Blížící se summit EU potápí euro. Pravděpodobnost snížení sazeb zase korunu

Blížící se summit EU euru nepomáhá. Trhy už prostě nevěří, že by mohl nějak zásadně přispět k řešení krize. Korunu zase potápí očekávání snížení úrokových sazeb.

Zprávy a události

Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby zaznamenaly za květen silný růst o 1,1 % m/m po dubnovém revidovaném snížení o 0,2 % m/m. Trh čekal růst pouze o 0,5 % po původně udávaných dubnových +0,2 % m/m. Po očištění o objednávky v dopravním sektoru byl zaznamenán po dubnových –0,6 % m/m v květnu vzestup o 0,4 % m/m. Tržní očekávání však bylo výše na +0,7 % m/m.

Počet domů čekajících na dokončení prodeje stoupl v květnu o 5,9 % m/m, když trh čekal vzestup pouze o 1,5 % m/m.

Růst spotřebitelských cen v Německu zpomalil v červnu dle předběžného odhadu na 1,7 % y/y z květnových 1,9 % y/y. Tržní konsensus předpokládal snížení červnové inflace na 1,8 %. V meziměsíčním vyjádření ceny během června klesly o 0,1 % m/m.

Běžný účet platební bilance Slovenska vykázal v dubnu přebytek 267 mil. EUR, když ve stejném období loňského roku byl v deficitu 199 mil. EUR.

Euro proti dolaru na dvoutýdenním minimu

Blížící se summit EU společné evropské měně nepomáhá. Trhy nevěří, že by summit mohl nějakým zásadním způsobem posunout řešení evropské dluhové krize kupředu. Důvodem je i přetrvávající rozpor mezi názorem Německa a jižního křídla v otázce řešení současných problémů. Německá kancléřka včera uvedla, že použití eurobondů by bylo z pohledu Německa protiústavní. Euro během dne padalo z kotací u 1,2500 USD/EUR v průběhu včerejšího dopoledne až těsně pod 1,4250 v průběhu americké seance. Dolaru navíc pomohla i nečekaně silná data amerických objednávek zboží dlouhodobé spotřeby za květen a z trhu nemovitostí.

Dnešní den přinese celou řadu zajímavých ekonomických indikátorů. Z Evropy se dočkáme červnových indikátorů spotřebitelské a podnikatelské důvěry za eurozónu. Bohužel očekávání jsou pesimistická a naznačují pokračující zhoršování sentimentu. Publikována budou i data z německého trhu práce. Je zřejmé, že zlepšující se trend je u konce. Ze Spojených států se kromě finálních dat národních účtů za Q1 dočkáme pravidelných čtvrtečních čísel o počtu žádosti o podporu v nezaměstnanosti za uplynulý týden. Ta by měla potvrdit, že situace na trhu práce zatím stále zůstává relativně příznivá. Fundamenty by tedy i nadále měly hrát ve prospěch dolaru na úkor eura, které se navíc potýká s dluhovými problémy některých svých členů.

Koruna před zasedáním ČNB na čerstvém sedmiměsíčním minimu

Hladina 26,00 CZK/EUR byla včera na dosah. Během dopoledne se totiž kurz české měny vyšplhal z otevírací úrovně těsně pod 25,90 CZK/EUR až ke 25,98 CZK/EUR. Takto slabá byla koruna naposledy koncem října loňského roku. V odpoledních hodinách jsme pak byli svědky korekce korunových ztrát a návratu kurzu pod 25,90 CZK/EUR.

Koruna oslabuje kvůli očekávanému uvolnění měnové politiky. Během první poloviny týdne česká měna ztratila více než procento, naopak polský zlotý a maďarský forint spíše posilovaly. Za oslabováním domácí měny stál tuzemský faktor v podobě sílících očekávání, že bankovní rada ČNB na svém dnešním zasedání rozhodne o snížení své klíčové dvoutýdenní repo sazby z 0,75 % na 0,50 %. To bude znamenat další úrokové znevýhodnění koruny oproti sazbě ECB na úrovni 1,0 %. Ještě výrazněji vyznívá úrokové znevýhodnění vůči regionálním měnám – měnověpolitická sazba polské centrální banky se nachází na 4,75 %, maďarské pak na 7,00 %.

Centrální banka by rozhodnutím snížit sazby v podstatě nikoho překvapit neměla. Očekávají ho jak finanční trhy, tak i ekonomičtí analytici. Sama centrální banka na tento krok ekonomické subjekty připravila. Na minulém květnovém zasedání totiž zveřejnila aktualizovanou makroekonomickou prognózu, která byla konzistentní s poklesem úrokových sazeb. Od minulého jednání bankovní rady se navíc nakumulovala celá řada protiinflačních rizik. Z domova se jedná především o zveřejněné národní účty za první čtvrtletí. Výsledek přinesl zklamání jak kvůli celkovému výraznému poklesu reálného HDP, tak především kvůli struktuře, která ukázala na dramatický propad domácí poptávky – investiční aktivity i spotřeby domácností. Ekonomiku táhla pouze zahraniční poptávka, kde se ovšem zvyšují rizika jejího znatelného oslabení. Z pohledu centrální banky se jako jediné významnější proinfllační riziko jeví slabší kurz koruny. Vzhledem k ukotveným nízkým inflačním očekáváním však slabá koruna nepředstavuje inflační problém. Naopak je to v podstatě jediný kanál, přes který uvolněná měnová politika ekonomice pomůže.