Barta, ČSOB: Lidé budou možná investovat i bitcoiny (ROZHOVOR)

Některá rozhodnutí centrálních bank jsou pro veřejnost nepochopitelná, mají však smysl. Je pražská burza pro investory bezpečná? Proč (ne)investovat v Rusku a kde lze nejvíce vydělat?


Autor: ČSOB

Jan Barta (43 let) působí ve skupině ČSOB již od roku 1992, a to v různých odborných a manažerských pozicích. Seznámil se s nejrůznějšími aspekty bankovní a investiční praxe a stal se jedním z předních odborníků pro oblast investičního bankovnictví.

Je rovněž aktivní v oblasti finanční publicistiky a je autorem četných odborných článků. Přednáší problematiku investičního bankovnictví na globálních setkáních investičních expertů (např. Amsterdam, Londýn, Hong Kong atd.)

V roce 2006 byla Janu Bartovi nabídnuta pozice generálního ředitele společnosti ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB. Na začátku roku 2012 byl jmenován členem představenstva ČSOB Asset Management.

Současné jmenování do pozice člena představenstva a generálního ředitele tak představuje přirozené vyústění jeho dosavadního odborného růstu.

Jan Barta absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Graduate School of Banking v Dallasu (Texas, USA).

Je ženatý a k jeho četným koníčkům patří cyklistika a zájem o historii a současnost železnic včetně dopravní logistiky.

Pokládáte současnou měnovou politiku centrálních bank, které chrlí na trh levné peníze, za správnou?

Obvykle nekomentujeme situaci, zdali je to správné či nesprávné. My se spíše snažíme predikovat, kam by ekonomika měla jít v souvislosti s tím, co centrální bankéři dělají. Já proto nejsem ten, který by říkal, zdali je to„ správné či nesprávné“. Snaha Evropské centrální banky je taková, že se snaží hrozbu deflace nějakým způsobem porazit. Zachází přitom do extrémů, které jsou pro veřejnost až nepochopitelné, jako například nastavení záporné úrokové sazby na vklad peněz. Podle nás je to ale krok, který by mohl podpořit evropskou ekonomiku. Pro nás je důležité umět odhadnout, kdy se zlomí trend poklesu úrokových sazeb a dojde k jejich růstu, jinými slovy aby klienti měli zainvestováno v instrumentech s pevným výnosem tak, aby to pro ně nemělo negativní důsledky.

Jsou podle vás dlouhodobě udržitelné záporné úrokové sazby, které nastavila ECB?

Myslíme si, že inflace již dosáhla svého dna. Nedomníváme se však, že by evropská ekonomika propadla do hlubší deflace, na druhou stranu si pořád myslíme, že nějakou dobu bude minimálně v Evropě trvat současná nízkoinflační situace.

 Na jakých trzích lze realizovat nejvyšší výnosy?

Rozhodně se nezaměřujeme na jediný konkrétní instrument, kde vrhneme všechny peníze našich klientů. Snažíme se vhodně peníze diverzifikovat. Jedna věc je ale podle nás jistá: Ceny akcií sice stále rostou, ale stále je zde prostor pro další růst a dle našeho názoru má stále smysl do akcií investovat. Na druhé straně, pokud se díváme na Evropu, tak ta dlouhodobý růst neměla, spíše se potýkala s recesí. Evropa má strukturální problémy, které jsou větší než ve Spojených státech. V současné době ale existuje na evropských akciích větší potenciál zisků. Jako další bych možná uvedl možnost diverzifikace podle zaměření akcií. Jedná se například o akcie s vysokým dividendovým výnosem, anebo se zpětným odkupem, tedy společnosti, které mají silné bilance a silnou likvidní pozici. V současné bouřlivé době je to možná něco, co dokáže investorům přinášet větší hodnotu. Zajímavé jsou také společnosti, které jsou zaměřeny na luxusní zboží a turismus. Konkrétní sektor luxusu může generovat zajímavé výnosy, především kvůli vývoji a růstu koupěschopné poptávky a změně spotřebitelských a nákupních trendů v asijských zemích, kde se poptávka po luxusním zboží neustále zvyšuje.


Autor: Redakce

Podle některých analytiků je atraktivním trhem k investování Rusko. Jak se na zdejších akciích projevila ukrajinská krize?

Pro zajímavost nejdříve můžu uvést, že v Čechách spravujeme fond zaměřený nejen na střední a východní Evropu, ale i Rusko samotné. Máme za to, že „ruský problém“ a vliv ukrajinské krize na ruský finanční sektor a finanční trh samotný by nebyl sám o sobě tolik drastický. Velkým problémem by však mohly být nově uvalené a do budoucna zvažované ekonomické sankce ze strany USA i EU vůči Rusku.

Podíl Ruska v jednotlivých fondech se tak mírně snížil. Zatím se jedná jen o jednotky procent, do budoucna však může dojít k mnohem razantnějším změnám ve skladbě portfolií ve fondech skupiny ČSOB / KBC.

Investujete také v České republice?

Ano, máme fond, který je zaměřen na tituly obchodované na pražské burze. V celkovém pojetí globální akciové strategie však české akcie představují spíše omezený potenciál. Problémem je především nabídka burzy a nízká likvidita zdejších akcií.

Co říkáte na vývoj společnosti ECM, ORCO, KIT DIGITAL či NWR, které oproti vstupní ceně klesly i o 90 %. Je investování na české burze bezpečné pro drobného investora?

Mezi akciemi na pražské burze lze rozhodně najít několik zajímavých titulů s dobrou kapacitou vyplácet dividendu, zmínil bych menší firmy jako Pegas či Fortuna. Rozhodně však nedoporučujeme investovat jen do jedné akcie. Je potřeba diverzifikovat, a to jak přes jednotlivé akcie, tak jednotlivé sektory. Vzhledem k omezené nabídce titulů na pražské burze však doporučujeme i diverzifikaci regionální.

U konzervativních podílových fondů investujete především do dluhopisů. Nejedná se ale o velmi nebezpečné investiční instrumenty, když zadlužení některých zemí výrazně narůstá?

Rozhodně neinvestujeme všechno do státních dluhopisů, to není ani u konzervativních fondů. Rok 2008 byl zlomový v tom, že změnil náhled na dluhopisy ve smyslu jejich „bezpečnosti“. Do portfolií proto nenakupujeme pouze státní dluhopisy. Místo toho hledáme vhodnou kombinaci obojího, tedy bonitní společnosti se slušným, byť omezeným úrokovým výnosem a vybrané státní dluhopisy.

Mezi nejkonzervativnější fondy patří takzvané zajištěné fondy. Je možné u nich realizovat výnos, který překoná inflaci, ale například i termínované vklady v ČR?

My se domníváme, že ano. Inflace může být překonána především růstem akciových trhů, částečně také dluhopisy. Inflaci jsme úspěšně překonávali u všech investičních strategií, nelze to ale zaručit do budoucna. Situace na trzích se mění každým dnem.


Autor: Redakce

Některé fondy jsou kritizované za vysoké vstupní poplatky a náklady. Jak snižujete své náklady, aby to investora co nejméně bolelo?

My jsme nadnárodní firma, do nabídky připravujeme pouze velké fondy, kde máme sjednocené a standardizované postupy jejich přípravy s pozitivním efektem na úspory z rozsahu. Jsme hodně aktivní v zajištěných fondech, které jsou domicilovány v Irsku, Belgii a Lucembursku. Tím se výrazně snižuje celková nákladovost přípravy a správy fondů. Co se týká vstupních nákladů, tam to záleží na tom, o jaký typ fondu se jedná. Náš přístup je takový, že hledáme pro klienta především vhodný produkt s ohledem na jeho rizikový profil.

Hodláte následovat trendy a nabídnout například podílový fond, kde budou moci lidé investovat například v bitcoinech? 

V současné době ne. Podílové fondy jsou přeci jenom konzervativní oblastí. Neslyšel jsem, že by někdo chtěl dělat seriózně byznys v této oblasti. Je to stále nebezpečná měna a mělo by se zde zapracovat především s důvěrou. Na druhé straně uznávám, že to může zaujmout mladou generaci. V současnosti máme průměrný věk našich klientů kolem 50 let. Je možné, že současná mladá generace doroste a začne něco podobného požadovat. Pak si myslím, že nebude problém najít možnosti, jak by i oni mohli prostřednictvím bitcoinů investovat. 

Děkuji za rozhovor.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 8. 2014 10:14