Banky se topí v penězích, nové vklady nechtějí

Jo bankám, těm je hej

Čtvrtletí vydalo své statistiky, podívejme se nejdřív na tu bankovní: ukazuje další odliv z termínovaných vkladů (–11,5 miliardy korun), na čemž se ovšem z více než poloviny projevuje ochlazení vůči stavebku. Celkovou sumu vkladů ovšem zvrátily běžné účty s nárůstem o 26 miliard korun, takže bankovní vklady skončily s téměř +15 miliardami.

Banky ovšem trápí hlavně druhá strana bilance, protože lidé si prakticky přestali půjčovat a objem spotřebáků a debetů dokonce o skoro miliardu klesl.

Trochu sice rostou hypotéky a úvěry na bydlení, ale v bankovní statistice se jejich stav změnil za první kvartál o pouhé 2 miliardy – jak je to možné, když za tyto tři měsíce poskytly jen hypoték za víc než 23 miliard? Současně s nově poskytnutými totiž ty starší úvěry statisíce klientů pilně splácejí.

Ještě ke všemu se ani firmy do úvěrů nehrnou – mnohé podniky si uvědomují, že prioritou je naopak jejich oddlužení, ale také hledí i do delší budoucnosti, kdy lze očekávat růst sazeb, což by splácení úvěrů zdražilo.

Kliente, ani k nám nechoď

Banky jsou tak v nelehké situaci a penězi mohou tapetovat. O vklady tedy vlastně nestojí a ukazatelem toho jsou i směšné úroky z vkladů, které nabízejí. Zatím si žijí jako proslulá prasata v žitě, protože těží z lenosti a hlouposti českých klientů, kteří neumí své nadávání změnit v činy a nechají si účtovat výrazně vyšší poplatky, než by museli. Proč by tedy banky zlevňovaly třeba jen základní služby, když k bance bez poplatků přešlo za čtvrtletí jen 16 tisíc klientů?

Přitom se bankovní stroj zisků možná blíží bájnému snu techniků ke stroji, který se sám točí a produkuje. Název je známý: perpetuum mobile, jenže v technice ho zkonstruovat nelze. Ovšem finanční branže má téměř neomezené možnosti (jak předvedla třeba před finanční krizí výrobou různých derivátů). Banky jsou u nás jasně nejvýnosnější podniky s poměrem nákladů a výnosů (Cost/Income Ratio) běžně přesahujícím 40 %.

Fondy stále (ještě) žijí

Přestože ani v dubnu se naše fondy nevyhrabaly z odkupů, situace není nijak beznadějná. Tři čtvrtě miliardy korun z nich sice lidé vyzvedli, ale půlmiliarda odešla z fondů peněžního trhu a skoro 400 milionů ze zajištěných fondů, takže ze skutečně „investičního“ hlediska není situace nijak tragická. Podobná je situace i za celou třetinu roku, protože když z kont fondů peněžního trhu odešly již 4 miliardy korun, nebylo v silách ani všech ostatních takovou dardu zvrátit. Jen snížení tohoto schodku o víc než miliardu je vlastně úspěch.

Navíc už asi každému je jasné, že banky nemají důvod fondy moc klientům nabízet. A protože se na jejich distribuci podílejí z 95 %, je výsledek vlastně „zlatý“.

Jednorázovky stále řádí

Banky již loni začaly na pobočkách klienty válcovat jednorázovými smlouvami na životní pojištění vyráběné dceřinými pojišťovnami. Není to sice nijak zázračný produkt, ale zajištěnému výnosu na pětiletku málokterý klient odolá (zejména když vidí úroky na vkladech).

Úspěch jednorázovek pokračuje a když pomineme běžné účty, opět jde o nejúspěšnější finanční produkt. Za první čtvrtletí jich pojišťovny lidem prodaly za dalších 8,7 miliardy korun (v meziročním porovnání o dalších 36 % víc než za 1. loňské čtvrtletí).

Zvítězila tentokrát nikoli Komerční pojišťovna, ale Pojišťovna ČSOB, která meziročně prodeje (zejména svého Maximal Investu) více než ztrojnásobila na 2,7 miliardy korun. To mimo jiné ukazuje na to, že i zajištěné fondy je vhodné ještě pěkně opentlit hezkou mašlí a podívejme, jak si klienti rádi připlatí za zázračné slůvko pojištění. Jo jistě, asi 3 % z nich ocení, že s takto zaparkovanými penězi utečou z dědického řízení, ale co ocení ti ostatní?

Lepší než rezatým drátem do oka

Na druhou stranu co si mají třeba v takové spořce vybrat. Představte si, že konkurenční produkt nabízí výnos 0,3 %. To prosím není legrace, protože tato slovutná instituce vydala čtyřleté HZL (hypoteční zástavní listy) s výnosem 0,3 % p.a. Původně jsem si řekl, že je to nějaká „malá domů“, ale jde o nominále 10 000 korun pro retail! A vydala jich za 4 miliardy korun – no, jen co půjdu kolem nějaké pobočky, musím se skočit zeptat, jestli už nějakého exemplárního blbce poznali.