Bez nových úspor Lisabon další peníze nedostane

Portugalské dluhopisy zatím roztržku politiků s ústavním soudem neprožívají nijak dramaticky. A to navzdory tomu, že Lisabon nedostane další tranši (2 miliardy eur), dokud nenajde za ústavním soudem zamítnutá opatření nové úspory.

Pravděpodobně se bude škrtat rychle a výrazněji ve zdravotnictví a sociálních službách. Lisabon si nemůže dovolit jednání dlouho natahovat, protože podle původně dohodnuté cestovní mapy by se měl vrátit na trhy již na podzim tohoto roku.

Nevyjasněné vztahy s Trojkou (MMF, ECB, EK) mohou přitom návrat k tržnímu financování zkomplikovat. Výnos desetiletého portugalského dluhopisu i tak vzrostl jen nepatrně a ostatním periferním dluhopisům se díky lepším výsledkům německého průmyslu dařilo dobře. Italský desetiletý výnos spadl na nejnižší úrovně od ledna, skoro jako kdyby byla tamní vládní krize vyřešená.

Optimismus trhů v tuto chvíli začíná být možná až trochu podezřelý. Rezistence investorů vůči posledním špatným číslům z USA a napětí na Kypru, v Portugalsku a v Itálii, pravděpodobně částečně souvisí s posledním rozhodnutím Bank of Japan skutečně naplno otevřít měnové kohouty. Řada investorů věří, že k agresivnějším krokům budou dotlačeny i ostatní centrální banky, především pak ECB.

Včera se již ozval Španělský premiér Mariano Rajoy s výzvou, aby ECB měla širší pravomoci a byla aktivnější podobně jako “ostatní světové centrální banky”. Základní sazba ECB zůstává výše než v USA, Británii i Japonsku a eurozóna nemá žádný program přímého tištění peněz – kvantitativního uvolňování. Je jasné, že tlak ze zesláblých periferních ekonomik na ECB dál poroste. Bez změny mandátu centrální banky to ale půjde jen stěží.