Česká ekonomika se díky tabáku vyhnula v únoru deflaci

Meziroční spotřebitelská inflace se nakonec i v únoru udržela v kladných číslech (+0,1 %). Poslední prognóza centrální banky počítala s lednovou inflací ve výši 0,0 %.

Slušný růst reálné ekonomiky a mírně kladný růst spotřebitelských cen nahrává centrální bance (dnes byla navíc zveřejněna míra nezaměstnanosti za únor, která vykázala další výrazný pokles na sezónně očištěné bázi), která není tlačena měnit svůj kurzový závazek, aby dodala ekonomice další měnový stimul. Ačkoliv se v dalších měsících stále můžeme dočkat dočasné deflace, nebude však nijak výrazná a bude výsledkem pozitivního nákladového šoku, na který ČNB reagovat dalším uvolněním měnové politiky nemusí. Stále tak očekáváme, že ČNB bude držet svůj intervenční režim minimálně do poloviny roku 2016, což je i současný pohled bankovní rady ČNB.

Meziměsíčně se ceny zvýšily v únoru o 0,2 %. Překvapení (ve směru vyšších cen) se pro nás koncentrovalo do dvou položek – vyšší příspěvek daní z titulu změny spotřební daně na cigarety a vyšší růst jádrových cen. Ceny tabákových výrobků se v únoru zvýšily o 4,0 % (my jsme předpokládali, že většina zvýšení cen se objeví až v březnu) a příspěvek změny nepřímých daní do inflace činil vysokých 0,16 pb. Jádrové ceny se pak zvýšily o 0,23 % (+0,13 % SA), což byl již čtvrtý růst těchto cen v řadě. Ceny regulovaných položek se změnily jen mírně (+0,1 %), ceny potravin pak poklesly o 0,1 % m/m. Nicméně po sezónním očištění se zvýšily o 0,3 %. Nakonec další očekávaný propad zaznamenaly ceny pohonných hmot (-3,8 %). Nicméně trend u cen pohonných hmot se již obrací a v březnu lze očekávat jejich růst. 

widgety

Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, rostly od konce roku 2013 hlavně vlivem vyšších dovozních cen kvůli slabšímu kurzu koruny. Po dvou meziměsíčních poklesech v řadě (září, říjen 2014) jádrové ceny opět začaly růst a v únoru přidaly dalších o 0,13 % m/m (SA). Ačkoliv se reálná ekonomika stále více zotavuje a spotřeba domácností sílí, nemyslíme si, že už začíná působit proinflačně. Ukazatele poptávkových tlaků jako je například mezera výstupu nám prozatím ukazují, že se protiinflační působení reálné ekonomiky postupně snižuje. S uvolněním svého kurzového závazku ČNB čeká, až v ekonomice vzniknou právě poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Klíčový bude zejména zrychlující se růst mezd, kterému by měla pomoci klesající nezaměstnanost (růst mezd však letos zůstane stále nízký i přes zvýšení ve veřejném sektoru). Meziročně jádrová inflace v únoru mírně poklesla z 1,19 % na 1,14 %.

V dalších měsících očekáváme, že se inflace bude držet stále blízko nulové úrovně. V případě jakéhokoliv překvapení směrem dolů se tedy deflace stále můžeme dočkat. Výraznější akceleraci inflace očekáváme až ke konci letošního roku. Příští rok by pak spotřebitelské ceny měly vzrůst o 2,0 %.