Centrální banky vyhlásily válku deflaci. To bude mít vliv na úspory

Evropská centrální banka chce zvýšit inflaci, koruna je přitom v současnosti na euro navázaná. Může dojít k dalšímu osekání úspor obyvatel.

V současné době je česká koruna navázána na euro. Česká národní banka (ČNB) se totiž prostřednictvím devizových intervencí rozhodla udržovat kurz koruny nad hladinou 27 Kč za euro. Zdá se také, že devizové intervence nejspíše jen tak neskončí a tržního kurzu se nedočkáme tento rok, ale možná až v polovině roku příštího. ČNB chce uvolnit kurz až v situaci, kdy bude mít jistotu, že se inflace vrátí zpátky ke svému 2procentnímu inflačnímu cíli. Co to znamená? Ať bude měnová politika Evropské centrální banky (ECB) jakákoliv, ČNB udělá všechno proto, aby se koruna vůči euru přizpůsobila, jelikož je de facto na euro s kurzem „více jak 27 Kč“ navázaná. Znamená to, že naše úspory můžou dostat další nepříjemný zásah.

Nahrává tomu především fakt, že guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi stále intenzivněji varuje, že centrální banka může přistoupit k záporným úrokovým sazbám a odkupu aktiv.

Super Mario Draghi
Autor: The Market Oracle

Super Mario Draghi

Znamená to, že pokud k těmto opatřením přistoupí ECB v dobách udržování našeho fixního kurzu 27 Kč za euro, pak se koruna sveze na stejné vlně znehodnocování. Výsledkem bude v podstatě další, nyní už nepřímá, devalvace koruny.

Tento scénář není jen domněnkou autora, ale počítají s ním také analytici. Například podle analytiků ČSOB sice v roce 2015 posilní koruna na průměrných 26,5 Kč (z průměrných 27,4 Kč za euro v roce 2014), oproti dolaru však oslabí z hodnoty 20,3 Kč za dolar v tomto roce na 20,5 Kč v roce příštím. Znamená to, že analytici ČSOB počítají s takovou měnovou politiku ECB, která povede k znehodnocování eura vůči dolaru.

Co Draghiho vede k podobným prohlášením a nastíněné politice dalšího znehodnocování eura? Mario Draghi se obává, že prodloužené období nízké inflace způsobí pokles inflačních očekávání, v důsledku čeho začnou firmy a domácnosti odkládat svoji spotřebu a nákupy, což ve výsledku povede k výrobnímu útlumu, uvedla Michala Moravcová ze společnosti BOSSA.


Autor: Eurostat

Inflace v jednotlivých zemích EU

Na jedné straně je potřeba říct, že tahle varování jsou z jeho strany slyšet už déle jak rok a guvernér tak místo činů jen vystrkuje své „měnové růžky“. Na druhé straně však chce obyvatele eurozóny možná připravit na prudké znehodnocování eura vůči jiným světovým měnám.

Koneckonců, podobný komunikační postup také zvolila ČNB, která o možných devizových intervencích hovořila měsíce dopředu, jen ji tehdy skoro nikdo nevěřil. A když k nim skutečně ve dne 7. 11. přistoupila, zvedla se vlna nevole. K tématu devizových intervencí jsme vydali sérii článků: Devizové intervence ČNB

Nerovnoměrný vývoj v eurozóně

Společná měna euro měla snižovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, zdá se však, že se stal přesný opak. Příliš nízké sazby pro jižní skupinu zemí vytvořily spekulativní bubliny na nemovitostním a akciovém trhu, ze kterého se tyto ekonomiky nevzpamatovaly. Smutné statistiky jsou především ohledně nezaměstnanosti. V Řecku a Španělsku nezaměstnanost přesáhla 25 %, nejhorší jsou statistiky u mladých do 25 let, kde přibližně dosahuje 60 %.

Oproti tomu Německo, které má tradici stabilní a nízkoinflační ekonomiky, mělo úrokové sazby položeny výše, než by odpovídalo ekonomické úrovni státu. Výsledkem tak byl střídmý růst úvěrové expanze – znamená to, že se většinou realizovaly v ekonomice jen takové investice, které byly založeny na reálných, nikoliv spekulativních základech. Nezaměstnanost v březnu letošního roku dosáhla v Německu 6,7 %.

Bohužel se zdá, že situace zemí PIGS nebude v dalších měsících o moc lepší. Německo je stále tahounem nynějšího růstu v eurozóně, jeho mezičtvrtletní růst dosáhl 0,8 % HDP, zatímco v jiných ekonomikách, především řadících se do skupiny „prasátek“, stagnoval, v případě Řecka, ale pokračoval v dalším propadu.


Autor: Eurostat

Vývoj HDP pro rok 2013

Závod ve znehodnocování měn začíná

Záporné sazby a odkup dluhopisů by také vyslal signál ostatním světovým centrálním bankám, které by byly vystaveny tlaků politiků, na které by zase působil lobbying exportních firem. Koneckonců Spojené státy ač zažívají břidlicovou revoluci, která přinesla konkurenční impuls průmyslu, stále mají vysoký obchodní deficit. A tuto situace chtějí změnit. Na jedné straně tlačí Čínu ke zpevňování jüanu, na druhé straně také Fed provádí stále kvantitativní uvolňování, kdy centrální banka nakupuje velké objemy aktiv,  a to jak hypoteční cenné papíry, tak státní dluhopisy. Nové peníze jsou impulsem pro akciové trhy, podle ekonoma a finančníka Petera Schiffa jsou však na této měnové politice biti především nejchudší.

widgety

I když ostatní centrální banky sice podnikají politiku kvantitativního uvolňování, stále lze tvrdit, že jsou ve „vyčkávací pozici“ například oproti japonské centrální bance, které prudce znehodnocuje místní měnu a hodlá do ekonomiky nadále „přilévat“ přibližně 60 až 70 bilionů jenů ročně (až 14 bilionů korun). Čtěte také: Japonský měnový experiment čekají nelehké výzvy

Jak se to projeví na spoření?

Výsledek expanzivní měnové politiky centrálních bank by tak mohla být nejenom vyšší inflace, peníze se také nejspíše alokují tam, kde inflace není vidět, a to především do akciových trhů či nemovitostí. Kolo obrovské finanční spekulace se znovu roztočí. Na spekulativní bublině budou nadále vydělávat vyvolené skupiny, které se k penězům dostanou jako první. Biti budou především vkladatelé a spořílci, kteří své peníze budou mít například na spořicích účtech či termínovaných vkladech. Po omezení trhu záložen, devizových intervencích se zdá, že zdejší vkladatele čeká další rána.

26 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 6. 2014 7:23