Budeme tankovat za 40 Kč, nebo přesedláme na elektromobily?

Celosvětové zásoby ropy neustále narůstají a přitom ceny ropy míří vzhůru. Jak je to možné? Dokážou nahradit elektromobily stávající spalovací motory?

Společně s tím se množí nejrůznější katastrofické scénáře údajně o tom, že se blížíme ropnému zlomu neboli bodu, kdy ropná produkce bude celosvětově klesat a ropa nám jednoho dne dojde. Jako by zákon o nabídce a poptávce neexistoval. Barel ropy nebude stát 200 ani více dolaru, ale zkrátka dojde. Koneckonců už v 19. století se tvrdilo, že ropa nám vydrží nejvýše několik desítek let. Od té doby se každoročně světové zásoby černého zlata revidují, a to směrem nahoru.

Nové technologie těžby společně s nárůstem rentability (na dalších místech se těžba ropy začíná vyplácet) vedou k tomu, že se ropy těží stále více při zvětšujících se zásobách. V přiloženém videu to skvěle vysvětluje ekonom a  profesor  Steve Horwitz z univerzity Sv. Lawrence. (Pokud se vám nezobrazují titulky, klikněte na CC).


Došla nám levná ropa

K vytěžení veškeré ropy nedochází. Dochází jen k vytěžení té nejlevnější a nejvíce rentabilní ropy. Země Blízkého východu brzy budou moci zapomenout na ropu, kterou dosud těžily při velice nízkých cenách. Oproti tomu si lze uvést další příklad v podobě Kanady, která údajně disponuje jedním ze tří největších světových zásob ropy na na světě.

Ještě před několika lety měla Kanada vcelku zanedbatelné množství zhruba pěti miliard barelů ověřených zásob ropy, ale dnes má díky ropným pískům spolehlivě ověřené zásoby o výši 174 miliard barelů, což ji staví na druhé místo ve světě, hned za Saúdskou Arábii, píše se v knize Nejistý plamen. Průvodce ropným světem od autorů  Václava Cílka a Martina Kašíka 

Těžba a zpracování ropných písků je velice nákladná, vyplatí se údajně až od ceny 50–70 dolarů za barel. Když na konci roku 2008 poklesla cena ropy na méně než 40 dolarů, těžba ropných písků se téměř zastavila. Nevyplatilo se to. V současnosti se cena ropy WTI Crude Oil ropy pohybuje na 102 dolarech a ropy Brent na 120 dolarech.

Vysoké ceny ropy jsou obrovským technologickým stimulem 

Vysoké ceny ropy stimulují technologický pokrok. Můžeme se dočíst o technologickém pokroku u automobilů na vodík, stlačený vzduch a na pravděpodobnější nejvíce nadějný zdroj v podobě elektrické energie.

Elektromobily jsou v současnosti jen okrajovou záležitostí a jejich rozšíření naráží na celou řadu problémů. Auta mají nízký dojezd, baterie nízkou životnost a chybí potřebná infrastruktura. Při pokračujícím nárůstu cen ropy a technologickém zdokonalování a zlevňování elektromobilů nastane situace, kdy se tento trend zlomí. Jezdit na elektromobily bude totiž výrazně levnější. 

Koneckonců něco takového se už stalo a už v mnohem větší míře. Zatímco na počátku 20. století byla elektrifi­kace záležitos­tí těch nejbohatších a svícení bylo luxusní záležitostí, dnes už nikoho svítit pomocí petrolejových lamp nebo svíček nenapadne. Získávání elektrické energie se zefektivnilo natolik, že si elektrickou energii může dovolit většina obyvatel. A potřebná infrastruktura se časem také vybudovala.

Zpátky však k elektromobilům. Ohledně jejich rozšíření  je optimistická i spolková vláda Německo, která schválila národní  program elektro­mobility, ve kterém očekává v roce 2030, že se po německých silnicích bude prohánět 5 milionů elektromobilů a v roce 2050 už vytlačí „fosilní“ konkurenci. O tom, že se jedná i v současné době o atraktivní segment dokazuje automobilka Tesla Motors, která vyrábí funkční a designově zdařilá elektroauta.


Tesla Motors

Elektromobily Tesla S (v bílém) a Tesla Roadster

Ani velké automobilky nejsou pozadu. Generals Motors, kdysi největší automobilka na světě, jedno takové elektroauto sama pohřbila. Byl o tom dokonce natočen film Kdo zabil elektromobil? (Who Killed the Electric Car?) Nejspíše se ale poučila a v současné době testuje flotilu elektromobilů Chevrolet Spark EV. 

Inovacemi procházejí také spalovací motory. Klesá spotřeba při zachování výkonu a nejrůznější počítačové systémy poskytují informace, jak optimalizovat jízdu pro pokles spotřeby.

Vysoká inflace a nárůst neza­městnanosti? 

Ať už jsou predikce jakkoliv pozitivní, elektromobily jsou záležitostí především dlouhodobého horizontu 15–30 let, kdy se začnou ve větší míře rozšiřovat na našich silnicích. Do té doby si budeme muset zvyknout na pravidelně rostoucí cenu této vzácné komodity. Hrozí nám však ropný šok, kdy ceny ropy vyrostou na více než 200 dolarů za barel? Odpoví malé ohlédnutí do historie.

Svět už ropné šoky zažil a nebylo to nic příjemného. Zrušení zlatého standardu v roce 1971 a obrovská úvěrová expanze společně s americkou podporou Izraele, si vyžádala tvrdou reakci od čerstvě vzniklého ropného kartelu OPEC. Produkce se omezila jen o několik procent, na vývoj světové ekonomiky to zanechalo obrovskou ránu. Ceny ropy explodovaly nahoru.

Cena ropy v dolarech z roku 2006

V 70. letech dokonce vyvolala období tvrdé stagflace či slumplace, kdy inflace dosáhla dvojciferných hodnot, hospodářský růst stagnoval nebo klesal. Překvapil tehdejší Keynesiánské ekonomy, neboť vysoká inflace měla vést k nízké nezaměstnanosti, stal se však přesný opak a nezaměstnanost rostla.

Bývalý guvernér centrální banky FEDu Alan Greenspan vzpomíná ve své autobiografii „Věk Turbulencí“  jak tehdejší Nixonova administrativa zaváděla mezd a cen, což však vedlo jen k rozpoutání další paniky a obrovským frontám na čerpacích stanicích. Úkaz, který byl viditelný pouze v rozvojových zemích, se dočkal naplnění i ve Spojených státech.

Druhý ropný šok na počátku 80. let udeřil ještě s větší silou. A jak jinak, začaly se množit různé katastrofické scénáře. Ekonomika údajně míří ke zhroucení, protože nám ropa dochází. Ropa nedošla a restriktivní měnová politika tehdejšího guvernéra  FEDu Paul Volcker vedle ke stabilizaci inflace a americký dolar (už ničím nekrytý) znovunabyl ztracenou slávu.

Hrozí nám další ropný šok?

Může se situace opakovat a země zasáhne další ropný šok?  Skutečnost je taková, že současné ekonomiky se nedají srovnávat s tehdejší skladbou hospodářství. Surovinová a energetická náročnost ekonomik byla tehdy nesrovnatelně vyšší, než je tomu v současné době.

Na druhé straně však nelze brát současné vysoké ceny ropy jako bezvýznamné. Je jisté, že určitou mírou přispívají ke zpomalování růstu ve vyspělých ekonomikách. Pokud k tomu ještě přičteme nárůst nejrůznějších regulací a daní ať už v EU (prostřednictvím nejrůznějších směrnic z Bruselu) nebo v USA, zdá se, že nás  bohužel čeká ztracená dekáda spočívající ve stagnaci hospodářského růstu.

Koneckonců situace ze 70. let se z určité míry opakuje a investoři utíkají ke komoditám jako spolehlivému uchovateli hodnot.

Bit na tom bude jen spotřebitel

Významným faktorem je také celosvětová nestabilita. Zavedení embarga na Írán a možnost válečného konfliktu může reálně vést k dalšímu růstu cen ropy. Analytik Jaroslav BrychtaX-Trade Brokers však tyto obavy mírní: 

Kdyby USA napadly Írán před vypuknutím finanční krize, kdy světová ekonomika robustně rostla a volné kapacity byly velmi malé, cena ropy by skutečně explodovala. Dnes je situace jiná a ve skutečnosti by výpadek dodávek z Íránu zbylým zemím kartelu vytrhl velký trn z paty. Ropy je totiž dost. Írán vytěží přibližně 3,4 miliony barelů denně a OPEC má dostatek volných kapacit na to, aby tuto díru zalepil.


U.S. Energy Information Administration's (http://www.e­ia.doe.gov/eme­u/international)

Narůstající podíl Asie v celosvětové spotřebě ropy

Ropa za 200 dolarů?

Vzroste cena ropy na 200 dolarů? Podle Brychty to z velké míry záleží také na politice jednotlivých centrálních bank:

Záleží na načasování a na tom, v jaké fázi by se zrovna nacházela světová ekonomika. Důležité je také to, jak se bude vyvíjet měnová politika v USA. Nehledě na to, že cena ropy může vystoupat na 200 dolarů i bez války v Íránu. Stačí jen, když bude americký Fed pokračovat v kvantitativním uvolňování, dodává Brychta

Závěr

Na vývoj cen ropy je třeba pohlížet střízlivě a nepropadat názorům různých falešných proroků hlásající ty nejkatastrofičtější scénáře. Na druhé straně však cena ropy vytrvale poroste a ani pozvolné a dlouhodobé posilování koruny tomu nedokáže plně bránit. Budeme tedy koncem roku tankovat za 40 korun za litr?

Trochu se obávám, že ano. A nebude-li to tento rok, tak se dočkáme možná už ten příští. Říká se, že máme v životě dvě jistoty. Smrt a daně. Já bych k nim přidal ještě jednu, a to že dokud budou mít státy monopol na peníze, ceny porostou, uzavřel Brychta.

Čtete také: Může být unce zlata za milión dolarů?

66 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 3. 2014 7:09