Hlavní navigace

Centrální banky se zbláznily, tvrdí jejich odpůrci

7. 2. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: ISIFA
Evropská centrální banka nebude plnit roli posledního věřitele, uklidňoval nás bývalý guvernér Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Jaká je skutečnost? Velmi děsivá.

V minulosti jsme se uklidňovali, že "naše" Evropská centrální banka nebude podnikat obdobné kroky jako Federální rezervní systém a nebude ve velkém nakupovat státní dluhopisy. Podle makléře FIO banky Pavla Hadrouška je však situace taková, že Evropská centrální banka nejen plní roli posledního věřitele, ale také realizuje mohutné programy odkupu dluhopisů ve výši 20 miliard eur, které budou v tomto roce dále pokračovat.

Měnová báze v případě Evropské centrální banky expandovala za poslední rok o 40 % na současných více než 2,7 bilionu eur a přesáhla bilanci Federálního rezervního systému. 

 

Zdroj: Bloomberg

Bilance Evropské centrální banky a Federálního rezervního systému

Není to jen odkup státních dluhopisů. Evropská centrální banka je i aktivní při poskytování zvýhodněných úvěrů bankám. Pomocí LTRO (Long Term Repo Operation) rozdalo u 3 ročních půjček s 1% úročením na 489 miliard euro.  

Sám Hadroušek se k této politice ECB staví kladně. Guvernér Mario Draghi údajně podnikl kroky pro záchranu eurozóny a zvýšení stability jednotlivých bank. Na druhé straně připustil, že se nám to může brzy vymstít. V horizontu 5 let očekává inflaci ve výši 7-8 %, která může atakovat dvojcifernou hladinu. Čtete také: Může opět nastat hyperinflace?

V současné době se Evropská centrální banka pohybuje výhradně na sekundárním trhu. To se ale podle ekonoma Petra Macha, který sleduje vývoj v eurozóně může rychle změnit. ECB to udělat nesmí, zakazují jí to základní smlouvy EU. Ale může to udělat přes nastrčené banky nebo MMF. V takovém případě hrozí vyšší inflace v eurozóně. Ale i tu smlouvy zakazují, říká.

Podle Macha se řešení dluhové krize eurozóny tak jako tak bez porušení smluv neobejde. Buď poruší smlouvy státy, které učiní měnovou odluku, nebo poruší smlouvu ECB, pokud začne přímo či nepřímo dluhopisy kupovat a ohrozí povinnost stabilní cenové hladiny, dodává.

Mohla by současná krize vést k rozpadnutí eurozóny? Hadroušek předpokládá, že tato varianta může být reálná: Němci budou ti poslední, kdo eurozónu opustí. Vždyť ze současné situace těží. Němečtí exportéři by těžko konkurovali na světových trzích s markou. Čtete také: Osekání sociálních dávek přineslo Německu prosperitu. Můžeme se přiučit?

Za oceánem je situace podobná

Ve Spojených státech je politika FEDu velmi podobná. Tendence jsou podle Hadrouška takové, že u FEDu nejspíše zvítězí křídlo tzv. jestřábů, respektive lidí prosazující spíše restriktivnější měnovou politiku. Na druhé straně očekává, že nejspíše bude přikročeno ke třetímu kolu kvantitativního uvolňování, tedy k dalšímu odkupu státních dluhopisů. 

Nicméně veřejnost o něm příliš vědět nebude, protože by se podle Hadrouška nejspíše setkal s negativní odezvou. Velká část programů FEDu totiž zůstala zahalena tajemstvím. Nedávný audit, který zadal republikánský kongresman a prezidentský kandidát Ron Paul, zjistil skutečnosti, ze kterých se téměř tají dech. FED rozdal 16 bilionů amerických dolarů!

A to pomocí nejrůznějších úvěrových programů (nízko či vůbec úročených) s nejistou návratností. A nebyly podporovány jen domácí, ale i zahraniční banky. Není se ani čemu divit, že sám Ron Paul vystupuje vůči FEDu velice kriticky a doporučuje zrušení této instituce.

Kdo tyhle peníze dostane?

Reálná ekonomika z toho moc neuvidí, řekl Hadroušek. Důležité je podle něj podpořit bankovní systém, který je ve velmi obtížně situaci. Peníze taky prostřednictvím nejrůznějších vazeb poputují do největších společností.

Zajímavá z tohoto pohledu je nezávislá studie (nijak ideologicky zaměřená) Švýcarského federálního technologického institutu, která zjistila, že 40 % veškerého bohatství na této planetě je ovládáno pouhými 147 společnostmi, a to prostřednictvím složitých majetkových vztahů. Je pravděpodobné, že tento podíl bude nadále narůstat. Dle Hadrouška ziskovost největších firem výrazně narostla a přesáhla o desítky procent předkrizovou úroveň. 

Je zvykem, že tyhle velké korporace daně téměř neodvádí. Kupříkladu společnost Google odvedla na dani z příjmů právnických osob jen  2,4 %. Společnosti si prostřednictvím složitých účetních operací a poboček v daňových rájích snižují svoji daňovou povinnost. Zatímco u těch velkých se jedná o „daňovou optimalizaci“, u těch malých, které zdaleka nemají takové prostředky k uskutečnění takových kroků, se jedná o „daňový únik“. A je nutné ho potrestat nejlépe zavedením zákona o trestní odpovědnosti firem (jednatelů).

Hlupáci se smějí

Kromě Paula je velkým kritikem americké měnové a fiskální politiky Peter Schiff. Dle něj směřuje Obamova politika k socialismu a může být ohrožením pro vznik nových pracovních míst. Čtěte více: Konec amerického snu. Globální lídr jde vstříc socialismu

Nebyl to jen mediálně známý „doktor zkáza“, ale i sám Schiff , kdo v letech 2006 a 2007 upozorňoval na obrovskou vznikající bublinu v sektoru nemovitostí a na rostoucí zadlužování amerických domácností. A většinou si za to vysloužil posměch. Od lidí, kteří se už brzy měli ukázat jako hlupáci. 

skoleni_15_4

Závěr

Současná politika dvou nejvýznamnějších centrálních bank může představovat velké nebezpečí pro budoucí hospodářský rozvoj. Nové peníze bohatství nevytvoří. Naopak ničí investice realizované v minulosti a ochuzují střední třídu, která nově vytištěné peníze získá jako poslední. 

Expanzivní měnovou politiku je možné získat čas, vždycky však nastane tvrdé prozření  v podobě vysoké inflace. To se potvrdilo na počátku 80 let, kdy inflace dosáhla rekordních hodnot (v roce 1980 kolem 13,5 %). A jaké bylo tehdy řešení? Tehdejší guvernér FEDu Paul Volcker zvýšil úrokové sazby přes 20 %. Ekonomika se dostala do bolestivé recese. Důvěra v dolar byla však po překvapivě krátkém čase obnovena a Spojené státy posléze zažívaly dynamický hospodářský růst.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).