Česká ekonomika se propadla na začátku roku o 0,8 % mezikvartálně

HDP v Q1 13 se dle předběžného odhadu ČSÚ propadl o 0,8 % mezikvartálně (-1,9 % meziročně). Bohužel struktura a upřesnění čísel budou známy až 4. června, nyní máme k dispozici pouze obecné komentáře z ČSÚ (viz níže).

Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí propadl daleko výrazněji ve srovnání s naším (-0,2 %) i tržním odhadem (-0,1 %). Celkový údaj je samozřejmě protiinflační i pro samotnou centrální banku, která měla přibližně stejný odhad jako my (-1,45 % meziročně). 

Komentáře z ČSÚ ukazují na to, že volatilitu způsobilo předzásobení tabákovými výrobky v posledním čtvrtletí loňského roku, což mělo sice pozitivní dopad do HDP v Q4 12, ale negativní dopad do HDP za první čtvrtletí letošního roku. Samozřejmě tato volatilita pro centrální banku není nijak zásadní při posouzení deflačních tendencí v ekonomice. Zajímavější je však další komentář z ČSÚ: „Vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností, vládních a neziskových institucí v minulém čtvrtletí již nebyl hlavní příčinou hospodářského poklesu. Nízká inflace podporovala stabilizaci poptávky domácností zejména po spotřebním zboží netrvanlivého charakteru.“ Jinak řečeno, struktura HDP by zas tak protiinflační být nemusela, což centrální banku může uklidnit. Zbylé komentáře ČSÚ jsou uvedeny níže.

Koruna vůči euru samozřejmě zareagovala na zveřejněná data oslabením mírně nad hladinu 26,00 CZK/EUR. My stále vidíme korunu na 26,10 CZK/EUR na konci letošního roku. Tyto úrovně by mohly vyhovovat i samotné centrální bance, jelikož kurzová složka by byla uvolněná o přibližně 4 %. Neutrální rovnovážný kurz odhadujeme okolo úrovně 25,00 CZK/EUR (přístup NATREX).

Komentáře z ČSÚ ke struktuře: „Složky poptávky: Vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností, vládních a neziskových institucí v minulém čtvrtletí již nebyl hlavní příčinou hospodářského poklesu. Nízká inflace podporovala stabilizaci poptávky domácností zejména po spotřebním zboží netrvanlivého charakteru. Tvorba fixního kapitálu je dlouhodobě poznamenána klesající ochotou podnikatelských subjektů a vládních institucí investovat zejména do obydlí a ostatních budov a staveb.

Významný obrat nastal v posledních měsících ve vývoji zahraničního obchodu a jeho příspěvku k tvorbě HDP. Snižující se zahraniční poptávka v důsledku všeobecné ekonomické recese se postupně promítá do exportních možností tuzemské ekonomiky. Po třech letech růstu klesl v uplynulém čtvrtletí tuzemský vývoz a zahraniční obchod přestal být zdrojem růstu HDP. Struktura nabídky: Pokles zahraniční poptávky se promítl zejména do snížené tvorby hrubé přidané hodnoty exportně orientovaných odvětví, k nejvíce postiženým patřila výroba dopravních prostředků. Klesající investiční aktivita vyvolala další propad stavebnictví.

Meziroční a zejména mezičtvrtletní vývoj HDP byly negativně ovlivněny nerovnoměrným výběrem některých daní z produktů. Výrazné předzásobení tabákovými produkty a s ním spojený vysoký výběr příslušné spotřební daně v posledním loňském čtvrtletí byly příčinou značně podprůměrného příjmu z této daně v prvním letošním čtvrtletí.“