Česku se přiblížil zbytek regionu

Česká republika se ve druhém čtvrtletí dostala z recese, nicméně jako jediná z regionálních ekonomik se v ní nacházela ještě na začátku letošního roku.

Svým mezičtvrtletním růstem za druhý kvartál o 0,6 % vévodila středoevropskému regionu, následována polskou ekonomikou, která si polepšila o 0,4 %. Její největší rival, Slovensko, se umístil až na třetím místě s růstem o 0,3 %, Maďarsko pak přidalo jen jednu desetinu procenta.

Společným jmenovatelem hospodářského růstu v regionálních zemích je zahraniční poptávka, která se podepsala na vysokém příspěvku čistých exportů. Velmi solidní kondice hlavního obchodního partnera, Německa, výrazně pomohla ekonomickému vývoji středoevropských ekonomik.

S domácí poptávkou to ale již tak slavné není. Prakticky ve všem zemích je znatelný výrazný útlum investiční aktivity. Firmy jsou nadále prozatím velmi opatrné v obnovování či dokonce rozšiřování svých výrobních kapacit. Jejich využití je v současnosti spíše podprůměrné, a tak výrobci nejdříve ke své aktivitě využívají ty stávající a více investovat začnou až v okamžiku výraznějšího hospodářského oživení. Pozitivem však je, že spotřeba domácností začíná jevit známky zlepšení.

Eurozóna jako celek si ve druhém čtvrtletí polepšila o 0,3 %. V meziročním srovnání však klesla o 0,5 %. Právě porovnání s loňským rokem staví vývoj v regionu do zcela jiného světla. Zatímco Polsko, Slovensko i Maďarsko vůči eurozóně konvergovalo, Česká republika kvůli hlubokému poklesu naopak divergovala. Vývoj v samotném druhém čtvrtletí tak pozitivně hodnotit lze, ve srovnání s loňským rokem se však Čechům daří hůře.