Češi si půjčují zodpovědněji než v minulosti

V loňském roce se sice zadlužení domácností mírně zvýšilo, avšak mnohem zajímavější je podívat se na strukturu zadlužení.

V loňském roce se sice zadlužení domácností mírně zvýšilo, avšak mnohem zajímavější je podívat se na strukturu zadlužení. Na jednu stranu kleslo zastoupení spotřebitelských úvěrů a nesplacených zůstatků na kreditních kartách a povolených a na druhou stranu vzrostlo zastoupení úvěrů na bydlení. Na základě těchto čísel tedy můžeme říci, že si Češi půjčují zodpovědněji než v minulosti. Poměr zadlužení domácností se pohybuje lehce nad třicet procent, což je stále výrazně níže než vyspělých západních zemích. Například ve Španělsku se tento poměr pohyboval okolo devadesáti procent. Není však možné toto číslo interpretovat tak, že se mohou české domácnosti zadlužovat bez obav dále, aniž by je stihly problémy podobné těm španělským. Stále však platí, že průměrný Čech zaplatí za půjčku, vyjádřeno RPSN, mnohem více než průměrný Němec. Marže jsou v Čechách více než 2,5 násobné, což rovněž svědčí o nižší finanční gramotnosti. Na padesátitisícové půjčce s RPSN 7 % splácené pět let přeplatíme celkem 10 000 Kč, při RPSN 20 % pak 30 000 Kč. Rozhodně tedy stojí za to se informovat u více finančních ústavů na úrokové sazby u nabízených půjček. Před samotnou půjčkou je třeba se ujistit, že situaci nelze vyřešit lepším způsobem a důkladně zvážit, co pro výdaje domácnosti budou znamenat dodatečné výdaje ve formě splátek půjčky.

  Každá domácnost by měla mít dostatek finančních prostředků, aby pokryla své výdaje minimálně na půl roku. Pokud takové úspory nemá, je třeba je vytvořit, tedy začít šetřit. Pro tyto úspory je dobré zřídit samostatný účet, aby byly úspory oddělené od peněz na běžný provoz. Výhodné jsou dotované spořicí účty, jejichž úrokové sazby převyšují většinu termínovaných vkladů na trhu. Zajímavým příkladem spoření je i pořízení automobilu. Na automobil o ceně 150 000 Kč si můžeme buď vzít úvěr s úrokovou sazbou 7 %, nebo na něj spořit s úrokovou sazbou 4 %. Pokud si můžeme dovolit dát 2 000 Kč měsíčně, pak budeme splácet úvěr 99 měsíců, zatímco spořit budeme pouze 67 měsíců. Pokud dlužím na kreditní kartě s úrokem kolem 25 %, je rozumnější splatit tento dluh, než začnu spořit na spořicím účtu s dvouprocentním úrokem.

 Samozřejmě jsou i příklady, kdy je výhodnější si půjčit než spořit. Příkladem by mohla být rozbitá střecha, kterou teče do domu. Pokud bychom čekali, až na opravu uspoříme, byly by škody způsobené zatékáním mnohonásobně vyšší než úspora na zaplacených úrocích. Díky nízkým úrokovým sazbám hypotečních úvěrů je výhodnější ve většině měst republiky pořídit si bydlení na hypotéku než platit nájem (pokud se chystáme v daném městě žít trvale). Zajímavým produktem jsou i kreditní karty, které nabízejí bezúročné období kolem 50 dnů a často i systémy výhod. Vyžadují však disciplínu, aby byly jejich zůstatky zaplaceny včas. Úrokové náklady totiž u nich patří k nejvyšším.  

 Rozhodně však není rozumné půjčovat si na novou elektroniku (její cena velmi rychle padá), na dovolenou či na vánoční dárky. Snaha vytlouci klín klínem (půjčovat si na splátky existujícího dluhu) vede pouze do dluhové spirály, která nemůže skončit dobře.