Černá labuť. Událost, se kterou se v investování raději nechcete setkat

Finanční trhy jsou ovlivněny i událostmi, které nelze dopředu předvídat či přesně určit. Tyto neočekávané události však mohou mít na vývoj trhů dalekosáhlý dopad.

Koncept událostí v podobě černých labutí byl propagován spisovatelem Nassimem Nicholasem Talebem v jeho knize „Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí“.

Podstatou jeho práce je myšlenka, že je svět výrazně ovlivněn událostmi, které jsou vzácné a obtížně předvídatelné. Dopady na trhy jsou v tomto směru závažné a je potřeba je brát vážně.

Černé labutě, trhy a chování lidí

Klasická událost černé labutě zahrnuje vzestup internetu a osobních počítačů, útoky z 11. září 2001 a první světovou válku. Nicméně mnoho dalších událostí, jako například záplavy, sucha nebo epidemie, jsou buď nepravděpodobné, nebo nepředvídatelné, či případně obě možnosti. 

Tato nevyčíslitelnost vzácných událostí není kompatibilní s vědeckými metodami. Výsledkem je, jak říká Taleb, že si lidé vytváří psychologické předsudky a kolektivní slepotu k nim. Samotný fakt, že tyto sice na jedné straně vzácné, ale na straně druhé významné události jsou podle definice odlehlými či mimořádnými hodnotami, je činí velmi nebezpečnými.

Dopady na trhy a investování

Akcie a další investiční nástroje jsou ovlivněny všemi různými druhy událostí. Poklesy nebo „havárie“, jako například strašlivý krach akciového trhu v roce 1987 nebo internetová bublina v roce 2000, byly relativně modelově způsobilé, ale útoky z 11. září 2001 už zdaleka méně. A kdo skutečně očekával, že se zhroutí Enron? Jde však o to, že my všichni chceme znát budoucnost, ale to není dost dobře možné. Můžeme modelovat a předpovídat některé věci (do jisté míry), ale jiné zase naopak nikoliv – například události v podobě černých labutí. Toto vytváří psychologické a praktické problémy.

I když jsme například správně předpovídali některé věci, které ovlivnily akciové nebo jiné finanční trhy, v podobě třeba volebních výsledků nebo cen ropy, některé další události jako přírodní katastrofy nebo války můžou převážit či anulovat tyto správné předpovědi a rozhodit naše plány úplně z rovnováhy. Kromě toho mohou události tohoto druhu nastat kdykoliv a trvat jakkoliv dlouhou dobu.

Pro ilustraci nepředvídatelnosti těchto událostí se podíváme na minulé války. Na jedné straně zde byla neuvěřitelně krátká šestidenní válka v roce 1967, ale na straně druhé si v roce 1914 lidé mysleli, že „kluci budou doma na Vánoce“. Ve skutečnosti se však ti, kteří přežili, vrátili domů až o čtyři roky později. Stejným příkladem je i válka ve Vietnamu, která nedopadla přesně tak, jak bylo původně plánováno.

Komplexní modely mohou být zbytečné

Nejen sám Taleb vytvořil nějaké návrhy, ale také práce německého psychologa Gerda Gigerenzera poskytuje některé užitečné informace. Gigerenzer tvrdí, že 50 a více procent rozhodnutí je děláno intuitivně, ale lidé jsou často odrazováni od držení se výsledků těchto rozhodnutí, protože jsou těžko zdůvodnitelné. Místo toho lidé dělají raději bezpečnější a konzervativnější rozhodnutí. Díky tomu správci fondů nepůjdou proti proudu či davu jednoduše proto, že je snadnější se svézt s proudem v konkrétním čase. Toto se děje také v oblasti medicíny. Doktoři se drží známých a důvěrných způsobů léčby, i když by trochu postranního přemýšlení, představivosti a obezřetného riskování mohlo být vhodnější a více k užitku v daném konkrétním případě.

Komplexní modely (například takzvané paretovské optimum) nejsou často o nic lepší než intuice jako taková. Takové modely fungují pouze v určitých podmínkách, takže (komplexní) lidský mozek je často mnohem efektivnější. Mít více informací nemusí vždy pomoci a jejich získání může být navíc drahé a pomalé. Situace v laboratoři je velmi odlišná, protože zde spletitosti či komplikovanosti mohou být řešeny a kontrolovány. Naopak je velmi neuspokojivé a riskantní jednoduše ignorovat potenciální nastání událostí v podobě černých labutí. Pokud budeme zastávat názor, že tyto události nemůžeme předpovídat a nezahrneme je tak do našich plánů a modelů spojených s finanční budoucností, zaděláváme si na pořádný malér. Nicméně i přesto se jedná přesně o to, co dělají firmy, jednotlivci nebo dokonce vlády.

Diverzifikace a Harry Markowitz

Gigerenzer bere v potaz práci Harryho Markowitze, která se zabývá problematikou diverzifikace. Gigerenzer tvrdí, že by člověk opravdu potřeboval data za více jak 500 let, aby to mohlo ve skutečnosti fungovat. Komentuje ironicky, že by jedna banka, která propagovala své strategie na základě diverzifikace ve stylu Markowitze, musela poslat propagační dopisy už o 500 let dříve. Po získání Nobelovy ceny se Markowitz sám vlastně spoléhal na intuici. V krizových letech 2008 a 2009 se standardním modelům na alokaci aktiv nevedlo vůbec dobře. Každý stále potřeboval diverzifikovat, ale intuitivní přístupy jsou pravděpodobně stejně dobré jako komplikované modely, které prostě nemůžou integrovat události v podobě černých labutí nějakým smysluplným způsobem.

Další dopady

Taleb varuje před tím, abychom někoho s „motivačním“ bonusem nechali řídit jadernou elektrárnu nebo naše peníze. Ujistěme se, že je finanční komplexnost v rovnováze s jednoduchostí. Smíšený fond je jednou z cest, jak toho dosáhnout. Jistě se tato cesta v různých podobách může podstatně lišit ve své kvalitě, ale pokud zjistíme, že je některá z nich dobrá, můžeme opravdu nechat diverzifikaci u jednoho „dodavatele“. Vyhněme se zpětně předsudkům a buďme realističtí k tomu, co jsme opravdu věděli tenkrát v minulosti. Nespoléhejme na to, že se to stane znovu a stejným způsobem. Berme nejistotu vážně, protože tak to ve světě holt už chodí. Žádný počítačový program nemůže přesně předpovídat budoucnost, proto nevkládejme příliš mnoho důvěry do těchto předpovědí, protože opravdu spolehlivé a přesně předpovědi, na které bychom se mohli spoléhat, jsou spíše sny či fantazií.

Jisté je, že nic není jisté

Je možné předpovídat vývoj na finančních trzích, ale přesnost tohoto předpovídání je otázkou štěstí a intuice, stejně jako dovedností a sofistikovaného modelování. Může nastat mnoho různých a neočekávaných událostí v podobě černých labutí. Mnoho různých faktorů může anulovat i ty nejsložitější a nejkomplexnější modely, protože nikdo nemůže do modelu dost dobře zahrnout neznámo. Tento fakt určitě neznamená, že modelování a prognózy nemůžou nebo by neměly být provedeny, ale musíme se také spoléhat na intuici, selský rozum a jednoduchost. Naši staří přátelé v podobě diverzifikace, průběžného monitorování či vyrovnávání nás pravděpodobně nenechají na holičkách při srovnání s modely, které nejsou v zásadě schopné brát všechno možné v úvahu. Ve skutečnosti je nejspolehlivější předpovědí pravděpodobně ta, která říká, že budoucnost bude i nadále alespoň částečně záhadou.

Inspirováno článkem od Briana Blocha.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 10. 2015 15:16
Zasílat nově přidané názory e-mailem