Česká koruna pokračovala v tomto týdnu ve svém oslabujícím trendu

Koruna ztratila více než procento. Proč?

Česká koruna pokračovala v tomto týdnu ve svém oslabujícím trendu

když ztratila více než procento. Obdobně se vyvíjel i kurz maďarského forintu. Nejvýrazněji oslabil polský zlotý (o více než 1,5 %). Všechny středoevropské měny doplácely na zhoršující se kondici ekonomiky eurozóny a oslabující euro na trhu a americkým dolarem. Oslabení polského zlotého pak podpořilo snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky a komentář guvernéra Belky. Ten uvedl, že středeční rozhodnutí je pouze začátek cyklu snižování sazeb.

Slabší česká měna odráží horší makroekonomické ukazatele a kroky centrální banky.

V oslabujícím trendu se koruna pohybuje již od poloviny října, kdy kurz atakoval 24,70 CZK/EUR. Ve druhé polovině tohoto týdne již byla testována hladina 25,50 CZK/EUR, i když samotný závěr týdne přinesl mírnou korekci a posunutí kurzu těsně pod 25,40 CZK/EUR. Za necelý měsíc tak koruna ztratila zhruba tři procenta své hodnoty. Za dosavadními listopadovými ztrátami stálo i rozhodnutí centrální banky snížit svou klíčovou úrokovou sazbu na v podstatě nulovou úroveň. Tím se zároveň tento měnově-politický nástroj vyčerpal a tím, co může zmírnit v měnové podmínky v případě potřeby, je slabší měna. A tato potřeba je zřejmá, což potvrdila i v tomto týdnu zveřejněná makroekonomická data.

Domácí poptávka se i nadále propadá, slábnout začíná i ta zahraniční.

Zářijové maloobchodní tržby zklamaly poklesem o 3,3 % y/y. I když bylo číslo ovlivněné nižším počtem pracovních dnů, je zřejmé, že domácí poptávka je slabá. Není divu. Již od jara jsme na sezónně očištěné bázi svědky zhoršující se situace na trhu práce v podobě snižující se zaměstnanosti. Říjnová míra nezaměstnanosti (sezónně neočištěná) mírně vzrostla ze zářijových 8,4 % na 8,5 %; trh ovšem počítal se stagnací. Na trhu práce se samozřejmě podepisuje zhoršující se situace v českém průmyslu.

Tento sektor byl totiž v pokrizové době v podstatě jediným, který vytvářel pracovní místa. Zářijová data však mluví jasně – zaměstnanost v průmyslu byla meziročně o 0,8 % nižší, o 0,3 % byla meziročně nižší i průměrná mzda. Výkonnost české průmyslové výroby klesá ruku v ruce se snižujícími se objednávkami v německém průmyslu. Podle zářijové statistiky se český průmysl propadl o 7,1 % y/y, což představuje nejhorší výsledek od krizového roku 2009. Na slábnoucí zahraniční poptávku jednoznačně ukázala data zářijového zahraničního obchodu – vývozy byl meziročně vyšší o minimálních 0,6 % y/y.

Dovozy ovšem spadly o výrazných 3,3 % kvůli slabé tuzemské ekonomické aktivitě. Ve výsledku byl tedy za září zaznamenám vyšší než očekávaný přebytek ve výši 31,6 mld. CZK. Slabá domácí poptávka je patrná i na inflačním vývoji. I když říjnová data překvapila mírně vyšší cenovou dynamikou, korigovaná inflace se stále nachází na nule. Celková inflace v říjnu stagnovala na zářijových 3,4 % y/y.

O kurzu koruny budou stále více rozhodovat tuzemská makroekonomická data

s tím, jak se měnový kurz stal měnově-politickým nástrojem. Koneckonců vyšší citlivost na nepříznivá data koruna reflektovala již v tomto týdnu. Pro nadcházející týden budou klíčová data rychlého odhadu HDP za Q3 12. My očekáváme mezičtvrtletní stagnaci (v meziročním vyjádření pokles o 1,0 % y/y) a jsme tak mírně optimističtější než medián trhu. Tržní konsensus se totiž nachází na –0,1 % q/q.

Podstatnější ovšem je, že ještě optimističtější je prognóza centrální banky s odhadem +0,2 % q/q. Právě ta představuje z pohledu hráčů na trhu důležitý benchmark. Pokud výsledek zklame, z pohledu ČNB to bude významný protiinflační faktor indikující prostor pro uvolnění měnové politiky. Jediným možným kanálem by byl slabší kurz. Z technického pohledu ovšem nebude vůbec jednoduché zdolat technickou rezistenci v okolí 25,50 CZK/EUR.