Březnové zasedání ČNB se pravděpodobně ponese v poklidném duchu

Úrokové sazby centrální banka snížila na technickou nulu, kde by měly po delší období také zůstat. Devizový kurz ČNB asi použije pouze v případě, že se objeví deflační rizika.

Na listopadovém zasedání v loňském roce Česká národní banka snížila svoji klíčovou 2T repo sazbu o 20 bb na 0,05 %, diskontní sazbu také na 0,05 % a lombardní sazbu o 50 bb na 0,25 %. Podle guvernéra M. Singera jsou sazby na „technické nule“, kde by měly zůstat po delší období, dokud se neobjeví významné inflační tlaky. Nástroj úrokových sazeb centrální banky je tak vyčerpán a novým měnověpolitickým nástrojem se stal devizový kurz. Nicméně je stále pravděpodobnější, že centrální banka použije devizový nástroj pouze v případě, že se objeví deflační rizika.

Jak bude ČNB hodnotit rizika poslední prognózy ČNB? Od minulého zasedání ČNB, které se konalo na začátku února, se kumulují spíše antiinflační rizika. Spotřebitelská inflace byla v únoru 0,3 pb pod prognózou ČNB a meziroční růst HDP ve Q4 12 byl také 0,3 pb pod prognózou ČNB. Je ale pravděpodobné, že centrální bankéři vyhodnotí celková rizika k minulé prognóze jen jako mírně protiinflační.

Jak dlouho zůstanou sazby na technické nule? Naše prognóza předpokládá sazby beze změny minimálně do konce roku 2014. Zvyšování sazeb bude poté pouze postupné. Dle guvernéra zůstanou sazby na technické nule, dokud se neobjeví významné inflační tlaky. A ty se podle našeho názoru letos ani příští rok neobjeví.

Je nutné použít devizový kurz jako měnověpolitický nástroj? Podle našeho názoru ČNB použije přímé devizové intervence (nebo některá jiná opatření, jak ovlivnit trh napřímo), pouze pokud se objeví deflační rizika. Není důležité, zda spouštěčem bude příliš silná česká koruna, pokles inflačních očekávání, hlubší krize v eurozóně nebo jiný faktor.

Hrozí v české ekonomice deflace? Prozatím nehrozí. Samotné podstřelování inflačního cíle nevadí, důležitá pro ČNB je cenová stabilita. A ta je splněna i při inflaci ve výši 1 % či 0 %. Centrální banka podstřelovala svůj cíl výrazně například v druhé polovině roku 2009 a začátkem roku 2010. Krátkodobě jsme se dokonce dočkali poklesu cen (v říjnu roku 2009 o 0,2 % y/y). Obavy z deflace pak byly zesíleny i tím, že korigovaná inflace se v roce 2009 přiblížila k nule a od roku 2010 se v mírně záporných hodnotách nachází téměř neustále. Domácí poptávka již byla slabá a výrazně klesla i mzdová dynamika z přibližně 8 % v roce 2008 ke 3 % v roce 2009 a 2 % v roce 2010. Navíc výhled na globální ekonomiku v té době byl nejistější, než je dnes. Nastala deflační spirála? Nikoliv. Inflační očekávání zůstala dobře ukotvena a strašák deflace se nenaplnil. I v současnosti jsou inflační očekávání dobře ukotvena.