Česká ekonomika vykazuje známky zpomalení

Týden byl bohatý na makrodata. Jak si vedou ekonomiky v Evropě a v USA?

Zprávy a události

Index amerických dovozních cen v září meziměsíčně klesnul o 0,5 % (trh –0,7 %).

Čínské exporty v září vzrostly o silných 15,3 % y/y (trh +12,0 %) a importy o 7,0 % (trh  2,0 %).

Bilance zahraničního obchodu v září ve Velké Británii skončila ve schodku 1,9 mld. GBP (trh –3,0 mld. GBP).

Francouzská průmyslová produkce v srpnu stagnovala, zatímco trh čekal pokles o 0,3 % m/m. Zpracovatelský průmysl klesnul o 0,2 % m/m, zatímco trh čekal stagnaci. • Italská průmyslová produkce v srpnu vzrostla o 0,3 % m/m (trh +0,5 %).

Spotřebitelských ceny v Maďarsku v září klesly o 0,5 % y/y (trh –0,3 %).

Jednání Fedu podpořilo korekci dolarových zisků

Minulý týden došlo ke korekci výrazných zisků, které americký dolar získal v rekordní řadě několika týdnu kontinuálního posilování. Z hodnot těsně nad 1,25 USD/EUR ze začátku týdne do čtvrtečního dopoledne ztratil 2,2 %. K technické korekci předchozích zisků se ještě přidalo opatrné vyznění zápisu z jednání americké centrální banky. Pokles zastavila až dobrá data z amerického trhu práce zveřejněná ve čtvrtek. Ke konci týdne tak dolar znovu získával. Na své předchozí pozice ze začátku týdne se mu však dostat nepodařilo, když týden zakončil na úrovni 1,262 USD/EUR. Tento týden svou evropskou seanci začíná na 1,268 USD/EUR.

Ekonomické statistiky z reálných ekonomik eurozóny znovu ukázaly na slabost evropského hospodářského oživení. Zejména údaje z Německa indikují, že ekonomický motor Evropy se zadrhává. Průmyslová produkce se meziměsíčně propadla o 4 %, nové tovární objednávky umazaly 5,7 % a výrazně horší, než se čekalo, byly i výsledky zahraničního obchodu. Vývozy klesly o 5,8 % a dovozy o 1,3 %. Přebytek bilance se srpnu smrsknul na 14,1 mld. EUR. Za nepříznivým výkonem ekonomiky v srpnu částečně stojí negativní kalendářní efekty. Podobně jako v Česku se i v Německu přesunuly některé celozávodní dovolené z července na srpen, což nejsou klasické sezónní faktory schopné postihnout. Nicméně tyto efekty nemohou vysvětlit celý pokles, část musíme připočítat na vrub horším trendům v ekonomice. Jestliže tyto trendy budou nadále pokračovat, výrazně ohrozí křehké ekonomické oživení. Nedařilo se ani francouzskému průmyslu, který sice neklesnul, nicméně v meziměsíčním srovnání pouze stagnoval.

Recese nebo stagnace v eurozóně by mohla oslabit také zatím silné oživení amerického hospodářství. Situace v Evropě si začaly všímat i američtí centrální bankéři. V zápise z posledního jednání FOMC vyjádřili obavy z globálního ekonomického ochlazování a silného dolaru s možným negativním dopadem do růstu americké ekonomiky. Nicméně údaje z amerického trhu práce zatím na zpomalování růstu neukazují. V USA v minulém týdnu přibylo 287 tis. nových žadatelů o dávky v nezaměstnanosti, což překonalo tržní očekávání. Tato statistika se v posledních čtyřech týdnech udržela pod 300 tis. a ukazuje tak na sílu oživení americké ekonomiky, které se přelévá do trhu práce. Počet stávajících žádostí se zmenšil z 2398 tis. na 2381 tis., což také představuje příjemné překvapení. Navíc počet nově otevřených pracovních míst (JOLTS Job Openings) ve Spojených státech v srpnu vzrostl na 4 835 tis. z červencových 4 605 tis.

Rozdílnou fázi ekonomického cyklu ilustrují také vystoupení klíčových představitelů institucí z obou stran Atlantiku. Zatímco američtí centrální bankéři vysvětlují, za jakých podmínek a kdy se začnou zvyšovat úrokové sazby, v Evropě se rozjíždí diskuze o tom, jakými standardními či nestandardními opatřeními odvrátit hrozící deflaci a recesi. MMF, který ve své nové zprávě snížil hospodářský výhled eurozóny na rok 2014 z růstu o 1,3 % na 0,8 %, doporučuje rozšířit programu přímého nákupu aktiv i na státní dluhopisy. Představitelé ECB mezitím volají po strukturálních reformách v zemích eurozóny zejména v Itálii a Francii. Podle některých by také země, které si to mohou dovolit, měly přikročit k fiskálnímu impulzu. Nicméně další uvolňování fiskální i monetární politiky naráží na odpor u představitelů Německa. Spolkový ministr financí Schäuble prosazuje fiskální disciplínu pro eurozónu a kritizuje ECB za program nákupu aktiv. 

Data zveřejněná v průběhu tohoto týden by měla znovu potvrdit oživení ve Spojených státech a pozornost trhů by se tak měla udržet na americkém Fedu a jeho dalších krocích. Ostře sledovaná proto budou vystoupení jednotlivých centrálních bankéřů zakončená pátečním vystoupením J. Yellen. I v eurozóně budeme sledovat vystoupení klíčových představitelů. Prezident rady ředitelů ECB M. Draghi vystoupí ve středu. Do té doby bude pozornost mimo jiné upřena k Soudnímu dvoru EU rozhodujícím o programu OMT.

Ve Spojených státech je dnes svátek a nedočkáme se tak zveřejnění žádných ekonomických indikátorů. Nicméně od zítřka každý den přinese nová data z americké ekonomiky. Úterní optimismus malých podnikatelů by měl mírně korigovat svůj vysoký růst ze srpna a posunout se o tři desetiny bodu níže. I středeční maloobchodní tržby by měly vykázat korekci několika měsíců nepřetržitých růstů. Po očištění o prodeje aut, které zaznamenaly silný růst v srpnu, by maloobchodní tržby měly vyskočit o 0,5 % m/m a potvrdit tak dobrou náladu amerických spotřebitelů. Podle odhadů ekonomů SG by americká průmyslová produkce září měla vymazat svůj nečekaný pokles ze srpna. Pomoc by tomu měla zejména zvýšená aktivita v továrnách mimo automobilový sektor a v dolech. Navíc teploty v září naznačují vyšší výrobu tepla a energií. Celkově by si průmyslová produkce měla polepšit o 0,5 % m/m a míra využití výrobních kapacit by měla vzrůst o 0,5 % m/m. I počet nově zahájených staveb by měl korigovat zklamání, které přinesl v srpnu, když v meziměsíčním vyjádření klesnul o 14,4 %. Očekáváme, že v září vymazal většinu tohoto poklesu a vzrostl o 9,8 %. Stejně tak počet nových stavebních povolení by měl být v září oproti srpnu o 5,7 % vyšší.

V pondělí v Evropě zasedne euroskupina, aby znovu projednala řecky a kyperský program. Navíc bude projednán nový investiční program navržený předsedou nové komise Junckerem. Nejdůležitějším bodem programu pak budou návrhy rozpočtů členských států EU. Z dat se dočkáme údajů o průmyslové produkci za celou eurozóny. Ty budou vzhledem k velmi slabým výsledkům Německa v srpnu poměrně slabé. Očekáváme, že evropský průmysl snížil svůj výstup o 1,5 % m/m. Finální odhady by měly potvrdit zpomalení růstu jádrových cen v eurozóně na 0,7 % y/y. Celková inflace by měla skončit také beze změny oproti předběžným odhadům na 0,3 % y/y. Bez velkého překvapení by měla přijít finální statistiky německé inflace, která podle předběžných údajů meziměsíčně stagnovala, a finální údaje by tento odhad měly pouze potvrdit. Německý ZEW index by v říjnu měl zaznamenat další výrazné oslabení. Ve složce hodnotící současnou situaci by měl klesnout z 25,4 bodů na 5,5 a ve složce očekávání z 6,9 bodů na –2,5. Takový vývoj už naznačil indikátor důvěry Sentix a nepomohla ani špatná data o průmyslové produkci a továrních objednávkách.   

Česká ekonomika vykázala známky zpomalení

Koruna prožila poměrně klidný týden. Její kurz se držel v rozmezí sedmi haléřů bez výraznějšího trendu. Koruna tak týden zakončila na úrovni 27,51 CZK/EUR, o tři haléře nad hodnotou, na které zahajovala. O něco více se dařilo polskému zlotému, který i přes snížení úrokových sazeb o 50 bb ze strany centrální banky o 0,2 % posílil. Nejvíce se dařilo maďarskému forintu, který tento týden přidal 1,3 % navzdory negativnímu překvapení, které přinesla statistika spotřebitelských cen.

Průmysl a zahraniční obchod v srpnu zklamaly

Zatímco červencový zahraniční obchod přinesl rekordní výsledky, srpnová data naopak zklamala. Obchodní bilance dle národní metodiky skončila v přebytku pouhých 1,5 mld. CZK, když trh očekával přebytek 6 mld. CZK. Zklamání přinesla i dynamika exportů a importů.  Vývozy se v srpnu propadly o 5,3 % m/m (SWDA), dovozy pak o 3,5 % m/m. Také průmyslová produkce se v srpnu meziročně propadla o 5,2 %, čímž její dynamika zaostala i za tím nejpesimističtějším odhadem na trhu. Po očištění o kalendářní vlivy (letošní srpen měl o jeden pracovní den méně) se průmysl snížil o příznivějších 2,8 % y/y. V meziměsíčním vyjádření průmysl poklesl o výrazných 3,6 % (SWDA) po červencovém růstu o 0,7 %. Obě statistiky však byly ovlivněny celozávodními dovolenými, které si některé firmy vybraly právě v srpnu (například automobilka Škoda). To se projevilo ve výrobě aut, která se v kusech propadla o 9,2 % meziměsíčně (SWDA). V následujících měsících však výroba automobilů opět s nejvyšší pravděpodobností vzroste a tak srpnová negativní čísla nelze úplně přeceňovat.

Maloobchod i nezaměstnanost drží příznivý směr

Maloobchodní tržby sice v srpnu zaostaly za očekáváním trhu (+3,5 %), když vzrostly „jen“ o 2,7 % y/y, pohled na meziměsíční dynamiku však ukazuje solidní kondici maloobchodu (růst o 0,6 % m/m, SWDA). Příznivě vypadá struktura růstu. Zatímco prodeje automobilů si v srpnu připsaly 0,5 % m/m, prodeje v ostatních segmentech poskočily o 1,2 % m/m, a téměř tak vykompenzovaly svůj červencový pokles. Projevuje se tak i rostoucí spotřebitelská důvěra, když si maloobchodníci v letošním roce připsali kumulativně 5,3 % m/m (SWDA).

Na rozdíl od průmyslové produkce, exportní aktivity a maloobchodních tržeb, které byly zveřejněny v první polovině týdne, statistika z trhu práce očekávání analytiků nezklamala. Naopak oproti očekávané stagnaci na 7,4 %, kde se podíl nezaměstnaných držel od června do srpna, došlo v září k jejímu snížení na 7,3 %. Pozitivní je, že pokračuje tvorba pracovních míst. Na jedno pracovní místo v září připadalo „pouhých“ 9,4 uchazeče, což představuje nejpříznivější hodnotu od dubna 2009. A podstatné je, že na sezónně očištěné bázi předpokládáme, že trend postupně se snižující nezaměstnanosti bude pokračovat.

Cenový vývoj zaostal za tržním očekáváním

Růst spotřebitelských cen v Česku zaostal za očekáváním, když zářijová meziroční inflace dosáhla pouze 0,7 %. Oproti srpnu ceny klesly o 0,2 %. Překvapivá byla také struktura inflace. Nahoru celkovou inflaci tlačily ceny potravin, které rostly navzdory negativním sezónním faktorům a ruským sankcím na dovoz potravin z EU. Mírně rostly také ceny pohonných hmot a regulovaných položek. Naopak k nečekanému zpomalení došlo u dynamiky jádrových cen. Ty meziměsíčně ubraly 0,2 % SA a jedná se tak o první meziměsíční pokles od října 2013. Jejich meziroční růst se snížil ze srpnových 1,1 % na 0,9 %v září. I přes to, že po celé třetí čtvrtletí ceny rostly o 0,2 pb rychleji, než ve své poslední prognóze předpovídala ČNB, se z pohledu centrální banky nejedná o dobrou zprávu. Pro centrální banku jsou důležité poptávkové tlaky do cen, které nejlépe odráží jádrová inflace. Ta ovšem svým vývojem výrazně zklamala. Nemůžeme tedy očekávat, že by bankovní rada přehodnotila své rozhodnutí o kurzovém závazku. Stále předpokládáme, že ČNB bude bránit kurz 27 CZK/EUR až do roku 2016.

widgety

Příští týden budou zveřejněny statistiky české platební bilance a cen českých průmyslových výrobců. Pohled na běžný účet platební bilance zhoršily revize, které statistici ČNB zveřejnili spolu s červencovou statistikou. Za prvních sedm měsíců tohoto roku si běžný účet drží kladnou bilanci 23,9 mld. CZK. V dvanáctiměsíčním úhrnu však vykazuje deficit 15 mld. CZK. Naše odhady předpokládají, že za srpen vykáže běžný účet negativní saldo ve výši 9,2 mld. CZK, což po sezónním očištění odpovídá přebytku ve výši 6,5 mld. CZK.

Ceny průmyslových výrobců meziročně klesaly od začátku letošního roku, v dalších měsících by již měla inflace v produkční sféře se pohybovat kolem nuly. Očekáváme, že v září meziměsíčně stagnovaly, což meziročním srovnání odpovídá poklesu o 0,1 %.