Cenová korekce vytváří prostor na nákup bezpečného kovu

Zlato letos výrazně posílilo. Korekce ceny byla proto přirozená. Přesto přetrvávají faktory, díky nimž by měla cena zlata dále růst.

V prvních osmi měsících tohoto roku bylo zlato velmi silné a den co den stanovovalo nové rekordy. Důvodem byl nadbytek levných peněz na trhu a obavy o bankrot některých evropských zemí.

Útěk investorů do bezpečného přístavu vyvrcholil až v euforii, která vyhnala cenu na 1900 dolarů za unci. Cenové nárůsty na trhu zlata se však staly neudržitelné a přišla přirozená korekce.

Výprodej nastal zejména po rozhodnutí americké centrální banky neschválit třetí program kvantitativního uvolňování. FED na svém posledním zasedání oznámil, že pouze změní svoji bilanci, když prodá krátkodobé a nakoupí dlouhodobé cenné papíry.

Podle našeho názoru FED nakonec podlehne záplavě špatných ekonomických údajů a politickým tlakům. V nejbližších měsících by na trhy mohl nalít nové levné peníze. Na podobný krok se již připravuje i britská centrální banka a ani Evropská centrální banka se netají ambicemi nadále nakupovat vládní dluhopisy jihoevropských států.

Po provedení fundamentální a technické analýzy jsme dospěli k názoru, že cena zlata obchodovaného v Chicagu by v nejbližší době mohla vzrůst. V časovém horizontu 3 až 6 měsíců očekáváme zdražení ze současných 1600 USD na 1800 USD za trojskou unci. 


zdroj: CSI

Dlouhodobý cenový vývoj zlata v USD/oz (upraveno o rolování)

Hlavní důvody pro růst ceny zlata

Uvolněná měnová politika vládne světu – centrální banky se rozhodly bojovat s recesí prostřednictvím extrémně uvolněné monetární politiky. Cílem bylo co nejdříve dosáhnout oživení hospodářského růstu. Do finančního systému zamířily obrovské objemy likvidních prostředků. Hlavní úrokové sazby byly v řadě zemí sníženy na historická minima.

V USA a Velké Británii poklesly prakticky na nulu, výrazného poklesu jsme se dočkali i v eurozóně. Monetární autority šly však ještě dál a představily nové netradiční nástroje měnové politiky v podobě programů kvantitativního uvolňování. To se projevilo na úrovni inflace, která je relativně vysoká především v rozvíjejících se zemích. Lidé se snaží ochránit své úspory a investují do reálných aktiv a tedy i do zlata.

Momentálně se očekává představení nového programu kvantitativního uvolňování ze strany FEDu. Jak je vidět na následujícím grafu, kvantitativní uvolňování má na cenu zlata velmi pozitivní vliv. Na posledním zasedání americká centrální banka odsouhlasila jenom změnu struktury své bilance. Čeká na nové zprávy o stavu ekonomiky. Za opatrnějším postojem FEDu může stát i zvýšená úroveň inflace, která překračuje stanovené úrovně. Pokles cen komodit v poslední době však inflační tlaky zmírňuje, naopak zvyšuje tlaky deflační.

Podle našeho názoru by v následujících měsících měla americká centrální banka přistoupit k dalšímu nalití levných peněz na finanční trhy. Podobně i další centrální banky, zejména ECB a BOJ, používají svoji formu kvantitativního uvolňování, když za nově vytvořené peníze nakupují různá aktiva. Do hry by mohly vstoupit i centrální banky z rozvíjejících se trhů. Ty se v  posledních měsících pomocí restriktivní měnové politiky snažily zmírnit inflaci. Nyní však hrozí výrazné zpomalení ekonomického růstu a je pravděpodobné, že sundají nohu z brzdového pedálu a šlápnou na plyn.


Zdroj: CSI, FED

Vývoj ceny zlata, šedou je vyznačené období kvantitativního uvolňování

Evropská nestabilita nahrává bezpečným aktivům – jihoevropská krize v posledních měsících nečekaně zesílila. Řecko již prakticky zbankrotovalo, i když evropské velmoci se jej ještě snaží oživit zoufalými záchrannými opatřeními. Krize se přelila dál do Španělska a Itálie. Tamní bankovní sektor bojuje s obrovským objemem nesplácených úvěrů.

Taktéž francouzské banky se u vlády snaží vyjednat finanční injekci. Situace na mezibankovním trhu v Evropě se značně zhoršila. Banky se bojí půjčovat si navzájem finanční prostředky, protože nikdo přesně neví, jak velkou expozici vůči nespláceným úvěrům jednotlivé instituce mají.

Objem vládního dluhu jihoevropských zemí je přibližně 2,1 bilionu EUR, přičemž Evropská centrální banka skoupila od května 2010 již 160 miliard EUR. Zrychlení tempa nákupů nastalo zejména v srpnu a září. Nalití peněz do oběhu dokázalo utišit investory jenom na chvíli.

V současnosti ceny CDS (credit default swap), které ukazují pravděpodobnost bankrotu, rostou na nové rekordy. Kupříkladu v případě Itálie stojí pojištění proti bankrotu země 5 procent ročně. Před rokem byla cena italských CDS 2 procenta. Odliv investičního kapitálu do bezpečných aktiv by měl nadále pokračovat.


Zdroj: Bloomberg

Ceny CDS vybraných evropských zemí v bazických bodech

Investiční poptávka je vysoká – zájem investorů o nákup zlata dlouhodobě roste. Tento vývoj ukazují údaje o objemu majetku spravovaného v zlatých ETF fondech. V největším takovémto fondu na světě SPDR Gold Trust je momentálně 1247 tun zlata. Ještě před pěti lety držel fond ve svých trezorech jenom 400 tun. Londýnské banky již vydaly upozornění, že kapacita trezorů je  téměř plně vyčerpána, proto musí postavit další sklady.


Zdroj: S&P

Objem zlata v SPDR Gold Trust v tunách

Centrální banky nakupují – Evropské centrální banky na konci 90. let uzavřely pětiletou smlouvu (označovanou CBGA 1) o limitech prodejů zlata z oficiálních rezerv, která byla později prodloužena o dalších pět let (CBGA 2). V prvním období bez problémů prodaly dohodnutých 2000 tun, avšak ve druhém se již zdráhaly dosáhnout zvýšený limit 500 tun/rok.

Přijata byla již i nová smlouva CBGA 3, ve které se snížil roční limit oficiálních prodejů z 500 na 400 tun. V tom je již zahrnut i prodej 403 tun ze strany Mezinárodního měnového fondu. Centrální banky v posledních dvou letech výrazně omezily své prodeje a naopak začínáme být svědky nákupů. Obzvláště pak v případě asijských centrálních bank, které se tímto způsobem snaží diverzifikovat své devizové rezervy.

Poptávka ve šperkařství je navzdory vysoké ceně robustní – ve druhém čtvrtletí byla podle údajů World Gold Council globální poptávka po zlatě 920 tun (meziroční pokles o 17 %). V nominálním vyjádření to bylo 44,5 miliard dolarů, druhá nejvyšší hodnota v historii. Spotřeba ve šperkařství se zvýšila meziročně o 6 procent na 443 tun.

Tahounem poptávky jsou Indie a Čína, kde obyvatelé rychle bohatnou. Na meziroční bázi nastal v obou zemích nárůst spotřeby na výrobu klenotů o přibližně 17 procent. Na podzim je v Indii sezóna festivalů. Dá se očekávat, že kvůli vysoké inflaci nakoupí tamní obyvatelé relativně vysoký objem drahých kovů. I z tohoto důvodu je sezónně zlato na podzim tradičně velmi silné, konec roku patří k nejlepším měsícům pro investory do zlata.


Zdroj: WGC

Globální spotřeba zlata ve šperkařství v miliardách USD

Technická analýza


Cena zlata se až do začátku října pohybovala ve vzestupném pásmu. Pak ale vyrazila vzhůru. Díky současné korekci nastal návrat zpátky do pásma. Dlouhodobý 200denní (modrá křivka) i střednědobý 55denní (červená křivka) klouzavý průměr stále ukazují vzestupný trend. Naopak krátkodobý 21denní (zelená křivka) klouzavý průměr se již stočil dolů. Nyní bude určitou dobu zlato hledat a testovat úrovně supportu, které očekáváme kolem úrovně 1500 USD. To je období vhodné k nákupu. Pak očekáváme obnovení dlouhodobého vzestupného trendu.
 

Možná rizika

1.    Pravděpodobnost návratu recese do vyspělých zemí počátkem příštího roku je poměrně vysoká. Inflační tlaky by mohly opadnout. Zlato není vhodná investice do deflačního prostředí.
2.    Volatilita ceny zlata se v posledních týdnech prudce zvýšila. Investoři můžou částečně zredukovat své pozice. Na volatilitu zareagovaly derivátové burzy výrazným zvýšením maržových požadavků. Investice do zlata je hůře přístupná než dříve.

Závěr

Faktory, které by v časovém horizontu 3 až 6 měsíců mohly způsobit růst ceny zlata:
1.    Centrální banky používají v posledních dvou letech velmi uvolněnou monetární politiku. V současnosti jsou trochu opatrnější, ale vzhledem k hrozící recesi se dá očekávat další kolo nalévání levných peněz do oběhu.
2.    Evropská krize zdaleka není u konce. Problémy se z jihu regionu pomalu přesouvají na sever do Francie a Německa. Další útěk investorů do bezpečných aktiv je možný.
3.    Investiční poptávka je stále velmi silná. Objemy peněz v zlatých ETF fondech v posledních letech rostou. Londýnské banky již signalizují téměř plné využití kapacit trezorů.
4.    Centrální banky se snaží diverzifikovat své devizové rezervy. Zejména asijské země a Rusko přidávají zlato do svých oficiálních rezerv.
5.    Poptávka ve šperkařství je robustní. Tahounem jsou Indie a Čína, což jsou dva největší spotřebitelé na světě. V obou zemích je vysoká inflace, která nutí tamní obyvatelstvo nakupovat aktiva se schopností dlouhodobě uchovat hodnotu. 

Autor je analytikem společnosti Colosseum.