen o 0,1 % q/q, anualizovaně).

Můžeme ale nalézt i důvody pro posílení samotného eura vůči ostatním měnám, když společné evropské měně pomohlo zrychlení inflace v měsíci dubnu. Kurz CZK/EUR se po dosažení středečního extrému nakonec posunul mírně dolů a koruna tak uplynulý týden uzavírala na mezibankovním trhu zhruba na úrovni 27,45 CZK/EUR – jen marginálně slabší oproti své konečné hodnotě z předchozího pátku.

Ostatní středoevropské měny, forint a zlotý, profitovaly během týdne především z určitého uvolnění na Ukrajině. Maďarská měna si v celotýdenním hodnocení připsala proti euru procento, zlotý pak zhruba čtvrt procenta. Jak ukázal pátek a víkend, šlo však pravděpodobně jen o klid před bouří. Obnovení bojů na východě Ukrajiny může mít v tomto týdnu především pro zlotého a forint negativní důsledky.

Kalendář makroekonomických údajů a zpráv ze středoevropských ekonomik byl v minulém týdnu poměrně krátký. Zasedání maďarské centrální banky (MNB) se obešlo bez překvapení, když MNB opět snížila svoji klíčovou sazbu o 10 bb na nové historické minimum 2,50 %. Podle prohlášení měnověpolitické rady bude MNB na svých dalších jednáních dále zvažovat rizika vývoje ekonomiky, vnějšího prostředí a rizik, takže opětovné snížení sazeb nelze vyloučit. Na dalším směřování měnové politiky v Maďarsku se do velké míry projeví vývoj na Ukrajině – eskalace rizikové averze by oslabila forint a pravděpodobně zabránila dalšímu uvolnění měnových podmínek.

Na závěr týdne jsme se v České republice dočkali zveřejnění dubnového indexu PMI z průmyslu a plnění státního rozpočtu za leden až duben. Český PMI index plně v souladu s naším očekáváním vykompenzoval svůj březnový pokles a navrátil se na svou únorovou hodnotu 56,5 bodu, což je zároveň nejvyšší úroveň za poslední téměř tři roky. Dubnový nárůst indexu táhly především nové objednávky a subindex zaměstnanosti, což představuje nadále dobré zprávy i pro budoucí vývoj českého průmyslu.

Státní rozpočet v dubnu vykázal kumulativní přebytek 26,6 mld. CZK (+43 mld. CZK y/y), což je opět nejlepší historický výsledek. Důvodem byl výrazný meziroční kumulativní růst příjmů o téměř 10 % při současném mírném poklesu výdajů. Za zvýšením příjmů stojí několik hlavních faktorů: (1) vliv vyššího výběru daní díky předzásobení tabákovými výrobky a růstu maloobchodních tržeb v závěru loňského roku, kdy část vybraných daní spadá na hotovostním principu až do letošního rozpočtu, (2) jednorázové položky jako například 8,5 mld. CZK příjmů z aukce kmitočtů LTE, (3) vyšší příjmy z EU a (4) celkově lepší výkonnost ekonomiky, která zvyšuje daňové základy. Především právě na základě vyššího než očekávaného ekonomického růstu (rozpočet je založena předpokládaném růstu HDP o 1,3 %, náš výhled je 1,9 %) nás vedla k revizi očekávaného schodku rozpočtu ke konci roku z původně plánovaných 112 mld. CZK na 60 mld. CZK.

Česká swapová křivka se během pátečního obchodování nejprve posunula vzhůru po zveřejnění silných údajů z trhu práce v USA. Eskalace ukrajinské krize však sazby opět vrátila směrem dolů.

Tento týden budou zveřejněny čerstvá data z české ekonomiky. Dočkáme se březnové obchodní bilance, maloobchodních tržeb a aktivity v průmyslu a stavebnictví taktéž za březen. Především průmysl by měl zaznamenat velmi slušný růst o 8,4 % y/y, a potvrdit tak svou pozici tahouna českého ekonomického oživení. Výjimečně ve středu bude zasedat Česká národní banka, žádnou změnu měnové politiky však nečekáme. Inflace sice mírně zaostávala za očekáváním centrální banky (v lednu až březnu dosahovala 0,2 % v porovnání s 0,4 % podle prognózy ČNB), data z reálné ekonomiky ale naopak přinášela pozitivní překvapení. Kurzový závazek ČNB navíc zůstal neohrožen, když se měnový pár CZK/EUR pohyboval pro centrální banku v bezpečné oblasti zhruba 27,30–27,60. Zajímavý bude pohled na novou prognózu ČNB. Předpokládáme, že centrální banka přiblíží svoji předpověď našemu výhledu, tj. především sníží očekávání pro inflaci a 3M PRIBOR.  Ponecháváme tak v platnosti naše očekávání, že ČNB ukončí intervenční režim až zhruba v polovině příštího roku. První zvýšení sazeb by pak mělo nastat na začátku roku 2016.

Centrální banka bude zasedat i v Polsku, kde se však také nečeká žádná změna měnové politiky. NBP by měla ponechat sazby na historickém minimu 2,50 % až minimálně do konce Q3 14. Pro kurz zlotého (a forintu) tak bude mít větší vliv (velmi pravděpodobně negativní) zmíněné vyhrocení situace na Ukrajině.