Budeme (někdy) brát stejnou výplatu jako Němci?

Dosáhnou naše mzdy vůbec někdy německé úrovně? Má Česká republika šanci se stát skutečně vyspělou ekonomikou po boku ostatních západních zemí?

Ještě v roce 2008 jsme mohli mít naději, i přes výrazné oslabení ekonomiky, že se jednoho dne přiblížíme ekonomicky západním zemím.  

Hrubý domácí produkt zpomalil na tehdy „nízkých“ 3,1 %, ohledně dalšího vývoje se téměř žádný ekonom neshodl. Zajímavá byla tehdejší predikce Kalouskova ministerstva financí, které počítalo s 4% růstem hrubého domácího produktu. Profesor a ekonom  Jan Švejnar se tehdy dokonce vyjádřil, že budeme rádi, pokud se dočkáme „pozitivní nuly“. Mezi ekonomy však byl označován jako ten, kdo šíří špatnou náladu. Skutečnost byla o mnoho děsivější a tehdy ji žádný ekonom nepredikoval. Ekonomika se v roce 2009 propadla do hluboké recese, až deprese, HDP zaznamenal pád o 4,5 %. A co je varovnější. Už je to více jak 4 roky, ale na předkrizové úrovně jsme se stále nevrátili. 

Koneckonců, to, že se nám krize nevyhne, si mysleli i ekonomové v průběhu Velké hospodářské krize ve Spojených státech, tehdy však zasáhla Českou republiku i výrazněji a z krize jsme se nevzpamatovali. Dnešní svět je však mnohem globalizovanější a na sebe navázaný, krize v největší ekonomice světa nás tak paradoxně může zasáhnout ještě výrazněji, což se také potvrdilo. 

Od této doby však nastává ztracené období pro Českou republiku. Česká republika začala vůči Německu divergovat – ekonomicky se vzdalovat. Přitom v ekonomické teorii platí, že pokud je nějaká ekonomika chudší, bude zaznamenávat vyšší růsty, jelikož uplatnění technologických novinek výrazně požene chudší zemi kupředu, zatímco v těch vyspělejších je to náročnější a pozvolnější. To však v případě České republiky neplatilo, Německo se nám od roku 2010 začalo vzdalovat a každoročně zaznamenává růst hrubého domácího produktu. Více v tabulce: 

Vývoj hrubého domácího produktu v ČR a Německu
Země 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Česká republika
6.8 
7.0 
5.7 
3.1 
–4.5 
2.5 
1.8 
–1.0 
–0.9 
Německo
0.7 
3.7 
3.3 
1.1 
–5.1 
4.0 
3.3 
0.7 
0.4 

Zdroj: Eurostat

Naši sousedé na tom byli o mnoho lépe

Co je také varovné, že kdyby se česká ekonomika vyvíjela podobně jako její sousedé, nebylo by na tom nic špatného. Mohlo by se hovořit o nějakém trendu, kdy investoři spíše dali přednost stabilním evropským ekonomikám, především Německu, Švýcarsku nebo Nizozemsku. To ale neplatí, neboť hospodářský vývoj Slovenska, ale především Polska, byl značně odlišný.

Ekonomické údaje úspěchy našich sousedů jen dokazují. V posledních 5 letech koneckonců zaznamenala ekonomika Slovenska podle dat Heritage foundation průměrný 2,0% růst hrubého domácího produktu, Polsko se zase „těšilo“ z 3,4% růstu. Česká ekonomika přitom rostla jen průměrně o 0,3 % HDP.

„Ingredience“ úspěchu Slovenské ekonomiky popsal ve svém blogu například guvernér České národní banky Miroslav Singer: Vlivem mnohem razantnějších ekonomických reforem provedených na Slovensku v posledním desetiletí je slovenská ekonomika pružnější než česká a je méně zatížená přerozdělovacími procesy. Například míra zdanění vyjádřená poměrem daňových příjmů k HDP klesla na Slovensku po roce 2005 pod úroveň 30 %, zatímco v ČR v posledním desetiletí setrvale kolísá kolem 35 %. To se nemohlo neodrazit v rychlejším růstu slovenské ekonomiky, uvádí Singer ve svém blogu.

Podle něj svou významnou roli sehrálo i vyšší tempo zadlužování Slovenska: Do krize vstupovalo Slovensko méně zadlužené než Česko. Hrubý vládní dluh Slovenska činil 28 % HDP, Česka 29 %, ale již v roce 2012 vystoupal na 52 % (v Česku dosáhl 46 %). Jeho růst byl tedy vyšší o sedm procentních bodů. Právě tento rozdíl je evidentním „hlavním podezřelým“ faktorem, který by mohl vysvětlit rozdílná tempa růstu obou ekonomik,  dodává. 

A z čeho těžilo Polsko? Především z velikosti své ekonomiky, stabilně zlepšujícímu se podnikatelskému a makroekonomickému prostředí, ale především ze své burzy, která je symbolem úspěchu a motorem ekonomiky. Prostřednictvím burzy nové společnosti získávají kapitál, který mohou využít k dalšímu růstu. Do Polska také míří velké zahraniční investice.

Naše burza oproti tomu v posledních letech přilákala společnosti jako je ORCO, ECM, NWR, AAA AUTO a KIT DIGITAL, které ztratily více než polovinu své hodnoty, v některých případech byly ztráty vyšší než 90 % z upisovací ceny. 

Německo možná ani nedoženeme

Doženeme někdy Německo? Bohužel, konkurenční výhody oproti této „superekonomice“ postrádáme. Vzdělání je málo zaměřené na praxi, především v oblasti technických oborů. Humanitní školy chrlí desetitisíce absolventů, kteří musejí hledat zaměstnání v jiných oborech, než které vystudovali. Problémem je také obrovská korupce. Zatímco v indexu vnímaní korupce se Německo umístilo na 12 místě, Česká republika je charakterizovaná jako země s vysokou korupcí – umístila se na 57. místě v celém světě.

V Německu totiž průmysl vytváří podstatně vyšší přidanou hodnotu, podle Central Intelligence Agency je v sektoru průmyslu zaměstnáno 24,6 % procent pracovní síly, která vytváří 30.1% hrubého domácího produktu, u nás je to 38.6 % pracovníků, kteří vytvářejí 39.6 % HDP. Nákladový šok z důvodu obnovitelných zdrojů pro české podniky tak bude mnohem větší a někteří průmyslníci varují, že v určitých regionech výrazně stoupne nezaměstnanost. Čtěte také: Průmyslníci: Problém s obnovitelnými zdroji může zdvojnásobit nezaměstnanost

Všechny tyto konkurenční nevýhody České republiky se například v posledních letech projevily na růstu, či spíše nerůstu reálných mezd, které stagnují. U nízkopříjmových skupin, které vynakládají většinu svých příjmů na potraviny, mzdy výrazně klesají.  Výpočet Bezděkovy komise ohledně průměrné mzdy tak zůstává jen zbožným přáním.

Původní odhady Bezděkovy komise ohledně vývoje mezd
Rok Odhad měsíční mzdy
2015 29 440
2025 43 570
2035 64 480
2050 116 139

Výpočet podle „Druhé Bezděkovy komise“

Jak totiž uvedl analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus, dohnat ekonomicky Německo vůbec nemusíme. A možná nadále zůstaneme ekonomikou, jejíž hlavní konkurenční výhodou bude levná pracovní síla.

Nejvíce o tom svědčí klesající mzdy v eurovém vyjádření. Zatímco jsme tedy ve 4. čtvrtletí vydělali přibližně 1070 euro, nyní naše mzda dosahuje při kurzu 27,3 Kč „jen“ 964 euro. K tématu čtěte více: Mzdy nám klesají, manažeři se snažili vyhnout solidární dani

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 3. 2014 1:22