Ceny v průmyslu padají nejstrměji od září 2009. ČNB ale nezasáhne

V dubnu ceny průmyslových výrobců meziměsíčně vzrostly o 0,1 procenta. Meziročně ovšem prohloubily svůj propad, když se snížily o 4,7 procenta.

Pokles cen v průmyslu v dubnu dále zrychlil svoji dynamiku, již čtvrtý měsíc v řadě. Ceny se meziročně propadaly nejstrmějším tempem od září 2009, kdy vrcholila světová finanční krize a s ní související deflační tlaky.

Klíčovým důvodem tohoto deflačního vývoje, který je momentálně příznačný pro všechny země EU, byly v dubnu i nadále nízké ceny pohonných hmot. Pokles cen v segmentu, do něhož spadají rafinované ropné produkty, vykázal příspěvek ke zmíněnému meziročnímu propadu ve výši 1,7 procentního bodu.

Samy o sobě nízké ceny energetických vstupů tuzemským výrobcům pochopitelně svědčí. Problematičtější je ovšem vývoj na globálních trzích, který odrážejí. Ten je poznamenán například obavami o další makroekonomický vývoj v Číně. Citelnější zpomalení globálního růstu by se dříve či později promítlo i do kondice české ekonomiky. Snížení růstu čínské ekonomiky o jeden procentní bod připravuje růst české ekonomiky o 0,2 až 0,3 procentního bodu.

Česká národní banka však na zrychlující se pokles cen v průmyslu zatím pravděpodobně reagovat nebude. Předpokládá, že deflační tlaky se v oblasti pohonných hmot ve druhé polovině roku začnou vytrácet, ruku v ruce s odezněním efektu meziročního srovnání.

Korigovaný ukazatel inflace, který nezahrnuje ceny pohonných hmot, v dubnu udržel své tempo na hodnotě přesahující jedno procento, když vykázal úroveň 1,1 procenta. To indikuje, že nízké ceny ropy se zatím nepromítají do snižování cen v širší ekonomice. ČNB tak z toho hlediska nemá k zásahu žádný pádný důvod. Ostatně boj s levnou ropou na světových trzích prostřednictvím ještě uvolněnější měnové politiky by byl „bojem s větrnými mlýny“.