Česká ekonomika je bezpečná, ale neroste

Pohled na vývoj veřejných financí či platební bilance ukazuje, že makroekonomické nerovnováhy se dále snižují, což přispívá k chápání české ekonomiky jako regionálního bezpečného přístavu.

Finální výsledek loňské bilance veřejných financí ukázal na (opět) mnohem lepší výsledek. Schodek v metodice ESA95 činil 4,4 % HDP. Po očištění o jednorázový vliv církevních restitucí a peníze z evropských fondů byl vykázán schodek pouhých 2,5 %. A pozitivní trendy pokračují i letos. Státní rozpočet skončil poprvé od roku 2000 za první tři měsíce v přebytku. 

Vývoj ve veřejných financích tak jasně ukazuje, že negativní fiskální impuls do ekonomiky je mnohem výraznější, než se předpokládalo. To se projevilo ve slabé domácí poptávce a následně i zlepšení běžného účtu platební bilance díky rostoucímu přebytku zahraničního obchodu. Spíše než vyššími vývozy je ovšem zlepšování v poslední době dáno právě slabšími dovozy. ¨

Loňský deficit běžného účtu platební bilance tak činil pouhých 1,4 % HDP, za první dva měsíce je v poměrně výrazném přebytku. To dává velkou naději, že v přebytku by běžný účet mohl skončit i za celý letošní rok.

 Stalo by se tak poprvé od roku 1993, co by byla externí makroekonomická nerovnováha úplně eliminována. Česká ekonomika je tedy bezpečná, což se projevuje v současném zvýšení poptávky po českých státních dluhopisech. Český stát si půjčuje historicky nejlevněji. Ekonomika ovšem neroste, je v recesi, kumulují se protiinflační rizika. Při nulových úrokových sazbách to ústí ve slabou korunu. Akciový index pražské burzy pak letos ztrácí 10 %.