Banky eurozóny budou mít společný evropský dohled

Evropští lídři se dohodli na vytvoření jednotného dohledového orgánu pro banky eurozóny. Za určitých podmínek také bude možné tyto banky rekapitalizovat přímo prostřednictvím fondu eurozóny, aniž by se zvyšoval rozpočtový schodek státu

Dohledový orgán, který by měl dohlížet na banky eurozóny, je prvním krokem ke vzniku evropské bankovní unie. Ta by měla být jedním z nástrojů k řešení a předcházení současných potíží, kterými trpí převážně země eurozóny.

Bankovní problémy Evropské unie jsou způsobeny především vysokou pákou v bilancích evropských bank. Daleko větší vliv na bankovní problémy eurozóny bude mít implementace směrnice Basel III, která bude po bankách požadovat vyšší podíl vlastního kapitálu a stanovovat maximální poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Dalším problémem bankovní soustavy eurozóny je vysoká expozice bank na státní dluhopisy domovského státu, jež banky používají jako zástavy pro půjčky od Evropské centrální banky. Při poklesu ceny státních dluhopisů zemí eurozóny by mohlo dojít k tomu, že výše zástav nebude postačovat a banky budou muset navýšit zajištění nebo půjčky vrátit, což může mít negativní dopad na jejich likviditu. Taková situace nastala v Řecku, kde místní banky musely splatit 30 miliard euro získaných v rámci programu LTRO.

Bankovní unie by však mohla přinést návrat důvěry především do okrajových zemí eurozóny.

Centralizace dohledu určitě prospěje investorům k pozitivnějšímu pohledu na společnou měnu. Jistá unifikace dohledu probíhá v Evropě již od roku 2001, kdy pracovní skupina pod vedením Alexandra de Larosièra vytvořila novou strukturu evropských orgánů pro finanční trhy. Minulý rok pak vznikl Evropský bankovní orgán (European banking authority), který část pravomoci převzal od lokálních regulátorů. Nový společný dohled tedy můžeme vidět jako pokračování stávajících procesů unifikace bankovního dohledu.

Společný orgán dohledu však s sebou nese i morální riziko, že daňoví poplatníci budou muset doplácet na banky se špatným vedením, což nebude motivovat ostatní banky k obezřetnému chování.

Zatím je vytvoření bankovní unie na úrovni návrhu, který nemá příliš jasné obrysy. Největší obavou vlády, především ministerského předsedy Nečase, je možnost, že by pod evropský společný dohled spadaly i české banky, jejichž mateřské společnosti sídlí v zemích eurozóny, což by mohlo vyvolat odliv kapitálu českých bank do jejich matek, které s nedostatkem kapitálu momentálně bojují.