Cena za politickou nestabilitu

Finanční trhy zahrnují do cen aktiv kromě fundamentálních faktorů také riziko. Riziko měnové, riziko časové, riziko přírodní katastrofy, riziko podvodu, riziko hlouposti a řadu dalších rizik.

Jedním z nich, či spíše kombinací několika z nich, je riziko politické, riziko ve smyslu znejistění institucí vládnutí, riziko inhibice hospodářské politiky, riziko ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nebo v horším případě riziko ohrožení základních institucí tržní ekonomiky jako jsou soukromé vlastnictví a tržní mechanismus. Politická krize znamená sníženou viditelnost budoucí hospodářské politiky, a za vyšší riziko se platí vyšší cena. Popírat tuto základní identitu finančního světa nemá smysl. Jak se projevily na finančním trhu krize v české politice? K analýze se nabízí případy posledních tří krizí, pro něž jsou dostupná data z finančních trhů.

Prvním případem je pád vlády Stanislava Grosse 25. dubna 2005. K měření rizika můžeme použít například rozdíl mezi výnosy státních dluhopisů a výnosy úrokových swapů (IRS). V případě 10letých instrumentů činil spread v březnu, tedy měsíc před pádem kabinetu, 4 bazické body (bps). V dubnu stoupl na 12 bps, v červnu činil 10 bps a poté efekt politické krize vyprchal.

Druhým případem je předčasný konec kabinetu Mirka Topolánka, který po vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně podal demisi 17. března 2009. Měsíc před krizí v únoru se pohyboval spread mezi 10letým bondem a IRS na úrovni 116 bps, v březnu, kdy padla vláda, stoupl na 162 bps, v dubnu činil 148 bps, v květnu 128 bps a v červnu se vrátil na hodnoty před politickou krizí.

Pád vlády Petra Nečase, je třetím případem jasně definovaného momentu politické nestability. Demisi podal premiér 17. června. V květnu dosahoval spread mezi 10letým bondem a swapem 29 bps, v červnu se zvýšil 36 bps. Alternativně lze cenu za politickou krizi ilustrovat zvýšením CDS spreadu na 5letý státní dluhopis, na začátku června se pohyboval na 55 bps, o měsíc později činí 70 bps. Pro ilustraci, permanentní zvýšení úroků z vládního dluhu o 15 bps znamená ročně 2,6 miliardy korun navíc.