Zamrazilová: Centrální banky by neměly podcenit riziko růstu inflačních očekávání

Zamrazilová z ČNB varuje před podceňováním rizika růstu inflačních očekávání, které souvisí s rychlejším růstem cen komodit než celkové inflace.

Ozvali se dva největší jestřábi z ČNB. E. Zamrazilová soudí, že centrální banky by neměly podceňovat riziko růstu inflačních očekávaní související s rychlejším růstem cen komodit než celkové inflace a s růstem mezd v rozvíjejících se státech, protože by v případě nastartování inflační spirály mohly přijít o svojí kredibilitu. Podobné názory zhusta zaznívají od činitelů ECB (včetně Draghiho, který v zásadě podobně zdůvodňoval používání celkové inflace namísto jádrové). U ECB to vede k tomu, že má tendenci reagovat na dočasný růst inflace související s výkyvy cen komodit (naposledy loni, kdy nejprve dvakrát zvedla sazby, aby je krátce poté dvakrát snížila).

Podle našeho názoru s tendencemi zmíněnými v článku jednak centrální banky vyspělých států moc neudělají (pokud nebudou chtít úplně uškrtit své ekonomiky) a jednak nebude komoditní inflace a růst mezd zvyšovat inflaci ve vyspělých státech natolik, aby hrozil vznik inflační spirály. Konkrétně v českých podmínkách při kombinaci celkově slabého růstu, obzvlášť slabé poptávky domácností a tedy výsledné záporné poptávkové inflaci (plus při z hlediska globální poptávky zanedbatelné velikosti České republiky) by tento faktor neměl mít v rozhodování o měnové politice místo. K. Janáček doplnil, že by ČNB měla ve druhé polovině roku začít diskutovat o utažení měnové politiky kvůli riziku sekundárních efektů z celkové inflace. Vzhledem k celkové ekonomické situaci nepovažujeme za pravděpodobné, že by ČNB do konce roku sazby zvýšila.

 Prezident ECB Draghi byl ve svých vyjádřeních před Evropským parlamentem opatrný. Na jednu stranu neslíbil další pomoc bankám, na druhou stranu řekl, že by bylo předčasné začít zmírňovat dosud zavedená opatření na boj s krizí. Podle jeho názoru udělala ECB co mohla a na řadě jsou nyní vlády a banky

Mluvčí Evropské komise (EK) Bailly řekl, že je EK připravena zahájit rozhovory s Maďarskem o finanční pomoci. Forint i další regionální měny reagovaly zřetelným posílením k euru (forint na 286 z úrovní v okolí 300, koruna se dotkla 24,70, ale potom mírně oslabila).

Britský HDP v prvním čtvrtletí překvapivě mírně klesl a Británie se tak dostala do technické recese. Je tak prvním velkou vyspělou ekonomikou, která prochází dvojitou recesí.

Fed v souladu se všeobecným očekáváním ponechal sazby beze změny. V prohlášení po zasedání jsou jen malé změny, naznačují však spíše vyšší pravděpodobnost pasivní politiky Fedu. Fed očekává postupné zrychlování růstu, konstatoval, že se začínají objevovat první náznaky oživení na trhu s rezidenčními nemovitostmi a také konstatoval, že inflace poněkud zrychlila. Byl zvýšen očekávaný růst ekonomiky v letošním roce a také byla zvýšena očekávaná inflace, naopak snížena byla očekávaná míra nezaměstnanosti. Několik členů FOMC posunulo blíže současnosti první očekávané zvýšení sazeb. Jde však o posuny z let 2016 a 2015 o rok dříve. Není se tedy třeba obávat, že by se Fed chystal utahovat kohoutky likvidity v dohledné budoucnosti. Bernanke na tiskovce potvrdil, že pokud by se ekonomika nevyvíjela podle aktuálních předpokladů a byla slabší je stále připraven podpořit ekonomiku další likviditou.