Ceny ve výrobě k „výrobě“ inflace zatím moc nepřispívají

Ani červencový výsledek PPI a zemědělských cen prozatím žádné inflační tlaky v ekonomice neprozrazuje.

Ani červencový výsledek PPI a zemědělských cen prozatím žádné inflační tlaky v ekonomice neprozrazuje. V průmyslu se meziměsíčně ceny zvýšily o tři desetiny, avšak šlo především o dopad předchozího růstu korunové ceny ropy do nákladů, nicméně meziročně jsou ceny průmyslu stále v záporu. Tentokrát jde o pokles o jednu desetinu a s největší pravděpodobností to letos ještě není poslední pokles, který uvidíme. 

Ceny zemědělských výrobců mají za sebou už dvanáctiměsíční propad, který navíc opět nabírá na síle. Když k tomu připočteme pozitivní výhled letošní úrody a „boj“ s přebytky, který nejspíše nastane po zavedení ruských sankcí, tak ceny v potravinářském průmyslu budou pravděpodobně znovu pod tlakem. A s nimi i ceny některých potravin na pultech obchodů. 

K hodnocení cen v průmyslu však letos zdaleka nestačí dívat se na průměr, protože za ním se skrývá hned několik silných protichůdných tendencí. 

Vývoj cen ve výrobě na první pohled do ekonomiky nepřináší žádné inflační tlaky, a to ani navzdory pozitivnímu vývoji českého průmyslu v posledním roce a loňské devalvaci koruny. To ale vůbec neznamená, že by se v průmyslu nezdražovalo. V průmyslu jsou ceny nižší jen díky levnější elektrické energii, zatímco naprostá většina dalších průmyslových oborů svoji produkci zdražila. 

Ve zpracovatelském průmyslu se ceny zvýšily téměř o dvě procenta a například ceny v chemickém průmyslu rostou o více než 4 % a v automobilovém průmyslu aktuálně o 3,7 %. Opak se odehrává v energetice a těžebním průmyslu, které „inkasují“ efekty světové břidlicové revoluce.