Britové volí Brexit – na trhy doletěla další černá labuť

Britové relativně těsnou většinou řekli, že chtějí z Unie ven. Šokující výsledek britského referenda zastihl trhy nepřipravené. Dnes se proto musíme připravit na výprodeje na akciových trzích a pád libry a eura.

Britové relativně těsnou většinou řekli, že chtějí z Unie ven. Šokující výsledek britského referenda zastihl trhy nepřipravené. Dnes se proto musíme připravit na výprodeje na akciových trzích a pád libry a eura. Brexit má okamžité dozvuky i ve střední Evropě. Pod výrazný tlak se dostává polský zlotý, forint a v menší míře i česká koruna. Otázkou pak spíše je, jak dlouho na trzích nervozita a napětí přetrvá.

Pokud Británie referendum skutečně vezme vážně a nastartuje odchod z EU, z britských trhů napětí pravděpodobně jen tak nezmizí. Zbytek EU a eurozónu zastihuje Brexit v relativně dobré hospodářské kondici. Trhy budou primárně sledovat, zda nepovede Brexit k nárůstu a eskalaci anti-evropských nálad napříč EU do té míry, že by byla ohrožena důvěra v projekt EU a eura jako takového. V takovém případě odhadujeme, že by růst eurozóny mohl v tomto a příštím roce kvůli odkládání investic být pomalejší o více než 0.7 p.b. (viz naše předešlá analýza

https://www.csobft.cz//re­sources/appData/1b/emvz6vjx9eq­d9o68h7u8rfa3mcrcg1/Ekono­mick__-a-tr__n__-dopady-eventu__ln__ho-Brexitu.pdf ). Pak by i negativní odraz na evropských trzích byl trvalejší.

Jakou podobu ale Brexit nakonec bude mít a jakou nákazu eventuálně vyvolá nebude jasné hned. Trhy mohou žít v nejistotě delší dobu. Po prvotním šoku dnes čekáme, že se pozornost stočí k vystoupení Davida Camerona a k tomu, jak rychle může být v nejbližší době nastartován proces rozchodu s Unií (podle článku 50). Trhy budou sledovat také reakce ostatních evropských politiků a pak především jednotné stanovisko – na summitu G7 (25–26 června) a na summitu EU (28–29.června). Jasněji demonstrovaný společný postoj, v ideálním případě spojený s plánem na zastavení potenciální nákazy, by mohl trhy po prvotním šoku načas zklidnit.

widgety

Kritické bude ale sledovat, jaké ohlasy časem vyvolá Brexit na severu Evropy u tradičních spojenců Británie v EU (Nizozemí, Finsko, Dánsko). Zásadní z tohoto pohledu bude především Nizozemí, kde jsou na začátku příštího roku volby a silná antievropská opozice má v plánu také vyvolat referendum o setrvání v Unii. V jiném světle se také budou dívat trhy na víkendové volby ve Španělsku, kde ale sílící ultra-levicová strana Podemos zatím vystupuje pro-Evropsky. Horší je z tohoto pohledu situace v Itálii, kde sílící hnutí 5ti hvězdiček otevřeně volá po opuštění eurozóny. Volby v Itálii jsou v plánu sice až v roce 2018, ale premiér Mateo Renzi řekl, že pokud letos v říjnovém referendu neprojde ústavní reforma, rezignuje…

Vysoká nejistota vyvolaná Brexitem zvyšuje pravděpodobnost, že Evropská centrální banka natáhne tisk peněz a zvýší jeho objem na jednom z nejbližších zasedání. Naopak růst amerických sazeb se pravděpodobně odkládá na neurčito. V Česku může Brexit vést ve finále v případě trvalejšího napětí na trzích k natažení intervenčního režimu do druhé poloviny roku 2017 zvyšuje pravděpodobnost zavedení záporných sazeb.